Zrůdy

Nakonec se těmi největšími zrůdami stali lidé bez handicapu! Všichni zúčastnění neherci u mě mají neuvěřitelný respekt, protože zahrát něco podobného asi nebylo zrovna dvakrát lehké. Film, při kterém si uvědomíte, jak moc je těžké žít s podobnými proporcemi a že vy si vlastně nemáte na co stěžovat. 85% (04.04.2008)

Tod Browning ako rozprávač exceluje. Presným psychologickým štetcom nám predstavuje handicapované bytosti ako ľudí, ktorí dokážu ľúbiť, túžiť, snívať i žiarliť. A v ich stavaní do konfliktu so zdravými ľuďmi, ktorí sú tu tými pravými “freaks”, rozprávačsky víťazí. Ale to sú iba kúsky zo skladačky, ktorá ako celok predsa len nemá plnohodnotný filmový dopad na diváka, túžiaceho aj po niečom viac, než iba vidieť dovtedy nevidené (napríklad bezrukého, beznohého mrzáka zapaľujúc si cigaretu). Zápletka je pomerne banálna, s ľahkým resumé. A okrem nutného uznania Browningovej odvahy natočiť niečo také v 30. rokoch dvadsiateho storočia, zanecháva iba neobvyklú skúsenosť a námet na krátku diskusiu. Preto nedávam najvyššie hodnotenie. (20.04.2003)

Velice zajímavý a netriviální horůrek se silným morálním poselstvím. Film má nálepku "Zrůdy", ale kdo je vlastně zrůda? Člověk se znetvořeným, či nevyvinutým tělem, ovšem s velkým srdcem, nebo krásný člověk se špinavou duší? Film oplývá zdařilými výkony neherců a závěrečnou, zhruba desetiminutovou hororovou scénou v dešti. Škoda pouze krátké stopáže (původně byl film delší, ale kvůli neustálému zkracování se ustálil na hodině) a příliš dlouhého začátku na úkor hororového vyústění. Ale v každém případě snímek, který stojí za pozornost. 70%. (05.04.2008)

Tohle je něco, co má jako jedno z mála pořád ještě slušnou váhu i po všech těch letech, díky čemuž nemusím mít výčitky, že buď dávám vyšší hodnoceni za stáří, nebo že jsem to strhal, ale přitom ve své době to bylo parádní. Zrůdy na svém hodinovém prostoru rozjíždí creepy show, která končí pěkně děsivě, takže tady dávám s čistým svědomím čtvereček. 75% (23.06.2013)

Zrůdy jsou perfektní ukázkou pořekadla: "Nesuď knihu podle obalu!", aneb tělesně ("zrůdně) postižený člověk může být mnohdy více lidštější než kdejaká femme fatale či krasavec. Samozřejmě obsazením autenticky postižených lidí dosáhl Browning nepřekonatelného efektu, který vygradoval zejména v deštivé scéně při honu na Hercula a Cleopatru. Vůbec se nedivím, že film vyvolal takovou vlnu kontroverze a že si vysloužil přídomek "jeden z nejnebezpečnějších filmů". Zkrátka moc dobře odvedená filmařská práce, která mě niterně dostala. (16.01.2012)