Kabinet doktora Caligariho

Kabinet doktora Caligariho som videl pred pol storočím a bol som oprávnene zvedavý, ako na mňa zapôsobí v súčasnosti. Ako obvykle, stálo ho to hviezdičku. Naďalej ho považujem za významný príspevok do histórie filmu, aj teraz som obdivoval jeho výtvarné riešenie a posun z kategórie mimoriadnych filmov medzi nadpriemerné lepšie vyjadruje môj vzťah k hodnotám, ktoré pretrvali. (06.11.2016)

Tento film dokáže být i po těch mnoha letech od svého vzniku napínavý a zábavný. A naprosto jasně zdvihá prostředníček na všechny ušmudlané patlaly, kteří píší scénáře pro dnešní tovární velkovýrobu v Hollywoodu. Z filmu čiší obrovské nadšení a elán, se kterými ho tvůrci točili. A jejich entuziasmus se přenáší i na diváka. Ti lidé považovali film za umění, nikoliv za produkt, který se klidně může povalovat vedle ponožek vyrobených z PET lahví, neboť má srovnatelnou hodnotu, jelikož je stejně šuntové zboží jako ty asijské fusekle. (28.09.2011)

Bravúrny nemý film režiséra Roberta Wieneho s Friedrichom Fehérom, ktorý sa podobá na Fredrica Marcha, ale najmä so zlovestným Dr. Caligari, alias Werner Krauss a jeho verným sluhom, poslušným psíkom - Cesarom, alias Conrad Veidt, ktorý si zahral aj v legendárnej kultovke Casablanca, postava Francis ( Friedrich Feher ), rozpráva na začiatku svoj príbeh, jednému staršiemu pánovi, čo sa mu stalo, alebo odkedy príde Caligari do mestečka, spôsobí paniku, až v takom rozsahu, že sa tohoto prekliatia nezbaví, ani po vyrozprávaní tejto príhody... Mimoriadny, desivý a depresívny film, ktorý ma priklincoval do sedačky ! Tento film si sám sebe nasral do huby, lebo bol predzvesťou šialeného Hitlera + sám o sebe, je taktiež zdrojom viacerých inšpirácii neskorších tvorcov. Nie je to nič príjemné, sledovať takto revolučný film... (24.05.2016)

95% - Měl jsem ohledně tohoto filmu veliké štěstí. Viděl jsem ho v Německu v kině na projekci s atmosferickou a vkusnou živou hudbou. Byl to velký zážitek. Proto je mé hodnocení určitě trochu zkresleno dojmem, který ve mně onen večer zanechal. Některé kvality jsou však nezpochybnitelné. Ztísněnost vyvolávající design kulis a interiérů, divadelní maskování (zejména Cesare mi svým vzezřením vyvolával asociace na jisté postavy filmů Tima Burtona…), a především samotná Caligariho postava. Tento němý film se mi líbil mnohem víc, než srovnatelný Nosferatu, patrně pro jeho větší umělecké ambice. Vřele doporučuji! (27.10.2006)

Film, který propojil výtvarné umění s námětem hororu. Scénář k filmu napsali Carl Mayer a Hans Janowitz, který částečně čerpá z jejich autobiografických vzpomínek z psychiatrických ústavů. Na tomto brilantně zdařilém filmu, mimo jiné spolupracovali expresionistickým stylem i moderní malíři a výtvarníci poválečného Německa. Pozadí kulis přímo na ploše bylo pomalováno hodně potemněle, pouliční lucerny ponuře stavěné ve stínu chmurně podivných fasád dokreslovali atmosféru. Pro představu charakteru zvláštního děsu je César i dr. Caligari přesvědčivě fascinující, strnule němá a šílená gesta přidávají filmu na dramatičnosti v jemných nuancích filmové hrůzy. Postava náměsíčníka Cesare, kterou ztvárnil famózní Conrad Veidt a jeho křídová tvář je 100% dokonalá. Film je originální na dobu, kdy byl natočen. Sice němý, ale děsí, ale byl to zážitek, na který se nezapomíná. (24.11.2007)