Režie:
Orson WellesKamera:
Gregg TolandHudba:
Bernard HerrmannHrají:
Orson Welles, Joseph Cotten, Dorothy Comingore, Agnes Moorehead, Ruth Warrick, Ray Collins, Erskine Sanford, Everett Sloane, Paul Stewart, George Coulouris (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Neposlušné dítě Hollywoodu Orson Welles natáčel toto legendární drama, které se stalo milníkem ve vývoji filmové řeči i vypravěčských postupů, již ve svých pětadvaceti letech. Welles svou režijní prvotinu pojal jako rekonstrukci osudů fiktivního magnáta Kanea, sestavovanou novinářem - využívá k tomu filmové týdeníky, rozmluvy s pamětníky atd. Postupně upřesňovaný obraz titulního hrdiny ztrácí svou původní gloriolu - ukazuje se, že peníze a moc ještě nezaručují štěstí. Občan Kane vzbudil v době svého uvedení skandál, protože tiskový magnát miliardář William Randolph Hearst vztáhl vyprávěný příběh na sebe... Z devíti nominací na Oscara v roce 1941 získal film sice jen jednu (za scénář, na němž spolupracoval sám Welles s Hermanem J. Mankiewiczem), ale od té doby suverénně vítězí v mnoha prestižních anketách nejrespektovanějších světových kritiků. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (606)
Kánon povinně divácké četby o megalomanovi, který skoupil celý svět a zbyl v něm sám. A největší paradox filmu? Zhruba v polovině se do záběru vloudí slavný zavěšený most na Manhattanu. Cítíte tu nesouměrnost? Inženýři dali dohromady takhle velkolepé, konstrukčně náročné dílo a my se tu zatím opájíme celuloidovými obrázky a řešíme nějakou ostrost a hloubku obrazu. Což ovšem nemění nic na tom, že komplexnost Občana Kanea nemá v dějinách kinematografie obdoby. ()
Chystala jsem se dlouho, ale nějak mi to s Kanem opakovaně nevyšlo. Tak dnes jsem bitvu dobojovala a Občana Kanea viděla. Chápu, že dnes běžné muselo napoprvé působit přízračně a lidi z toho byli vyplesklí. Totéž se ale nemůže čekat ode mě. Tedy, čekat se může, ale pak se čeká marně. Navíc mi to zas tak geniálně originální nepřipadá. Smrtí hlavní postavy (dokonce o krok dál, exhumací) začíná už Dáma s kaméliemi (1848) a stejně tak je děj kompilací deníků a vyprávění, těsně před chronologickým koncem příběhu začíná i Na Větrné hůrce (1847), kde je příběh samotný vyprávěním služky z domu pod Hůrkou. Tedy nové je jen to, že co čtenáři znali, měli možnost jako vypravěčský postup poznat i negramotní diváci. Abych to shrnula - Poupě. Je to dobrý film, ale že bych u toho egoisticky z uspokojení intelektuální ješitnosti chcala maggi v kostce, co že jsem to viděla za skvost, tak to tedy skutečně ne. ()
O tomhle filmu je těžko něco nového napsat, když už byl tolikrát rozebírán a analyzován a jeho klady a filmařské nóvum (porušená chronologie filmového vyprávění, úvod coby dokument, úžasné přechody záběrů, prolínačky, práce s kamerou...) jsou všeobecně známé. Jistě je po filmařské stránce v mnohém revoluční a jeho natočení byl od Orsona Wellese tak odvážný čin, že ho nelze svádět jen na jeho mladickou drzost, ale je v tom i odvaha nesporného uměleckého génia. Wellesův Občan Kane je nadčasový film, jelikož předpověděl moc mediálního diktátora, který jako šedá eminence v pozadí může doslova všechno. A tehdejší stejně jako současná demokracie mající fenomén médií v samých svých základech je proti němu bezbranná, neb je jím ovládána... ()
Poprvé jsem tento film viděl v hlubokém předlistopadu ještě jako student v jednom z tehdejších klubových kin. Apelativní děj, tolik upomínající na CASABLANCU nebo DIKTÁTORA, je plně na místě a fakt, že je spjat s mimořádně vynalézavou nadčasovou formou, mu jen prospívá. Léta 1939-1941 byla nejhorší dobou minulého století. Síly demokracie a humanismu, kterým nakonec nezbylo než se proti Belzebubovi z Berlína spojit s Mefistem z Moskvy, byly totálně vepsí. Nepřipraveny na jakoukoliv konfrontaci - natož na tu válečnou - trávily čas zajímavým folkórním obyčejem: vydáváním svých spojenců do rukou nepříteli, který smrtelně ohrožoval je samé. Hranice mezi totalitou a demokracií byly zanedbatelné. Velká hospodářská krize i vzpomínka na sociální otřesy, které s sebou přinesla, byly v živé paměti současníků. A určitý typ podnikatele, britský kruh kolem lady Astorové, francouzská Action francaise, i američtí podnikatelé v osobnostech různých velkopodnikatelů starého kapitalismu typu mediálního magnáta Hearsta, "voněli" nanejvýš nahnědle (nebo, chcete-li, načernale). OBČAN KANE, upomínající na starší vědeckofantastický román Jacka Londona ŽELEZNÁ PATA, je současně aktuální rekonstrukcí i varovnou predikcí tohoto zextrémnělého starého, konzervativně zabarveného typu liberalismu. Film-predikce. Film-varovná predikce. Film-apel. Film-výzva. Film-dílo oprávněně nadčasové a burcující. Takový chce být - a také je - Wellesův OBČAN KANE. (O tom ostatním už tady v nejrůznějších komentářích byla řeč.) ()
V podstatě není co vytknout. Občan Kane je pojem, o kterém se mluví snad v každé filmové přednášce nebo se o něm básní v každé filmové diskuzi. Jedná se o film, který svým námětem, ale i zpracováním absolutně předběhl dobu. Sice nechápu, jak Orson Welles mohl v roce 1941 natáčet v Hollywoodu filmy, když se zbytek kluků, třeba i o deset let mladších, chystalo nebo už válčilo na nepřátelské linii tehdejší druhé světové. Nicméně je třeba uznat, že v daný moment byl na správném místě. Pátou hvězdu nedávám z čistě subjektivního pocitu, že ne vždy mě film na svoje léta dokázal udržet v zájmu, což film z tehdejší doby u mě obecně zvládá velice sporadicky... ()
Galerie (89)
Zajímavosti (142)
- U společnosti RKO měl film produkční číslo 281. (džanik)
- Welles využil rovnaký vzorec strihu pri dvoch situáciách, pri ktorých chcel zdôrazniť Kaneovu honbu za mocou: najprv jeho pokus pri kandidovaní na úrad guvernéra, neskôr pokus Susan (Dorothy Comingore) preraziť ako operná diva. V oboch prípadoch je ústredný bod strihu Kane na zhromaždení, resp. Susan na javisku. Potom nasledujú zábery na vedľajšie postavy ako Leland (Joseph Cotten), Bernstein (Everett Sloane) či Gettys (Ray Collins), resp. učiteľ spevu. Potom sa opäť strihá na Kanea, resp. Susan. Strih má informovať o postavách, ktorých názor je pre Kanea dôležitý. (Biopler)
Reklama