Zítra je zítra (S01E03)

Príbeh: Toranaga sa musí dostať z Osaky a na to je nutná dômyselná lesť. Celý plán nakoniec klapne až na cudzinca, ktorý musí zostať na bárke na mori. Šikovnosť a jeden dlh mu zachránia život. Prevedenie: Vizuálna stránka je opäť v popredí ale nie zas tak moc pred veľmi silným príbehom. Zvyky miestnych sú veľmi zaujímavé ba priam edukatívne. Teraz sa iba začne hra o moc keď sa jedná o vojnu celého národa. 92% (17.03.2024)

Zatiaľ pohoda, dej sa posúva dopredu, trochu na škodu je vec, že sa vystrihne asi to najakčnejšie z knihy, občas nejaké intrigy, ale kniha bola zaujímavá práve tým stretom kultúr a detailným opisom zvykov v Japonsku a porovnaním s európskou "kultúrou". Čo sa týka tohto, tak o to je seriál ochudobnený, ale chápem, že sa tiež nedá natrieskať všetko a asi by to stratilo na dynamickosti. (22.05.2024)

"Na tomto svete nie sú priatelia ani nepriatelia, ale iba ty a nikto iný." Inšpiratívny výrok Toranagu k zamysleniu, akurát nie som si istá, či on sám sa drží týchto vlastných slov. No uvidíme. Každopádne Hirojuki Sanada má charizmy na rozdávanie a prijemne mu v tejto oblasti sekundujú aj Jarvis a Sawai. Pekný prešup do akcie. Hoci mala by som výhrady hlavne čo sa týka scény, kedy všetci hlavní už naskočili na loď a na pontóne ostal bojovať už iba Toda Buntaró. Všetkých pobil až na koniec móla a ostatní nepriatelia sa na neho celkom na pohodu pozerali z pevniny, akoby ho chceli nechať nech si pekne zamáva Toranagovi a potom sa na neho všetci vrhli. Tak ma to trošku pobavilo. Ale i tak sa úroveň drží a za túto epizódu u mňa slabších 5 hviezd. (10.03.2024)

Čím ďalej, tým lepšie. Maximálne pútavé, napínavé, atmosférické. Beriem späť to, čo som napísala u E02 o dabingu, pretože inak by som nikdy nepočula výraz " to pillow with" :-). Ach, ešte dobre, že nové epizódy dávajú po týždni, človeka by to lákalo pozrieť celé za jeden týždeň. Konkrétne u tejto epizódy som si dnes v priebehu dňa všimla, že mala 100%!!! (05.03.2024)

Hm, tak na rozdíl od prvních dvou epizod, kde jsem neměl prakticky žádnou výhradu, tady bych už nějaké měl. Myslím, že se tady více zjevně projevila ta určitá televiznost a taktéž omezení, vyplývající ze seriálového rozpočtu. Jinde, u menších projektů, by si toho člověk ani nevšiml, ale Šógun nastavil takovou laťku, že když jsem pak v této epizodě viděl ve vícero scénách to divné umělé nasvícení, které značně zvýrazňovalo umělost některých kulis/scén, bylo to trochu nečekané a mrzuté. Ještě horší problém ale nastal při akčních momentech, resp. během ústřední akční sekvence epizody, kdy se stalo to, čeho se bojím vždycky - že tvůrci dostatečně nepromyslí celkový průběh, taktiku, choreografii akční sekvence a ta pak nedává tak úplně smysl. Člověk si to může téměř vždy nějak okecat uměleckou licencí, dramatizací nebo případně dokonce i romantičností (předlohy), ale čekal bych u takto propracovaného, uvěřitelného seriálu přece jen větší důraz na smysluplnou a přesnou dramaturgii. Nicméně přes tyto výhrady je nadále Šógun na poli televize sakra velkým zjevením, ta chemie mezi postavami, drama, neskutečně funkční a gradované napětí mnoha scén, ten pohled na kulturu a mentalitu tehdejšího Japonska... Prostě vše funguje v takové míře, že nechávám plný počet. I když tentokrát je to asi rozmezí 4 a 5. Snad budu další epizodě moct napálit pět hvězd už zas bez váhání. (07.03.2024)