The Front Page
Na titulnej strane
Na titulnej stránke
The Front Page
The Front Page
The Front Page
Režie:
Billy WilderKamera:
Jordan CronenwethHrají:
Jack Lemmon, Walter Matthau, Susan Sarandon, Vincent Gardenia, David Wayne, Allen Garfield, Austin Pendleton, Charles Durning, Herb Edelman, Martin Gabel (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Poprava nebo svatba? Jack Lemmon a Walter Matthau v hlavních rolích americké komedie o zlatých časech novinářského řemesla. Divadelní hra Bena Hechta a Charlese MacArthura Na titulní straně (1929) je známá i z našich jevišť a už několikrát byla předmětem filmového zpracování (Titulní stránka – 1931; Jeho dívka Pátek – 1940; nepodařená modernizace Přeladit na život – 1987). Známý hollywoodský tvůrce Billy Wilder (1906–2003) se k prověřené předloze obrátil v roce 1974 a v duchu tehdejší vlny retrofilmů (Podraz aj.) její děj ponechal ve dvacátých letech, tedy v době, kdy sám byl ještě aktivním novinářem. Příběh je velmi dobře známý. Přední reportér chicagského Examineru Hildy Johnson (Jack Lemmon) hodlá pověsit své řemeslo na hřebík a vzít si svoji vyvolenou Peggy (Susan Sarandonová). Jeho nelítostný šéf Walter Burns (Walter Matthau) má však o Hildyho budoucnosti zcela jiné představy a nehodlá svého nejlepšího koně jen tak nechat odejít. A jako na zavolanou se objeví případ, který nemůže popsat nikdo jiný než Hildy, protože patří právě na titulní stranu. Tím případem je chystaná poprava odsouzence Earla Williamse (Austin Pendleton), jejíž protagonista však s nechtěnou pomocí úředních osob uniká oprátce. Wilder se svým stálým spolupracovníkem I.A.L. Diamondem udělali drobné úpravy v textu (především vzhledem k hereckému obsazení – Lemmon byl přece jen o dost starší než má být postava Hildyho), ale zachovali jednotu místa, a tak se většina akce odehrává v místnosti pro novináře v chicagské soudní budově. Vedle ústřední herecké dvojice, již Wilder společně využil už podruhé (předtím ve Štístkovi – 1966), se ve filmu objevuje plejáda předních charakterních herců, Vincent Gardenia jako šerif, Harold Gould jako starosta, Carol Burnettová jako prostitutka Mollie a v rolích novinářů Charles Durning, Herb Edelman a další. Lemmon a Matthau byli za své výkony nominováni na Zlatý glóbus. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (173)
WHAT'S THERE TO MIND? THE NIGHT IS YOUNG, THE ORCHIDS ARE SMELLING, THE METER IS RUNNING! (CLINK) JUST MADE ANOTHER NICKEL!!! Nesmrtelná dvojka Jack a Walter ve filmu skvělého námětu. Viděl jsem již před tím verzi s Carym a pamatuji si, že jsem se u ní neskutečně bavil. Tady mi to chvilkami připadalo slabší, ale naštěstí tam kde Jack nestíhal to naprosto s velkou grácií zachraňoval právě Walter. Co věta to totální nářez. Myslím, že lepšího vydavatele již nikdy neuvidím. Přesně ten typ, který říká co se mu hodí a zatím má za zády zkřížené prsty. ()
Ze samého začátku, jsem si začal čárkovat, kolikrát a zdali vůbec, se u tohoto snímku zasměji. Asi po pěti čárkách během pár minut, jsem toho samozřejmě nechal. Již před zhlédnutím jsem věděl, že Billy Wilder je naprostý borec. Svědek obžaloby je svojí kvalitou ještě malinko jinde, ale tento film řadím hrdě hned za něj. Celé to bylo skvěle zahráno. Minimálně pánové Lemmon a Matthau byli prostě super. Film je velice intenzivně cítit divadlem, což určitě nevidím jako chybu. Dialogy rovněž neměly nejmenší chybičku. Dlouho jsem neviděl film, který by sypal hlášky s takovou ďábelskou kadencí. Celou stopáží jsem se prakticky prosmál. Jsem nucen jich sem střelit všech 5. Viděno v rámci Filmové výzvy. Film mi vybrala uživatelka Mireldis. ()
Dvě desetiletí a nějaké drobné po „novinářském“ filmu Eso v rukávu se Billy pustil do podobného tématu, ovšem notně humorněji než tomu bylo v prvním případě. Tohle mystifikující retro není ani náhodou stoprocentní komedií. Spíše než laciný humor se zde dá najít silný sarkasmus a velké množství dvojmyslů, při kterých musí zapálit i divákům našich komerčních televizí. Škoda jen, že film zůstal někde v půli cesty. Hlavní dvojice na plátně doslova exceluje, ovšem co je to platné když tyto orgie přijdou až v závěrečné třetině snímku. Divadelní atmosféru narušují jen uměle vtlačené a groteskní policejní honičky, u nichž efekt do lacinosti přebíjí efektivitu. Být celý film tak dobrý jako výše jmenovaná část, neváhal bych mu udělit plné hodnocení. ()
První verze této divadelní hry Jeho dívka pátek byla tradiční konverzačkou, kde vše závisí na rychlosti. Wilder podtrhl politickou moralitu, přidal hrubší slova a hlavně se na celý ten novinářský kolotoč dívá daleko více cyničtěji. Rozhodně je tato verze víc emocionální a spíše než na vybroušeném slovním kočkování stojí na situačních zápletkách. ()
Jack Lemmon a Walter Matthau jsou širšímu publiku známý převážně z populární komedie "Dej si pohov, kámoši" ale různé dvojice vytvořili již dříve a jednu z nich i v tomto méně známém filmu legendárního Billyho Wildera. Opět zde vytvořili rozhádanou dvojici kamarádu, tentokrát v žurnalistickém prostředí, kde se v jednom perném dni pokoušejí zachránit život neprávem odsouzeného muže. Jelikož byl na režisérské stoličce právě Wilder nemůže divák očekávat jednoduchou, bláznivou taškařici ale inteligentní komedii založenou převážně na chytrém scénáři, brilatních dialozích a trefných slovních přestřelkách než na situační komice. Pro běžného diváka se bude jednat o pomalý film ale rozhodně se jedná o snímek, který by si milovník filmů neměl nechat ujít už jen kvůli tomu, že není tak známý. ()
Galerie (76)
Zajímavosti (10)
- Podle Austina Pendletona, Jacka Lemmona, Waltera Matthaua a Billyho Wildera nevyšlo natáčení podle jejich představ a pronesli, že společně již na žádném filmu spolupracovat nebudou. Sešli však během natáčení snímku Kamaráde, kamaráde (1981). (mi-ib)
- Nápad Waltera Burnse (Walter Matthau), aby Hildy Johnson (Jack Lemmon) vyfotografoval oběšeného Earla Williamse (Austin Pendleton) pomocí fotoaparátu připevněného na kotníku své nohy, se v minulosti skutečně odehrál. 12. ledna 1928 - 18 měsíců před premiérou divadelní hry Bena Hechta a Charlese MacArthura „The Front Page“ – byli vražedkyně Ruth Brown Snyderová a její milenec Henry Judd Gray popraveni na elektrickém křesle za rok starou vraždu Ruthiina manžela Alberta Snydera. V momentě, kdy byla popravována Ruth Snyderová, pořídil reportér novin Chicago Tribune Tom Howard pomocí fotoaparátu připevněného na noze dnes již notoricky známý snímek "Ruth v křesle". Tento fotoaparát je dnes součástí sbírky Smithsonian's National Museum of American History. Ironií je, že případem Ruth Snyderové a Henryho Graye byla inspirovaná novela spisovatele Jamese M. Caina, která se stala základem pro film Pojistka smrti (1944), který režíroval také Billy Wilder. (mi-ib)
- Carol Burnettová, která ve filmu hraje Mollie Malloyovou, byla se svým výkonem ve filmu značně nespokojená, stejně jako kritici. Povídá se, že při jednom letu byl cestujícím puštěn právě tento film a Carol Burnettová byla přítomna. Na konci filmu pak vstala a cestujícím se omluvila za to, čeho byli svědky. (Vampireman)
Reklama