Gentlemani

Hned ze startu musím konstatovat, že mě seriál bavil, nehrozila mi u něj nuda a bylo mi velmi líto, že tvůrci téměř vůbec nevyužili potenciál podle mého názoru nejlepší postavy- správce, hajného a vychovatele Jeffa. Už jsem to nakousl v komentářích / recenzích k jednotlivým epizodám, ale musím znovu zmínit, že podle mě svůj potenciál nevyužil ani Guy Ritchie. Jasně, nešlo o jeho scénář, ale i tak jsem očekával mnohem větší porci černého humoru a něco víc než jen současné laciné postupy. Všiml jsem si, že se z filmů a seriálů nenápadně vytratil pojem nečekaný zvrat (nebo twist, chcete-li). Místo něj se teď všude roztahuje jeho mladší bratr z rodiny Zvratových. Tenhle týpek má křestní jméno Očekávaný a přezdívku V podstatě otravný. No, a tenhle výlupek seriál / první sérii (hlavně tři epizody v závěru) přímo ovládl, čímž mi pokazil celkový dojem. / Poučení: Nejen při záchraně rodových tradic a sídel světí účel prostředky. (24.06.2024)

Všeobecné divácké nadšení mě většinou nabádá k opatrnosti, takže jsem nebyl zklamán, zároveň jsem ale nebyl na pláži srolován tsunami nadšení. Za mě šlo o klasický seriálový pilot, který mě seznámil s postavami, prostředím a okolnostmi budoucího příběhu, v němž zřejmě nebudu mít komu fandit; pokud jde o drogy, nemám rád výrobce, distributory ani koncové uživatele, takže budu pravděpodobně silně nezaujatým divákem. Guy Ritchie navíc zjevně nestagnuje, posouvá se dál, takže se zřejmě nedočkám ani humorů, které by byly srovnatelné s těmi, s nimiž mě seznámil ve svých raných filmech... Ale vyčkám, snad mě to postupem času chytne. / Poučení: Sjetému kuřeti brokovnice do křídel nepatří. (15.06.2024)

Proti úvodní epizodě šlo o výrazně lepší díl, který táhla kupředu větší míra násilí a následné odklízení jeho následků. Vzhledem k tomu, že si mohu vybrat, zda svou náklonností poctím pěstitele marihuany, distributory kokainu nebo lidi přes metamfetamin, zůstávám nadále nestranným divákem, kterému je v podstatě jedno, kdo skončí v kufru auta příště. / Poučení: Pokud se někde objeví Antón Castillo, půjde o Viviro, to je už předem jasné. (16.06.2024)

Třetí epizodu jsem ohodnotil čtyřmi pěticípými, protože jsem se u ní nemálo bavil, na druhou stranu musím zmínit, že šlo o díl z větší části zbytečný, který na mě působil jako vata. No jo, jenže to bylo vatění krajně zábavné, jak jsem už napsal výše. Ve chvíli, kdy jsem zjistil, kdo bude řídit bílou dodávku, mě napadlo, že by tento člověk nebyl mou první ani druhou nebo třetí volbou, ale za tu srandu to stálo. / Poučení: Když už se nedá organizovaný zločin vymýtit, měli by ho alespoň řídit profesionálové. (17.06.2024)

Každá další epizoda je ve své podstatě stále větší kravinou, mezi postavami se vyskytuje opravdu nadměrné množství naprostých idiotů, ale kdybych tvrdil, že jsem se u toho panoptika dobře nebavil, lhal bych, až bych tisknul. V podstatě šlo jen o další odbočku v rámci zdržovací taktiky, ale mohl jsem se vcelku slušně zasmát a zjistit, že anglická šlechta sbírá téměř cokoli (stejně jako mnozí jiní "zvláštní" lidé bez titulů). / Poučení: Němečtí ovčáci v sobě mnohdy skrývají řádného gurmána. (19.06.2024)

Lehce zafouká, mírně zaprší a šestnáct hodin bez internetu. Už jsem myslel, že dneska nic nenapíšu... / Seriál má své klady, má i mnohé zápory, hlavně však zůstává nadále zábavnou záležitostí. Pátá epizoda ve mně ovšem vzbudila řadu negativních emocí, když zapojila do děje etnikum, s nímž mám vážný a neodstranitelný problém. Zjevně trpím něčím, co by se dalo nejspíš nazvat selektivním rasismem, protože když vedle sebe postavíte zástupce obou našich nejpočetnějších asijských minorit, mám k Vietnamcům velmi pěkný vztah, který se leckdy dostává až za hranici obdivu (tu a tam se ale i v jejich jablku objeví červ), zatímco rádžastánské přišelce vnímám jednoznačně negativně na základě opakovaných, osobních zkušeností (několik dosud zdravých kousků jablka není pro množství červů příliš vidět). Z tohoto důvodu mě tvůrci sice pobavili ale tak úplně nepotěšili. / Poučení: Umět číst a psát není tak důležité, pokud si osvojíš počty, máš v malíčku zákony a znáš slovo dyškrymynácyja. (20.06.2024)

Tohle pro mě byla divná epizoda. Taková temně výhrůžná. Všichni se tvářili převelice tajemně, pronášeli slova, která více či méně skrývala hrozbu pro tu či onu stranu, spřádaly se děsně tajné plány, u nichž předpokládám, že budou divákovi ve finále pompézně odhaleny (pravděpodobně se slovy typu: "Čalahuš!", nebo: "Simsalabim!") a mě to už dost otravovalo. Ne, tento díl se nezařadil k těm, které mě mocně bavily. / Poučení: "Ahoj, rád tě už podruhé v životě vidím, vypral bys mi patnáct mega?" Jo, to na mě působilo fakt důvěryhodně. (22.06.2024)

No, nevím... Čím déle seriál sleduji, tím větší cítím zklamání. Guy Ritchie přece stával za skvělými filmy, já teď sleduji seriál, od kterého jsem čekal anglické humory, skvělou akci a hlavně množství neotřelých nápadů, namísto toho je tu chvílemi dost křečovitý scénář se silně předvídatelným dějem, kvůli kterému přijímám každé odhalení s rozpačitým pokrčením rameny. To už mě víc zaujal souběžně sledovaný korejský seriál, od něhož jsem si nic nesliboval, a o to víc mě baví. / Poučení: Život je plný drobných i větších zklamání. (23.06.2024)

No jo, závěrečná epizoda proběhla přesně podle očekávání, tvůrci mě nepřekvapivě nepřekvapili a dopustili se nejednoho "nečekaného" dějového zvratu, čímž mě jen utvrdili v přesvědčení, že Guy Ritchie už rezignoval na svůj někdejší vtip a originalitu. Ale nechci si jen stěžovat, protože šlo opět o v podstatě zábavnou záležitost, u níž jsem se v žádném případě nenudil, jde jen o to, že když jsem do seriálu šel, očekával jsem mnohem více než jen častou recyklaci režisérových starších nápadů. P.S. Ten moment, kdy nikdo neslyšel odjíždět tři automobily po štěrkové příjezdové cestě, byl k nezaplacení. / Poučení: Pokud děláš do drog, hodí se ti skvělá znalost matematiky. (24.06.2024)