One, Two, Three
One, Two, Three
Režie:
Billy WilderKamera:
Daniel L. FappHudba:
André PrevinHrají:
James Cagney, Horst Buchholz, Pamela Tiffin, Arlene Francis, Howard St. John, Ralf Wolter, Hubert von Meyerinck, Liselotte Pulver, Red Buttons (více)Obsahy(2)
Coca-Cola versus komunismus! Hollywoodský režisér Billy Wilder (1906–2002) je v našich končinách nejvíc známý populární převlekovou fraškou Někdo to rád horké (1959). V jejím stínu stojí trochu neprávem jiná bláznivá veselohra Raz, dva, tři (1961), která se sžíravým vtipem reagovala na tehdejší politickou situaci v rozděleném Berlíně. A to byl také důvod, proč se u nás před rokem 1989 nesměla promítat. Jak bylo Wilderovým zvykem, u zrodu filmu stála prověřená látka, stejnojmenná jednoaktovka Ference Molnára, kterou režisér viděl už při její berlínské premiéře v roce 1929. Šéf berlínské pobočky Coca-Coly McNamara (James Cagney) se má postarat o dceru svého nadřízeného a jeho organizační schopnosti jsou podrobeny ďábelské zatěžkávací zkoušce, když během pár hodin musí z dívčina odrbaného komunistického nápadníka udělat společensky přijatelného ženicha.
Takto stručné shrnutí děje zdaleka nevystihuje, co všechno se ve filmu stane. Wilder se svým stálým spolupracovníkem I. A. L. Diamondem zachovali pouze kostru Molnárovy předlohy, dodali aktuální rámec a spoustu jedovatých výpadů, v nichž nešetřili komunisty, kapitalisty, ani nacisty (bývalé). A to vše podali ve zběsilém tempu kulometné salvy. Zběsilé tempo tehdejší doby však bylo rychlejší. Ještě během natáčení v berlínských exteriérech byla přes noc postavena nechvalně proslulá zeď a vyhnala filmaře do Mnichova. V době premiéry filmu v polovině prosince 1961 už byla situace v Berlíně úplně jiná, než jak ji vidíme ve filmu. Snímek propadl u diváků ve Spojených státech i v západním Německu, ale čas prověřil jeho hodnoty a dnes řady jeho obdivovatelů i nadále houstnou.
(Česká televize)
Videa (2)
Recenze (210)
„Řekl jsem Karl Marx, ne Groucho“ Billy to tentokrát rozjel ve velkém. Film je sice opět situován do několika málo interiérových prostor, ale kadence vět boří všechny možné rekordy. James Cagney ani nepotřebuje v rukou tommy gun, s jakou kadencí pálí ostré hlášky. Tempo je neustále stupňováno, hrany politicky nekorektních narážek zostřovány. Wilder zkrátka pojal konverzační komedii jako zběsilou akci, což je nejlépe patrné během naprosto nestíhatelných scén, kdy složité pohyby provádějí a vybroušené hlášky z úst vypouštějí postavy, na jejichž sečtení nestačí umět počítat do tří. 85% Zajímavé komentáře: genetique, Madison ()
Veľa skvelých hlášok ako, že hovorí ruštinou a v zápätí sa opravil, cárskou ruštinou a mnoho podobného poukazujce na rivalitu vtedajších čias. No to, že to je hrané je badať. S tou naštvanosťou to preháňali, navyše reklám je tam dosť a aj stereotypov, ktoré mierne vyzdvihujú ten takzvaný Západ. Je to však príjemná americká oddychovka s výrazným Horstom Buchholzom, hlavne dosť bláznivá. ()
Celý film se nese přesně v duchu geniální crazy komedie Být, či nebýt od Wilderova vzoru Ernsta Lubitsche (povšimnětě si i odkazu v naprostém závěru, kdy se McNamara dozví, že na letišti prodávají Pepsi). Nejde však v žádném případě o plagiát, ale o originální a skvělou variaci na jednu z nezběsilejších a nejvtipnějších komedií své doby, s tím že nacisty tentokrát vystřídali komunisté a "imperialisté", do nichž se brilantní scénář strefuje s nebývalou přesností. K tomu připočtěte skvělého Cagneyho a Buchholze - a veleproud gagů může začít! ()
Raz, dva, tři je velmi svižná komedie s jemným a inteligentním humorem. Když se to spojí ještě s tím, že je vše moc pěkně zahrané, tak máme před sebou velmi solidní film, který si svoje místo mezi 300. nejlepšími snímky určitě zaslouží. Bohužel musím konstatovat, že druhá část filmu a s ní spojená převýchova jednoho obyvatele té východní části Berlína už mě tolik neoslovovala a film sklouzl do mírné nudy. Úplně odvařený se z filmu necítím. Já tedy hodnotím známkou dobrou. A dobrá znamená za 3. ()
"Možná jsme volili špatného muže." - "To by se v Rusku nestalo." - "Oni nechybují?" - "Ne, oni nevolí." Excelentní komedie, přesně můj šálek ká-, totiž Coca-Coly. Vtip střídá vtip s kulometnou kadencí, humoru jsou taková kvanta, že by vystačil snad na tři dobré filmy, všechno je to tak skvěle vymyšlené, postupně umocňované a zároveň s nesmírnou lehkostí a přirozenou plynulostí podané... Smál jsem se od začátku do konce a to se mi dlouho nestalo. Herci jsou bez výjimky skvělí, žádná postava není navíc a každý má nějaký svůj skvělý moment. Prostě stoprocentně dokonalá komedie. Stoprocentně. "Absolutně nám nedovolí nainstalovat automaty na Coca-Colu do Reichstagu." - "Občas přemítám, kdo vyhrál válku." ()
Galerie (46)
Zajímavosti (8)
- V úvodu filmu projíždí Braniborskou bránou legrační tříkolové auto, připomínající lunární vozítko. Jedná se o vůz Messerschmitt KR200. Letecká společnost Messerschmitt měla zákaz výroby letadel, a tak se vrhla na malá auta. Autíčko mělo obsah 191 ccm s jednoválcovým dvoutaktním motorem. Maximální rychlost byla 90 km/h a nosnost 230 kg. Vyrábělo se v letech 1955–1964 a vyrobeno jich bylo přibližně 40 tisíc kusů. (sator)
- Při automobilové honičce řidič Mercedesu říká, že v zrcátku vidí něco jako Nash 1937. Jenže jestli je ten Moskvič něčemu podobný, tak je to Nash Metropolitan z let 1953–1961. On totiž Nash 1937 je velmi podobný úplně jinému Moskviči, přesněji typu 400, což je vlastně licenční Opel Kadett. Ten Rusové v Moskvě vyráběli na trofejní výrobní lince, kterou si na konci války jaksi přibalili na cestu domů z Německa. (brok1)
- James Cagney (C.R. MacNamara) tento film údajně nikdy neviděl. (Locksley)
Reklama