Pavučina

Škoda, že zlo je fyzickými schopnostmi a pohyby natolik vytržené z reality, přičemž film se v ní jinak snaží pevně držet. A škoda všech těch divných a nedomyšlených momentů v chování postav či vůbec jejich zasazení do průběhu scén. Protože jinak tato “holka pod schody z Holdenfieldu” velice zajímavě nakládá s žánrovými klišé, umí překvapit a taky potěšit delikátními kameramanskými, střihovými i soundtrackovými lahůdkami. (06.11.2023)

Super překvápko, na nějž jsem šla do kina naprosto bez jakékoliv vědomosti. Zpočátku jsem si musela zvykat na celý ten prapodivný feel. Pořád jsem přemýšlela, jestli je to takhle schválně, že jsou ty postavy naprosto neidentifikovatelně divné a co se to tam vlastně děje a jestli vůbec příjde nějaký zvrat. Kolikrát je lepší se asi neptat a nechat se unést, protože naštěstí pro mě to mělo vše důvod. Atmosféra byla fakt hustá jak bramboračka, herecky to příspivalo pořád více ke zintenzivnění mých smíšených pocitů a od určitého momentu fungovala i ta hororově efektová stránka, která mě vzhledem k dosavadnímu ději dost šokovalo svoji kvantitou i intenzitou. Řekla bych, že jeden z nejlepších hororových zážitků tohoto roku a přesto, že režisér si ještě bude muset vybudovat svůj podpis a odprostit se od nápadů, které jsme viděli už v pár zvučných kouskách, určitý styl minimálně v tom strašení má a je tam pro to vidět cit. Slušná žánrovka až na ten úplný závěr, který by chtělo ještě dopilovat a minimálně netlačit tolik na pilu. (22.09.2023)

Pozor, přimontováno drobné přítlačné křídlo! Někdy mi připadá, že soudruzi ze Spojených sráčů staví v barácích ty nesmyslně obří izolační a technické přepážky jen proto, aby v nich někdo mohl bubat. Takže tu máme asi po milionté prvé pomalu už kýčovité obytné mezistění s bafacím nájemníkem, jakož i katalogově divnou mámu s katalogově divným tátou se zálibou v přepěstovávání tyqí, kteří to dávají sežrat katalogově divnému fuckanovi. Musím uznat, že tentokrát je to poměrně atmosférické a hezky natočené, ač nijak zvlášť děsivé, a ani z obludária se dvakrát neposerete. Nasraně druhé by už si mohl nějaký ten hororový scénárista konečně jednou vytáhnout hlavu z prdele a neprasit exekučně solidní kousek takovou kauzální lobotomií. Ryze kokotskou základní premisu, že bubuentita, která s ocasem v ruce rve porážkové lidi na půlky, přičemž není schopna kdekoliv ve stěně vyrazit pár ztrouchnivělých dvoucentimetrových prken a penetrovat interiéry domu, kdykoliv se jí zachce, tudíž ji musí držet v mezistění vachrlaté tajuplné dveře z těch samých prken jen proto, aby ji někdo mohl ke konci jakože malolepě „vypustit“, může s mlaskáním sežrat a blahoslaveně strávit snad jen zdejší prüdce sofistikovaná klika hororových exprdů. (13.08.2023)

Indie horor krížený s príbehom z creepypasty. Horor, ktorý by chcel podobne ako nedávny, skvelý Barbarian stavať na tom, že diváka mätie, nie je úplne zrejmé o čo v príbehu ide a prečo sa postavy chovajú tak divne, a každých cca dvadsať minút poskytne nejakú novú informáciu, ktorou málo uhne inou stranou. Akurátže celé to mätenie je prekuktnuteľné pomerne skoro v polovici filmu, nie úplne to funguje po hororovej stránke a v závere sa Cobweb dopracuje iba k absolútne Béčkovému monster hororu, ktorý vlastne nie je ani veľmi prezieravý, ani inteligentný a vlastne ani dobre napísaný, pretože celé to chovanie postáv sa vlastne nezleje do jednej zmysluplnej skladačky, ale prakticky skončí u toho, že všetci sa chovali divne, pretože sa chovali divne a to je celé. Atmosféricky síce nie zlá, ale nič viac ako obyčajná hororová jednohubka v čase mojho hodnotenia na CSFD rapídne nadhodnotená v červených číslach. CELKOVO: 5/10 (13.08.2023)

Tak takhle vydatný a hutný mix žánrů tady dlouho nebyl a udělat jej někdo byť jen trochu jinak, nebál bych se udělit filmu “odpad” s nevěřícným kroutěním hlavou nad tím, jak někoho může napadnout mixovat zrovna tyhle žánry. On je ale tvůrčí tým za Cobwebem dostatečně zručný a doručil totální šílenost, která je v první polovině depresivní psycho o podivínské rodině a její zvláštní a tvrdé výchově syna, jež se v další polovině zvrnte do krvavého bodycount násilného hororu s perfektními prvky fantasy. Kamera je precizní, úhly a záběry oslní, práce s napětím a hudebním podkresem dělá obrovskou práci a drží diváka v neustálé tenzi a strachu a když se film v půlce žánrově přehoupne, působí to vlastně celkem přirozeně a sakra působivě. Až do posledních 10 minut jsem byl přesvědčen o plné pětipalbě a návštěvě opětovné kinoprojekce po dnešní domácí premiéře, ale ten závěr působí strašně neuspokojivě a dost kazí veškeré budování před ním, které tak výrazně vyšumělo do ztracena… (16.08.2023)