Režie:
Orson WellesKamera:
Russell MettyHudba:
Bronislau KaperHrají:
Edward G. Robinson, Loretta Young, Orson Welles, Richard Long, Konstantin Shayne, Billy House, David Bond, Brother Theodore, Erskine Sanford, Ethan Laidlaw (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Vyšetřovatel Wilson z komise pro válečné zločiny pátrá po uprchlém nacistovi Franzi Kindlerovi, který se za války podílel na genocidě židovského národa a dosud věří v nacistické ideje. Stopa zavede Wilsona až do poklidného connecticutského městečka Harper. Kindler tu působí pod falešným jménem Charles Rankin jako všemi respektovaný a oblíbený učitel v chlapecké škole. Právě si bere za ženu soudcovu dceru Mary Longstreetovou. Aby se vyhnul vyzrazení, zabije bývalého kolegu Meinikeho, který ho vyhledal. Pátrající Wilson tak přijde o jediného svědka. Jediné, čeho se může chytit, je Kindlerova vášeň pro starožitné hodiny...
Po veledílech Občan Kane a Skvělí Ambersonové natočil Orson Welles příběh v téměř hitchcockovském stylu, založený na přímočarém vyprávění, jasně rozehraných charakterech a pozvolné gradaci napětí. Dokázal tak, že je schopen natočit kvalitní a přitom zcela osobitý hollywoodský film, třebaže ani Cizinec se ve své době nesetkal s žádoucím diváckým ohlasem.
(oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (107)
The Stranger - Nelítostný souboj po "wellesovsku". Co to značí? Výbornou a notně temnou atmosféru (do mrtě naplňující ideál žánru film-noir...), (nad)kvalitní vizuál, byť lehce latentního charakteru (chce to více si všímat drobností), dynamický střih, skvělé herecké obsazení a výtečně vypointované finále na téma "Komu tiká ve věži". Vpravdě geniální filmař O. W. si nenechal ujít příležitost příležitostně a hlavně cynicky zavtipkovat (svastika mimoděk), pohrávat si s divákovým očekáváním či glosovat děj pomocí celé plejády originálních symbolů a znaků - pročež jeho styl obdivuji. Navíc jde o úžasně srozumitelný film. Nuže, Bravo! ()
Vynikajúci a napínavý príbeh o chlapíkovi, ktorý sa snaží skrývať pred spravodlivosťou, a veľmi šikovne musím podotknúť. Keby nebolo tých hodín a jednej neuváženej vetičky tak neviem, neviem... Snímku veľmi pomáha fantastické budovanie atmosféry, ktoré koreluje s postupným sťahovaním slučky okolo krku hľadaného zločinca. Avšak finále sa mi zdalo málinko odbité, zo situácie sa dalo vyťažiť viac. 80/100 Videné v rámci Tour po Amerike ()
Někomu to může připadat divné, ale mě si Orson Welles získal "až" tímto filmem. Příběh, který geniálně geometrickou řadou graduje až ke scéně s hodinami. Technicky dokonalý snímek, se kterým si Welles evidentně velmi dobře pohrál. Jeho herecký výkon je dechberoucí a naprosto jedinečný. O jeho filmové manželce už tak přesvědčen nejsem, ale to je jen můj momentální subjektivní názor. ()
Napínavá noir podívaná, obohacená o typicky Wellesovské inovativní úhly kamery, působivou hru se světlem a stíny a hutnou atmosféru. Herecky vyčnívá ústřední trojice, charismatický Edward G. Robinson, mírně stylizovaná Loretta Young a hlavně démonický Orson Welles, který jakoby místy parodoval sám sebe. Klasická podívaná studia RKO, opět ovšem nesmírně kvalitní. ()
Drobné negatívne vychytávky a malé medzery v takmer dokonalom scenári už si na mušku vzalo pár užívateľov predo mnou, takže k nim sa vyjadrovať nebudem. O kladoch filmu je toho napísané tiež veľa, možno i tisíckrát viac, ale o pozitívách sa mi píše lepšie. Wellesov príbeh má už tradične skvelú gradáciu, tempo je pomalé a noirová atmosféra s všadeprítomným napätím mi pripomenula filmy od Hitchcocka. Hlavne ten dominantný, krátky-úderný záver, ktorý sa vyznačuje všetkou originalitou ešte aj dnes. Welles ako herec dominuje ešte viac a vedie pred stádom ostatných hercov s veľkým náskokom, občas sa mu priblíži len Edward G. Robinson. 85%. ()
Galerie (38)
Zajímavosti (8)
- Nejméně oblíbený vlastní Wellesův film. (Kulmon)
- Film vznikal jako zakázka pro nezávislou produkční společnost International Pictures a většinou bývá považován za jeden z nejméně osobitých režisérových počinů. Welles byl nucen pracovat s rutinním scénářem Anthonyho Veillera a pod těsným dohledem producenta Sama Spiegela, který zamítl několik odvážných nápadů včetně dvacetiminutového prologu odehrávajícího se v Jižní Americe. (Zdroj: Noir Film Festival)
- Spoločnosť International Pictures, ktorá poznala povesť Orsona Wellesa pre dlhé expozičné scény, poskytla strihačovi Ernestovi J. Nimsovi slobodu vystrihnúť akékoľvek sekvencie z filmu, ktoré považoval za zbytočné. Na Wellesovo znechutenie Nims nakoniec zostrihal takmer 30 minút Wellesovej finálnej verzie. Zábery sa považujú za stratené, pretože zmizli aj pôvodné negatívy. (Bilkiz)
Reklama