Režie:
James WhaleKamera:
John J. MescallHudba:
Franz WaxmanHrají:
Boris Karloff, Colin Clive, Valerie Hobson, Ernest Thesiger, Elsa Lanchester, Douglas Walton, Gavin Gordon, Una O'Connor, E.E. Clive, O.P. Heggie, Dwight Frye (více)Obsahy(1)
Jeden z nejpopulárnějších hororových filmů všech dob. Filmová klasika. V divácky oblíbeném a kritiky ceněném pokračování Frankensteina opět zazářil Boris Karloff v roli nešťastného monstra, které tentokrát zatouží po partnerce. Colin Clive se vrací jako přehnaně ambiciózní Dr. Frankenstein, aby svému dítěti vytvořil podobně prokletou nevěstu (Elsa Lanchesterová). Režisér původního Frankensteina, James Whale, tímto snímkem završil svou skvělou kariéru. Frankensteinova nevěsta je film, jež potěší nejen fanoušky hororu, nýbrž všechny filmové labužníky. Pokračovanie filmu FRANKENSTEIN (1931), nasledované filmom SON OF FRANKENSTEIN (1939). (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (132)
Stejně jako u prvního zvukového Frankensteina rozkoš ze zpětného objevování kořenů popkultury, ale už toho není tolik poprvé (byť epizoda s poustevníkem nebo nevěstina maska patří k absolutní klasice) a díky vysokému rozpočtu a o čtyři roky pokročilejší technice je všechno až příliš normální – včetně lidového uvřískaného humoru nebo doprovodné hudby plné snaživé práce s leitmotivy. Jako opravdový film to pořád ještě nefunguje, ale zároveň už to pro mě nemá tu slastnou, bezelstnou bizarnost úplných začátků. A v neposlední řadě byla Mae Clarke nepoměrně rozkošnější Elisabeth než Valerie Hobson. ()
Geniální Whaleova filmová adaptace Frankensteina pokračuje snímkem, jejž oslabuje jen křečovitý rámec, byť i on – tím, jak vyzdvihuje jako vypravěčku ženu – Mary Shelleyovou – má svůj význam. Jinak jde o podobně důmyslně subversivní dílo: souběžně váží nezodpovědnost a virilita civilizační technologické expanze, bezohledného sebeprosazení na úkor rovnováhy životního prostředí a mezilidských a mezidruhových vztahů a kritizuje předpojatost vůči jinakému. Výstižné napětí mezi jekotem lidských monster a němotou znetvořené bytosti skvěle znázorňuje odlišnost obecně přijatých návyků s bytostnou potřebou každého z nás – po uznání naší jedinečnosti, růstu a rozmnožení. Ironické finále je polibkem smrti technické kultuře, substantivizovanému jazyku založenému na pojmech a kultuře zabydlené v zátiší. ()
(1001) Já tedy nevím, jestli jsem se jenom nedívala ve špatné náladě, ale přijde mi, že tohle pokračovaní pošlapalo všechny principy, kvůli kterým byl původní Frankenstein dobrý/zajímavý. Úvod s autory byl sice super, konec v laboratoři a syčení extrémně super, všechno, co udělal Boris hyper mega super, ale ten zbytek... Nesnesitelné vedlejší postavy v čele se starou služkou a snoubenkou, Henry je impotentní idiot i nadále, doktor Ďábel a jeho kufr s lahvemi úsměvný až směšný... V druhé půlce se to všechno zlepší, ale při celkovém pohledu atmosféra utrpěla velkou ránu. Film se zaobírá spoustou blbostí, aby se mohl obratně vyhnout tomu, co by mohlo na příběhu být opravdu zajímavé. ()
Jednoho vědce musí nakopnout druhý ještě šílenější, aby mohlo vzniknout monstrum číslo 2, ženského pohlaví... Naštěstí není hlavní náplní ani tak tohle, ale spíše proměna štvaného monstra v lidskou bytost. Scéna s nevidomím osamělým starcem je velice silná, vydá za celou jednu hvězdičku nahoru. HATE THE LIVING, LOVE THE DEAD! ()
Jeden z nejcitovanějších hororů vůbec, přitom zároveň není úplně klasickým zástupcem svého žánru. Nevěsta se od původního snímku liší v mnoha ohledech. Hororová stránka ustupuje, místo ní prosakuje na povrch černý humor a štiplavá ironie. Z monstra v excelentním podaní Karloffa už nejde strach, tentokrát k němu divák musí cítít lítost i sympatie, obzvlášť při scéně, kdy ho slepý stařec učí mluvit a kouřit doutníky. Nejen kvůli tomu kvalitativně předběhlo pokračování svého předchůdce o několik tříd. Škoda je snad jen té ústřední nevěsty, která dostane prostor až v závěrečných pěti minutách. O to víc si jí však vychutnáte, protože to, co se svou postavou dokázala Elsa Lanchester udělat na tak krátké ploše, je opravdu nevídané. ()
Galerie (129)
Zajímavosti (55)
- Frankensteinova nevěsta je na plátně sotva pět minut a nikoho nezabije. Je tedy jedinou "čistou duší" ze všech klasických monster studia Universal (dále například: Vlkodlak či Dracula). (DaViD´82)
- Anachronismus: Ve snímku se objevují moderní vynálezy, jako např. telefon. James Whale vysvětlil, že se jeho film odehrává v "alternativním vesmíru", a proto se zde volně promíchávají technologie, účesy (atd.) 19. a 20. století. Tento argument vysvětluje mnoho anachronismů, ale nefunguje pro vysvětlení anachronismu mezi moderními vynálezy a prologem. Scéna prologu se neodehrává v alternativním vesmíru, protože ukazuje skutečné postavy. Z dialogu mezi Mary Shelley a Lordem Byronem se dozvídáme, že následující události zobrazené ve filmu pocházejí z hlavy Mary Shelley. Příběh proto ukazuje vynálezy, které za jejího života ještě neexistovaly. Např. první telefony se začaly objevovat až v 70. letech 19. století, ale Mary Shelley zemřela v roce 1851. (liquido26)
- Elsa Lanchester, ve scéně "zrození" své postavy byla zafačována tak těsně a důkladně, že nejen že nemohla chodit (a musela tedy být přenášena štábem) či vidět, ale ani takřka dýchat. (DaViD´82)
Reklama