Byl by to hřích

Bude zde v menšině, ale mně se to vůbec nelíbilo, a to podobné seriály miluji, především tvorbu od Ryana Murphyho. Nějak mi zde nesedly postavy, kromě Shauna Dooleyho, kterého znám z dalšího skvělého britského seriálu (Misfits), zbytek se mi prostě nedostal pod kůži, čímž jsem automaticky nemohl tak silně prožívat události v seriálu, které byly opravdu silné. Postavy mi přišly takové plytké, nerozvážné. Respektuji ale názory ostatních a jsem rád, že podobných seriálů v poslední době přibývá. (26.11.2022)

La! Človek, ktorý sa pustí do natáčania takéhoto projektu musí byť odvážny! Už síce nie sú 80te roky, keď sme sa dozvedali len strohé informácie, že kdesi na Západe zabíja homosexuálov AIDS a uverili, že je to pravda, keď zomrel Freddie Mercury. Aj dnes sa nie všetci odosobnia a pustia si tento seriál. Ak sa však nenecháte znechutiť prvou časťou, v ktorej sú ozajstné žúrky, promiskuita a detaily, ktoré majú ďaleko od nežnej erotiky, potom vás čaká silný príbeh. A ten bol uragánovo silný, nitka na mne nezostala suchá. Musím vyzdvihnúť výborné herecké výkony, všetkých ešte prevyšovala Jill (Lydia West). Dokážete sa vžiť do pocitov postáv, do ich radosti, hnevu, smútku, lásky aj nedostatku lásky. Ozaj silný príbeh. (10.02.2021)

Taká videoklipovo dravá verzia Angels in America, ktorá mapuje rozmach AIDS pliagy v Británii. Hlavný problém som mal ale s postavami. Gay, negay, AIDS, neAIDS. To je jedno. Keď niekto vedie životný štýl, že ošuká všetko, čo sa hýbe, tak je len otázkou času, kedy chytí nejakú pohlavnú chorobu. S takou partou ľahkovážnych ľudí sa sympatizuje ťažko. A zase taká sranda ako Trainspotting, kde sledujeme ako si ľudia dojebú životy drogami, to zďaleka nie je. Aj keď hlavný hrdina na smrteľnej posteli vyhlási, že si to kurva užil. Naviac postavy tu sú len také ploché figúrky a vďaka dravému tempu je málokedy čas na to, aby dramatické scény poriadne vyzneli. Takže som si stihol obľúbiť len dve postavy. Z toho jednu brutálne odstavili v tretej epizóde, čo ma ale len nasralo. Dojímavá dokázala byť len finálna epizóda. Nakoniec najzaujímavejší bol okrem solídneho vykreslenia dobovej atmosféry, pohľad na to jak sa nazeralo na AIDS, keď sa o ňom ešte veľa nevedelo. Na jednej strane paranoidní doktori a úrady a na druhej strane ľahkovážne neveriaci kurevníci. Celkovo to je ale rozhodne zaujímavá miniséria, ktorá stojí za zhliadnutie. 7/10. (01.02.2022)

Osmdesátá léta v Anglii, gay komunita a nastupující epidemie AIDS. To rozhodně nejsou nejčastější témata a mám radost z toho, jaký je výsledek této minisérie. Russell T. Davies očividně ví, o čem píše, protože si sám tuhle dobu zažil a to tomu dodává sílu. Od prvního dílu je jasné, že nepůjde o žádnou zábavu, i když si partu kamarádů užívá života plnými doušky. Balancování radosti ze života a deprese, která se nezadržitelně blíží, však funguje. Soundtrack je na jedničku a postavy dokážou zaujmout. Těžce se tráví třetí epizoda a samozřejmě i úplný závěr. Jestli jednu věc vytknout, tak postavu Jill, která mi přišla hrozně nereálná. Nemá žádný vlastní život a v podstatě se jen stará o všechny okolo. (02.05.2021)

Po té, co vyšlo pro někoho asi trochu kontroverzní a fabulativní Years and Years zde náhle máme od tvůrce toto. Něco, co ani tolik není imaginární budoucnost, ale naopak je to výlet do minulosti, který se může opřít o fakta. A ono nám to nabízí docela zajímavou verzi. Jsme v komunitě britských gays v 80. letech a po světě nám řádí smrtící virus, o kterém nikdo nic neví. Jak příhodné, že? Dnes se to zdá být až směšné, ale seriál nám dokáže v celku dobře ukázat, že on se moc nikdo nesmál. A když už, tak to bylo díky rozvernému životu s nadhledem, kteří hrdinové nesli. Obecně vzato je zde opět nabídnuto něco, na co se dnes zapomíná a je to docela i umění, a to nabídnutí příběhu, tak aby byl schůdný a snadno koukatelný. Zde to jde jedna báseň. Trochu trnem asi může být pro někoho excentričnost postav, které mě osobně nijak nevadí, spíše jde o dojem toho, kdy v podstatě hlavní charakter je občas spíše otravný a sobecký skřet než někdo s kým bychom měli soucítit. Ale přesto se tak vlastně daří. I s tím smutným a velice trpkým finále. Jedno je jisté. Rád si počkám na další projekt pana Davise. Nejlépe i v propojení současného nebo minulého režiséra. (17.03.2021)