Občan Kane

Bylo to velmi dobré, a upřímně si ani zbla nedokáži představit, co to pro obyčejné smrtelníky muselo v den tehdejší premiéry znamenat. Takový nadčasový snímek musel být ve čtyřicátých letech minulého století pro diváky jako pecka mezi oči. Jediné, co mě mrzí je fakt, že si film po celou dobu stopáže ani zdaleka neudržel své dechberoucí tempo. To je totiž v první půlce snímku opravdu úchvatné a při sledování jsem měl pocit, jako bych bez rozmýšlení naskočil do pendolína Praha-Brno. Jenže pak přišla první závada, a nuda se začala protahovat... Nebylo to vyloženě hrozné, ale ta jiskra prvních sedmdesáti minut tam znatelně chyběla. Kolem dokola se Wellesovi povedl bravurní snímek, který by v dnešní době měl shlédnout každý, kdo touží po filmovém vzdělání, závanu staré kinematografie a vyšperkovaném uměleckém kousku. (25.05.2009)

Evoluční až revoluční film v ohledech jak technických, tak vyprávěcích. Za prvé je to způsob užití kamery - blízké záběry detailů, hladké přechody obrazu, vyjímečně i pár symbolických záběrů z nepřímých úhlů. Dále se na své přijdou i minimalistické speciální efekty (ani je nepostřehneme) a propracované masky. Co se týče děje, pak se jedná o zprvu až dokumentární přístup, nechronologické vyprávění, flashbacky a propracovaná osobnostní stránka hlavní postavy, která ale zůstává nedoslovná, tzn. divák se musí nad postavou Charlese Fostera Kane zamýšlet. Nadčasová je na filmu pointa a vyplývající pravdy o přehnaném bohatství a skaženém charakteru, ale to bohužel nemění nic na tom, že Občan Kane je na dnešní poměry celkem nudný a nezáživný, tedy alespoň pro mě. Chápu jeho přínos, který je neoddiskutovatelný, ale mé protěšení z filmu bylo minimální... 5/10 (12.02.2009)

Tvorba Orsona Wellese je pro mě jako zakletá a veškeré pokusy o sblížení končily konstatováním, že se důsledně míjíme. Vlastně jsem se Kaneovi dlouhá léta vyhýbal, protože jsem tušil, že nadšení vytříbených znalců filmového plátna a filmových kritiků ani v tomhle případě nebudu sdílet. Snad je to tím, že Orsona Wellese řadím do stejné skupiny tvůrců, jako je Federico Felini nebo Lars von Trier, tedy k těm, jejichž přebujelé ego až příliš okatě vstupuje do jejich tvorby. Jinými slovy jde o sebestředné manipulativní parchanty, kteří mě odrazují po emocionální stránce. Pak je těžké ocenit novátorské prvky, komplikovanou strukturu snímku a útržkovité vyprávění. Můžu samozřejmě konstatovat, že spoustu toho, s čím pracoval, je opravdu revoluční, ale lidsky si mě Orson nezískal. Na Kanea se dívám jako na školní úlohu, kdy pedagog žádá po studentech rozbor uměleckého díla. Oceňuju techniku, ale jako divák jsem k Wellesovi lhostejný. Celkový dojem: 65 % s tím, že to je zcela určitě maximum, co ode mě kdy legendární režisér mohl dostat. (06.04.2019)

Pózy stranou, chtělo by se zvolat, ale nesmím zapomínat, kde se nacházím. Útočiště pokřivených geeků si svoje modly pečlivě chrání a při jejich uctívání neustoupí ani o píď. Občan Kane bude navždy považován za jedno z hlavních děl, které nastartovalo Hollywood a udělalo z filmu fenomén, jak ho známe dnes. Ve své době jistě ohromil stylem vyprávění a kamera je působivá i po tolika letech, takže docela chápu, že si tento kousek v USA tak hýčkají, ale kecy o nejlepším filmu všech dob jsou naprosto mimo a kupa zdejších uživatelů, která se snaží přesvědčit sebe sama, že ta nuda byla opravdu skvělá, působí dost komicky. Recyklované komentáře, ze kterých je jasné, že dotyčný pubescent absolutně nepobral, o čem to vlastně bylo a brutálně se nudil, jsou toho jasným důkazem. (06.10.2011)

O tomhle filmu je těžko něco nového napsat, když už byl tolikrát rozebírán a analyzován a jeho klady a filmařské nóvum (porušená chronologie filmového vyprávění, úvod coby dokument, úžasné přechody záběrů, prolínačky, práce s kamerou...) jsou všeobecně známé. Jistě je po filmařské stránce v mnohém revoluční a jeho natočení byl od Orsona Wellese tak odvážný čin, že ho nelze svádět jen na jeho mladickou drzost, ale je v tom i odvaha nesporného uměleckého génia. Wellesův Občan Kane je nadčasový film, jelikož předpověděl moc mediálního diktátora, který jako šedá eminence v pozadí může doslova všechno. A tehdejší stejně jako současná demokracie mající fenomén médií v samých svých základech je proti němu bezbranná, neb je jím ovládána... (17.02.2007)