Reklama

Reklama

Okupace ve 26 obrazech

  • Česko Okupace v 26 obrazech (více)
TV spot

Jugoslávie, Dubrovník 1941. Pár měsíců před vznikem ustašovského Nezávislého státu Chorvatsko, loutkového státu nacistické Německé říše. Tři přátelé, Niko, Toni a Miho, vrstevníci z bohatých dubrovnických rodin, žijí bezstarostným životem. Toni se zamiluje do Nikovy sestry Ane a na jejich zásnubách tři sobě si blízké rodiny očekávají okupaci. Přátelství pokračuje, ale nové okolnosti okupace je čím dál více rozdělují. Toni se vzhledem ke svému italskému původu stává fašistou. Miho je jako žid zatčen a jako zázrakem se mu podaří uniknout z krvavého ustašovského masakru v autobusu. Niko přechází k nelegálnímu hnutí Svazu komunistické mládeže... Okupace ve 26 obrazech je první částí válečné trilogie režiséra Lordana Zafranoviče, která dodnes šokuje drsně zachycenou realitou zla na pozadí krásného Dubrovníku... (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (92)

Véča 

všechny recenze uživatele

Okupace v 26 obrazech je příběh tří přátel rozdělných válečnou situací. Přátelé rozdělení vnitropolitickou situací v zemi . Fašistický Ustašovec, odbojář a Žid snažící se pouze zachránit si život. Nejmarkantnější je kontrast mezi jejich vztahy na začátku, kdy se jen veselili v ulicích města, a v druhé polovině filmu, když jsou rozděleni svým postavením a názory. Ovšem za druhé světové války to nebylo naposled, kdy byli lidé navzájem odděleni podobnou situací. Další příklad podobné situace se dá najít ve filmu Hezké vesnice, hezky hoří, ve kterém jsou do takové situace uvrženi dva přátelé. S ohledem na obsah násilí ve filmu je scéna masakru v autobuse zbytečně násilná, především pak v kontrastu se záběry krásné idylické krajiny. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

O tomhle filmu jsem slýchával od táty už od dětství. Prý se o něm vždy mluvilo jako o jednom z nejdrsnějších balkánských filmů, co tu tehdá promítali. Já bych to ale trošku upravil. Film jako takový zase tak drsný není, spíš je to jedna velká nuda, která se odehrává v nádherných lokacích stařičkého Dubrovníku. Pokud ale vydržíte do konce, dostane se Vám zásluhy v podobě opravdu dost odporné scény v autobusu, kde Ustašovci předvedou, o koho se vlastně jedná. Humus nad humus. Ale musím uznat, že drsnější scénu jsem z Balkány asi ještě neviděl. ()

Reklama

tahit 

všechny recenze uživatele

Velká porce násilí, ale za to s malebným Dubrovníkem. Povím jen tolik, mráz šel po zádech, když jsem viděl tu brutalitu. Netroufám si tvrdit, jestli jsem si opravdu film užíval. Mám proto zdůvodnění. Jak to říct? Netřeba zastírat, že krutost tlačí přehnaně na pilu. Marně si vzpomínám, že by film zůstal ve mně ještě dlouho potom. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Pokud v osmdesátých letech vypadala akce v autobuse jako horor, dnes už je to běžná filmová mluva. Nic šokujícího tedy nečekejte. Film se zaměřuje na změnu atmosféry z uvolněného skotačení do doby tuhé okupace. A změna nálady je téměř hmatatelná. Vyčetla bych příliš dlouho trvající úvodní sekvenci, selanka nemusela být tak dlouhá. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Snímek kdysi způsobil v našich kinech rozruch zobrazením brutálního násilí praktikovaného Ustašovci na svých skutečných i domnělých odpůrcích. Jízda autobusem, kde kati tu vtloukají svým obětem zaživa hřebík do hlavy, tu vydloubáváním očí šetří práci optikům, šokovala a přispěla ke svérázné popularitě filmu v době, kdy prakticky neexistovala oficiální distribuce béčkových hororů a exploitation filmů.Pro filmové fanoušky bylo vzhledem k cenzurním a ideologickým bariérám setkání s něčím podobným naprosto výjimečné. Zmíněným záběrům přitom patří jen zlomek z celkové stopáže filmu. Zatímco oblíbenou tvůrčí metodou některých režisérů, jako byl např. náš Vláčil, je vyprávět příběhy svých hrdinů a prostřednictvím jejich osudů pak sdělovat i něco o době a historických událostech, Zafranović na to jde jinak a jeho postavy jsou jen nástrojem k zachycení historických procesů vylíčených navíc z pozice stoupenců jugoslávské formy komunismu. Podstatnou roli ve snímku hraje i atmosféra starého Dubrovníku s jeho paláci a historickou patinou. Zafranović líčí šok z pádu královské Jugoslávie a počátky politického násilí a vznik názorových křižovatek, které vedly k nesmiřitelné nenávisti mezi bývalými přáteli a leckdy vedly i k rozdělení rodinných příslušníků. Celkový dojem: 75 %. ()

Galerie (4)

Zajímavosti (9)

  • Podle novináře Denise Kuljiše režisér Zafranović diváky ve filmu mystifikuje, protože v Dubrovníku nebylo hnutí antifašistického odporu. Partyzáni do města přišli, přičemž zastřelili každého, kdo kolaboroval s fašisty, což se týkalo převážně majitelů obchodů, kteří během války nezavřeli. (Komiks)
  • Film vyvolal kvůli na svou dobu velkému množství násilných a otevřeně sexuálních scén kontroverze a značnou kritiku. Polemiku způsobila i nejasnost v citlivé otázce, zdali snímek obviňuje Chorvaty z fašistické kolaborace, anebo naopak vyzdvihuje hrdinství Chorvatů v antifašistickém odboji. V samotném Chorvatsku bylo promítání filmu i přes úspěchy na filmových festivalech v Cannes a Pule během 80. a 90. let prakticky tabu. Film byl tak např. poprvé vysílán v televizi až v roce 2014, učinil tak kanál HRT 1, který snímek nasadil pozdě v noci. (Komiks)
  • Zprvu byl film i režisér Zafranović silně protežován komunistickým režimem. Na tuto protekci reagovala zdrcující kritika mladých novinářů z mládežnického časopisu Polet. Ta vyvolala reakci režimem protežovaných filmových kritiků, kteří odsoudili novináře v Poletu. Celá záležitost se rozrostla až do takových rozměrů, že se případem začaly zabývat výbory komunistické strany a člověk po celé Jugoslávii prakticky nemohl nalézt noviny, které by neřešily skandál okolo filmu. (Komiks)

Reklama

Reklama