Tím tvrdší je pád

Pri The Harder They Fall musím vypichnúť  úplne krásny a podmanivý vizuál. Lokácie, interiéry, exteriéry a to všetko nasnímané a ešte viac vyzdvihnuté dokonalou kamerou. Ako človek mladšieho dáta výroby si oveľa viac užijem western v modernejšom šate, v porovnaní s westernami zo 60.-70. rokov, ktoré síce majú svoje kvality a miesto vo filmovej histórii, ale neposkytnú mi mnou požadovaný zážitok. Tu som dostala všetko, čo som chcela. A ako už vo svojom komente napísal Real Tom Hardy, čierni kovboji, banditi atď. reálne na divokom západe fungovali, preto nevidím žiadny racionálny dôvod na dehonestáciu tohto filmu. Ak netrpíš nejakou pofidérnou rasistickou zášťou, nedaj sa odradiť hodnotením tuto od miestnych mudrlantov, pretože vybíjať si svoje osobné trable na filme je absolútna úbohosť. (05.11.2021)

V první řadě je potřeba si uvédomit, že se jedná o jakýsi "blackstern" a ne klasický western. Je to v podstatě hodně podobné Djangovi. Film sází na cool dialogy a momenty, brucewillisovské hlášky před smrtí a moderní hip hopový soundtrack podkreslující zábavný béčkový popkorňák. Za mě vlastně velká spokojenost, protože právě od Djanga jsme tu nic podobného neměli a i když to Tarantinovi nesahá ani ke kotníkům, tak se stále jedná o solidní celovečerák. (04.12.2021)

Inspirace Tarantinem je zjevná a občas jsem měl pocit, že se dívám na Djangův spin off. Ale ten přešel ve chvílích, kdy došlo ma dialogy a mluvené slovo vůbec. Pár dobrých drsňáckých hlášek se našlo a stejně tak pár solidních slovních přestřelek, ale na jednu povedenou připadalo deset mizerných či při nejlepší vůli zbytečných. Pokud ovšem došlo na střílení, mlácení či bodání a řezání, byla to jiná káva. Krev stříká, kulky sviští a i když se nejedná o nic nápaditého, dají se tyto sekvence označit za solidní řemeslo. Povedený je i casting a upřímně řečeno bylo mi celkem jedno, že si tu černí a kluci a holky hrají na bělochy. Naopak v kombinaci s černou muzikou mě to bavilo. Škoda výše zmíněného blábolení a přepálené stopáže. 60% (07.11.2021)

Když negr negrovi říká negře tak bude jistě o zábavu postaráno. Ale zábava se bohužel nekonala. Deset minut stačilo, víc už jsem nedal. No, abych tenhle film uvedl na pravou míru, tak jsem zvolil sebetrýzeň a dokoukal ho do konce. Jen vypíchnu pár podivností. Gestapačka Gertrůda, která by mohla z fleku asistovat Adolfu Eichmannovi, klidně odstřelí mašinfíru, když upozorní na její nízký intelekt. A pokud jeden z hlavních hrdinů zmíní, že ďábel je bílej, nemusím už pokračovat. Black lives matter v celé své nahotě. To je fakt lepší, než bolševická agitka. Snad jen doporučení, že by ČSFD mohlo zavést double odpad. Ten bych z fleku téhle hrůze udělil. (08.11.2021)

Panno Marie, Čecháčci se tu na hodnocení zas vyřádili a vlastně vůbec nepochopili skutečnou podstatu tohoto neo-západního skvostu. Netflus poslední dobou flusá jeden výkal za druhým, ovšem Samuelův skutečný debut (ne, neodkazujte mě na rok 2013) je fresh, lehký a odsýpá rychlostí zvuku. Samozřejmě, že klasický Divoký západ vymysleli běloši, ať to zní jakkoli tautologicky. Westerny se v Hollywoodu natáčejí v podstatě ode dne, kdy vůbec vznikl. A právě nad tradicí westernů s výhradně bílými kovboji se James Samuel jen ušklíbl a svůj film obsadil téměř výhradně Afroameričany. „Bílé“ město se objevuje jen krátce a jde o pouhou karikaturu. Zkrátka skutečný rasistický ráj, krátká vsuvka od Samuelovy černošské exploze. Režisér si je jistý, že jeho představa o černém Divokém západě není o nic horší než ta o čistě bílých hrdinech westernu. Bude-li takových filmů více, pak samy vytvoří mýtus o černých kovbojích a historici budou mít co dělat, aby vysvětlili, jak to bylo „doopravdy“. Pochopte, že James Samuel fakt nemá nic společného s „poníženými a uraženými“ černošskými aktivisty Black Lives Matter. Akorát si zabírá neobsazené pole černošského tématu v dříve bílém žánru a dekonstruuje western stejně jako Jarmusch či Tarantino. Hrdinové pronášejí pompézní projevy, vizuální forma hraničí s melodramatem à la Hallmark. Běžný fanoušek žánru, schopný překousnout postavy s jinou barvou pleti, se zároveň dočká akčního vyprávění, kde postavy nejprve střílí a pak mluví. Délka stopáže je více než dvě hodiny, což je na typický western hodně, ale my tu máme western atypický, a to postmoderní složený z odkazů na jiné filmy s notnou dávkou ironie nad mýty a představami lidí, jak tomu bylo to v oné době. V přeplněném žánru vyčnívá tento kus především díky kombinaci inovativní hudby a vizuálních prvků, díky nimž je film překvapivě svěží, ale stále dobový. Hudba nás bere hluboko do temného světa gangsterů a psanců, zatímco Samuelův objektiv naplní každou scénu symbolikou a strašidelnými, avšak vysoce stylizovanými záběry. Jeden negativní faktor však spatřuji. Některá ze ‚‚zvučných‘‘ jmen jsou ve filmu špetku nevyužita. Například postava Beetzové v některých částech filmu zcela mizí a nerozkrývá svou podstatu tak, jak by mohla. A ani Lindo nemá dostatek času na obrazovce, kolik by si zasloužil, nemluvě o nějakém vývoji postavy. Máme před sebou zkrátka zábavný film standardní pro naši dobu. Jde o dynamický, ironický western, kde není ani zrnko realističnosti, kterou nám ale režisér ani jednou neslibuje. Naopak pomocí freeze frames a trochu delších pauz, než je nutné, zdůrazňuje, že jde jen o film, ve kterém je známka nějaké dobové autenticity zcela zbytečná a jakýkoli podtext hledat divák skutečně nemusí. 48 % zcela neadekvátní, stačí mrknout na Rotten Tomatoes. (18.07.2022)