Dotek zla

Perfektny a presvedcivy Orson Welles, Charlton Heston ako sice nie moc presvedcivy Mexican ale za to dobry herec, krasna Janet Leigh ako americka manzelka Ch. Hestona, alebo i vecne chladna a vazna Marlene Dietrich v ulohe mexickej ciganky. O perfektny kriminalny scenar sa postaral samotny reziser a herec Orson Welles. Druha polovica filmu nabrala lepsi svih a zacalo to byt poriadne napinave, hlavne ked islo o zivot Janet Leigh a taktiez scena odpocuvania a nahravania nemala chybu. Pre fanusikov Noir filmov povinnost... 03.12.2008 ____ Chahrlton Heston - (Ramon Miguel Vargas) +++ Janet Leigh - (Susan Vargas) +++ Orson Welles - (kapitán Hank Quinlan) +++ Marlene Dietrich - (Tanya) +++ Akim Tamiroff - (Joe Grandi) +++ Joseph Calleia - (serzant Pete Menzies) +++ Hudba: Henry Mancini +++ (03.12.2008)

Orson Welles vypadá tak, že nemusíte pochybovat o tom, kdo je tady padouch. Ale jako režisér je prvotřídní. Baví mě hlavně jeho práce se světlem a stíny či používání druhého plánu v záběrech.Označit Dotek zla jako film noir je značně zjednodušující, film některé jeho prvky využívá, ale samotný žánr značně přesahuje. Rozhodně je to ale pozoruhodný kousek! (20.12.2012)

Rozhodně nedoporučuju si při tomhle filmu dělat snídani, protože, jak nakonec sami zjistíte, odejít byť jen dvě sekundy je totální demence. Ten příběh je hodně složitej a musíte se na něj soustředit (což jsem zjistil až když jsem po 5-ti minutách opět usedl k televizi..). V Doteku zla je k mání také mnoho postav, které navíc vypadají ve tmě všichni stejně (až na Janet Leight, které svítí ošacení na míle daleko) a pak je tam element jménem Orson Welles. Až poté, co si všimnete jeho gigantického "Milana" (=břicho) zjistíte, že je nejen bláznivým režisérem, ale i hercem. A kdyby nebylo nechutných detailních záběrů jeho obličeje (snídaně byla mnohdy až v krku :D), byla by to jasná Oscarová bytost. Metál by si ovšem zasloužil kameraman, která předvádí neskutečnou exhibici. Slavná úvodní scéna, kdy kamera letí přes celou ulici, je tak geniálně promyšlená, že 90% dnešních kameramanů nemá oproti němu šanci. Moc pěkný a proto 75% (03.03.2009)

Orson Welles byl vždycky pionýrem. Nikoliv v tom smyslu, že by snad nosil červený šátek okolo krku. Jeho pionýrství spočívalo v hledání dosud neprozkoumaných, a často i naprosto neznámých cest. Proslavil se už svou malou revolucí v rádiu, v oné dnes již notoricky známé adaptaci Válek světů svého skoro-jmenovce - a to mu bylo dvaadvacet. V šestadvaceti další malá revoluce, tentokrát ve filmu - Občan Kane. Známe mnoho případů, kdy nadaný tvůrce už nikdy nepřekoná svou prvotinu - to se však tohoto renesančního muže netýkalo: co jiného by pak byly filmy jako Cizinec, Proces nebo zrovna Dotek zla? Tento snímek, nesoucí se v duchu jazzu a nové vlny, nemůže nechat nikoho na pochybách, že Welles s každým dalším počinem zrál jako víno - jak režisérsky, tak herecky. Má zde sice o několik brad více než jsme zvyklí z jeho starších počinů, to mu však naprosto nebrání podat brilantní výkon v kreaci na téma "odepsaný policejní důstojník". Za zmínku stojí též Charlton "Ben-Hur" Heston (ten padouch z Bowling for Columbine), který takřka vůbec nepřehrává, jak je jeho dobrým zvykem. Kamera je úžasná. Co více dodat. Koukněte se na to! (27.03.2005)

Nemám nic proti tomu, aby detektiv Quinlan usvědčoval vrahy na základě intuice, protože je to pořád o něco přesnější, než losováním. Quinlan je totiž ve své rozporuplnosti tak úžasnou postavou, že hledání důkazů považuji za ztrátu času. Quinlan samozřejmě hrdě hájí spravedlnost, ale přesto má v sobě mnohem víc zla než celý mafiánský klan Grandiových dohromady a učebnicově kladný sympaťák Vargas se může jen snažit občas vykouknout ze stínu charismatu pana detektiva. Když se k tomu přidá hrdost paní Vargasové, smutné oči tušící Tanyi a neuvěřitelná práce s kamerou, tak musím konstatovat, že na tento snímek jen tak nezapomenu. (01.03.2013)