Šógun

Šogun je rozhodně zjevení na seriálovém poli letošního roku a měl by jej vidět každý, avšak do 5. dílu jsem si byl jistý 5 hvězdou, poté mé velké nadšení lehce začalo opadat, jelikož víra v nějakou epičtější bitvu začla být čím dál mizivější a nakonec to dopadlo tedy hodně komorně. Seriál má velkolepou výpravu, skvělé herecké výkony Sanada boží, Mariko snad nejhezčí asiatka vůbec!! a Adžin je také super, má to pečlivé dialogy, skvělou atmosféru, silné emoce ( 9 díl je asi nejšílenější!) a je to také dost napínavé. Hezky tu ukazují japonskou kulturu se všemi pro nás Evropany divnými tradicemi ( scéna se zahradníkem-krocan až k neuvěření), Seriál je vlastně ve všech ohledech bezchybný teda až na absenci akčních pasáží a to bohužel odpustit nemohu, protože samurajové nevedli jen politické intriky, ti se i řezali a tady očividně rozpočet byl, takže 15 minutovou bitvu v těch 10 hodinách klidně narvat někde mohli. Když se celý 4.díl věnoval dělům ( došlo i na nejlepší gore scénu seriálu), tak zamrzí, že je už v průběhu seriálu nevyužijí ani jednou a závěr mě zkrátka zklamal, protože se pořádně nic nevyřešilo. Mrzí mě to, protože takhle výpravný film/seriál z prostředí samurajů tu už pěkně dlouho nebude. Užil jsem si to i tak, ale na ejakulaci nedošlo. 8/10. (30.04.2024)

Co to tu máme? Remake Zajatce japonských ostrovů z roku 1980… ten seriál jsem měl moc rád. Tenhle už zase tak moc ne. Důvody jsou dva. 1) tragický casting “zajatce”. Prakticky non-stop má výraz obličeje jako po obrně a do toho modré kontaktní čočky. 2) Děj sice občas kopíruje situace co známe (nostalgie funguje), ale hrozně se vleče. Ze začátku to ještě jde, ale druhá polovina série je k uzoufání nudná. Více u jednotlivých epizod. (06.06.2024)

Kto čakal podobne ako ja, poriadnu samurajskú akciu, bude asi sklamaný. Je to vizuálne krásne natočený príbeh o Japonsku za čias samurajov. Vizuál je niečo, čo fakt treba vydvihnúť. Sú tu intrigy, dobové prostredie a do toho vynikajúce herecký výkony. Sanada je jasný, Anna Sawai je snáď najkrajšia aziatka na planéte, no ale nedá mi nespomenúť ani Cosmo Jarvisa, o ktorom som nepočul a ktorého ukričaný lodivod ma bavil asi najviac. Príbeh sa rozbehne v skutku skvelo, je preto veľká škoda, že potom sa už väčšinu času len prešľapuje na mieste. Je to celé poňaté príliš komorne, čo je krásne vidieť v poslednej časti. Každý asi čakal veľkú bitku a tí čo to videli vieme, ako to dopadlo. Veľmi odvážny ťah, ale nakoľko očividne peniaze boli, tak sme tých 10 minút krvavých orgií dostať mohli. Nehovorím však, že zakončenie sa mi nepáčilo a ako seriál o samurajoch určite topka. Subjektívne dávam 4*, nakoľko mne tam tá akcia proste chýbala. Objektívne, je to však jasných 5*. (06.05.2024)

Přečkali mor, spoustu bouří, obstáli v boji s hladem a léta páně 1600 připlouvají v zuboženém vraku k břehům Japonska. Vřelé uvítání je ale rozhodně nečeká, protože na pevnině se tahá za nitky a bojuje o moc. Navíc drzost anglického lodivoda Blackthornea ničemu napomáhá, nerozumí ani slovo, chrlí nadávky a věří v následující rána. Skvělá výprava, zvuk a kostýmy, charismatičtí herci a permanentní mlžný závoj japonských břehů. To si pamatuju z prvních dílů. Stejně jako obtížnější orientaci mezi postavami, rozjímající tempo a dialogy, které nestrhnou. Ústřední postavou zůstává nemastný Blackthorne, Japonci přezdívaný Andžin, protože jeho jméno neuměli vyslovit, mnohem zajímavější jsou ovšem tlumočnice Mariko (půvabná Anna Sawai) a mistr a mocný válečník Toranaga (ostřílený Hiroyuki Sanada). Andžin postupně opouští pošetilost západního „civilizovaného světa“, který si nárokuje daleká území a nutí jim křesťanskou víru, vlastní řád a kulturu, záhy ale zase upozorňuje na místní „podivnosti“. Ostatně co si budeme: opakovaně tu někdo prosí o vlastní smrt, klíčová je oddanost a čest, pak je zase třeba myslet na vlastní odkaz či být otrokem svých rituálů. Postupně přibydou i souboje a bitevní pasáže, které zvládnou ohromit. Přesto to není pro každého. Ať už loudavými scénami, množstvím postav či nijak zvlášť atraktivními mocenskými partiemi. Určitě respektuju, že knižní předloha má přes tisíc stran, ale tak nějak jsem si přál, abychom už nikam moc neutíkali a drželi se „ústředních“ linií. A rozhodně jsem tak nepatřil mezi ty, jenž nemohli dýchat a hltali každou druhou scénu. Celkově fajn atmosféra, emoce za mě dost průměrné. (07.05.2024)

Vynikající! Lepší, než jsem čekal a lepší, než jsem po prvním díle myslel! Tvůrci měli nastudovanou nejen verzi z roku 1980, ale také clavellovu knihu a skutečný příběh Williama Adamse a šli absolutně vlastní cestou. První epizody jsem značně srovnával s verzí z roku 1980 a musel si zvykat - ve staré verzi se mi líbily mnohé postavy mnohem víc - Rodriguez, jezuité, Jabu, atd. Jenže postupně jsem si začal zvykat. Cosmo Jarvis byl totálně jiný Blackthorne, než Richard Chamberlain a Anna Sawai byla totálně jiná Mariko, než Yoko Shimada, pokud mám ale něco jejich vztahu vyčítat, pak, že netrval déle (což mě doopravdy zamrzelo - přál bych si ho stejně dlouhý, jako v seriálu nebo v knize). Na druhou stranu, mnohé věci byly přesnější v této verzi - například záchrana Rodrigueze, únik lodí z Ósaky, žádost o založení čajovny v Edu nebo takové detaily, jako plavání či napití z prázdného šálku. Od okamžiku, kdy se Blackthorne začal zabydlovat ve vesnici, mě seriál začal bavit víc, než stará verze - do značné míry i zásluhou postavy Fuji, kterou ztvárnila Moeka Hoshi. Sledoval jsem její charakter společně s Mariko a velmi se mi líbilo jejich jemné herectví - drobná gesta, výrazy tváře, hra očima (chvíle, kdy si vyžádá od Blackthorna pistole). Tehdy jsem si sedl a doplnil tady na ČSFD několik historických zajímavostí. Specifické bylo, že jsme seriál koukali doma všichni, včetně našich patnáctiletých Prťat. Prťata na rozdíl ode mě hned věděla, co je nattō - já musel googlit (viz zajímavosti). Epizodu 8, kterou by běžný divák ohodnotil jako díl, ve kterém nenastala žádná zajímavá akce, ocenila jako jednu nejlepších (nejvíc je pobavila scéna, ve které jezuité obhlížejí místo na kostel a zjišťují, že jejich sousedy budou gejši). Ale abych se vrátil k mému pohledu - od okamžiku střelby z kanónů jsem pochopil, že tvůrci adaptují příběh značně po svém a začal si říkat, že nevím, co bude. Velmi však oceňuji, že se příběh nakonec vrátil k originálu. Představuji si, že scénáristé prošli knihu, historii a verzi 1980 a řekli si: "Dobře, jak to asi mohlo realisticky vypadat doopravdy?" Mnohé důležité momenty z knihy zakomponovali, ale jinak, než kniha - nejvíc se mi líbilo, když v samotném závěru Toranaga vypráví Jabuovi, co se stane - toto bylo v knize také, ale jinak a současná verze to podle mě znázornila lépe. ■ Napsal jsem ještě dvě zajímavosti. ■ Velmi jsem si užíval Hiroyukiho Sanadu, kterého mám rád od doby, co jsem 15x viděl Soumračného samuraje. ■ Dodatečně googlím a zjišťuji, že Išido v seriálu vypadal téměř přesně stejně jako skutečný Mitsunari Ishida. ■ Pokud bych měl kritizovat, tak, že v knize Blackthorne komunikuje s Mariko portugalsky a latinsky (Mariko je podle knihy jedním z mála Japonců té doby ovládajících latinu). Angličtina mi překážela už ve verzi 1980. Nicméně jsem realista. Nedá se chtít vše. (23.04.2024)