Režie:
James WhaleHudba:
Bernhard KaunHrají:
Colin Clive, Mae Clarke, John Boles, Boris Karloff, Edward Van Sloan, Frederick Kerr, Dwight Frye, Cecilia Parker, Arletta Duncan, Pauline Moore, Jack Curtis (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Boris Karloff ztělesnil nejproslulejší monstrum filmové historie ve snímku, kteří mnozí považují za bezkonkurenčně nejlepší horor všech dob. Dr. Frankenstein (Colin Clive) je odhodlán vzepřít se koloběhu života a smrti a z kusů lidského těla sestaví živé monstrum. Zručná adaptace novely Mary Shelleyové, pod kterou je podepsán režisér James Whale, a Karloffův procítěný portrét monstra toužícího nalézt svou vlastní identitu povýšil Frankensteina na jedno z nejzásadnějších děl světové kinematografie. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (213)
I když si vypomáhá všemi myslitelnými žánrovými vychytávkami (noc, hřbitov, bouře, vědecký experiment), připomíná dnes původní Frankenstein spíše psychologické drama než praotce hororu. Důmyslně se v něm pracuje zejména s kontrastem (velké monstrum, malé dítě – ve svém vztahu ke světu na stejné úrovni) a se zvukem, který vytváří tísnivější atmosféru, než by kdy dokázal (absentující) hudební doprovod. Na zadek vás už Frankie asi neposadí, ale chcete-li mít ukončené základní filmové vzdělání, neměli byste ho ignorovat. 80% Zajímavé komentáře: Marigold, Subjektiv, berg.12, Trainspotter ()
Nádherná hrůza s tragickým nádechem. Mistrovské dílo, kterému neublížily ani některé slabší herecké výkony (sám Frankenstein Colina Cliveho). Je mi vlastně líto lidí, kterým tu chyběla hudba, nelíbilo se jim to atd. Příběh je klasický, ale co na tom? Vyčítejte originálu, že po něm vznikly kopie. Je tu fantastický Boris Karloff, tradičně dobří Van Sloan a Frye, co si v podstatě zopákli role z Draculy, utopená holčička a posedlý vědátor. Temnou hrůzu střídá tragický podtext, což Frankensteina povyšuje z béčkové záplavy hororů mnohem výš. Jedinečný zážitek. ()
Dokážem si predstaviť, že v 30.rokoch kedy éra filmov ešte len začínala dokázal tento snímok mraziť, no v dnešnej dobe už vyznieva skôr komicky. Najmä tie toporné herecké výkony veľa krát vyčarujú úsmev na tvári. Navyše je škoda, že plytký príbeh nemá so skvelým románom od Mary Shelleyovej, okrem názvu, spoločné skutočne nič. ()
Do sterilních cel technické kultury dvacátých a třicátých let zaznívá prastaré skuhrání umělé bytosti jako varovná výčitka, která musí být zákonitě oslyšena, protože povstání netvora (ač s lidským srdcem) je vlastně i jejím cílem. Film zpracovávající nadčasový román Mary Shelleyové, naneštěstí úspěšně předznamenávající pokles západní kultury do civilizace, ovšem vedle ztráty víry v duchovní či humanitní vědy reflektuje i aktuální hrozbu politických ideologií dvacátého století, zvláště národního socialismu. Herr Frankenstein, zaujatý svou lichou představou a lhostejný k etice okolností i vlastního cíle, odpovídá egu moderního diktátora nadřazujícího vlastní vizi, vlastní pojetí života Stvoření veškerenstva. Průsečík obou jedových tepen je zřejmý a nejpřesvědčivěji je konkretizuje odpor všech takových – pravých – monster k ekologii, jíž nadřazují vyprázdněné nacionalistické teze či národní hospodářství. Jistě, to do hodnocení filmu asi nepatří…, ale měl jsem potřebu to vyslovit, protože tento horor, nezaměnitelný a navěky čnějící nad stovky příbuzných dramat šílených vědců, podle mě otevírá před nejrozmanitějším publikem jeho vlastní svět. Nadto: vedle toho tato adaptace klade i další otázky: ty po povaze lidského, po míře vrozené mravnosti a ušlechtilosti, po ryzí prvotnosti v lidském a řadu dalších může předčít ta, která váží lidské předurčení k nejednotě, ke zkáze, k nenávisti a která musí zákonitě jednání umělého člověka hájit: jako by to neforemné tělo bylo paprskem mířícím bezelstně k svému epicentru, nikoliv od něj, a spalujícím všechny meze, které mu v tom brání. Je až neuvěřitelné, jak tento snímek – opakovaně a přitom stále nově – váží definici života: znovuoživené tělo jedná bez zkušenosti, hýbe se bezděčně, nesdílí svou skutečnost s ostatními, a tedy je samo, mimo život – nesmrtelné. Každý jeho pohyb a čin váží naše vlastní bytí a konfrontuje je se zkázou, kterou to tiché celuloidové zjevení páchá. Kde jsou hranice nás samých a čeho jsou právy naše city? Jakou měrou se překrýváme s Životem a kolik z nás je jen bezděčným a zbytným nánosem parazitujícím na tom krystalu, který má na život právo… ()
Nejstarší a současně nejlepší filmové zpracování původního Frankensteina. Trošku mě snad zarmoutilo pouze to, že se v obsahu lže, že tento film někdo považuje dodnes za nejlepší horor všech dob. Mým měřítkem kvality hororů je zpravidla hrůza, kterou nahání a mrazení v zádech, které dokáže vyprodukovat. Mluvit o hororu v souvislosti s tímto filmem je ovšem snad ještě větší hřích, než když v nočním parku potkáte odvážnou procházející se slečnu a jen kolem ní projdete. Stopáž je ovšem velmi přátelská a snímek má příjemné tempo i spád. Trošku problém jsem měl s konzistencí celého příběhu, který jako celek nebyl kdovíjak úžasný a samozřejmě ani postava monstra nebyla nijak zvlášť povedené, ale to už je daň za stáří filmu. Slabé 3 kousky. ()
Galerie (143)
Zajímavosti (84)
- Filmová hláška "Ono to žije! Ono to žije!" obsadila 49. místo ze 100 v žebříčku Amerického filmového institutu. (džanik)
- Henryho Frankensteina mohl hrát také Leslie Howard a Elizabeth Bette Davisová. (džanik)
- Během hovoru Dr. Frankensteina (Colin Clive) s Dr. Waldmanem (Edward Van Sloan) ve 21. minutě jde v levém rohu zahlédnout pohybující se stín. (Duoscop)
Reklama