One, Two, Three
One, Two, Three
Režie:
Billy WilderKamera:
Daniel L. FappHudba:
André PrevinHrají:
James Cagney, Horst Buchholz, Pamela Tiffin, Arlene Francis, Howard St. John, Ralf Wolter, Hubert von Meyerinck, Liselotte Pulver, Red Buttons (více)Obsahy(2)
Coca-Cola versus komunismus! Hollywoodský režisér Billy Wilder (1906–2002) je v našich končinách nejvíc známý populární převlekovou fraškou Někdo to rád horké (1959). V jejím stínu stojí trochu neprávem jiná bláznivá veselohra Raz, dva, tři (1961), která se sžíravým vtipem reagovala na tehdejší politickou situaci v rozděleném Berlíně. A to byl také důvod, proč se u nás před rokem 1989 nesměla promítat. Jak bylo Wilderovým zvykem, u zrodu filmu stála prověřená látka, stejnojmenná jednoaktovka Ference Molnára, kterou režisér viděl už při její berlínské premiéře v roce 1929. Šéf berlínské pobočky Coca-Coly McNamara (James Cagney) se má postarat o dceru svého nadřízeného a jeho organizační schopnosti jsou podrobeny ďábelské zatěžkávací zkoušce, když během pár hodin musí z dívčina odrbaného komunistického nápadníka udělat společensky přijatelného ženicha.
Takto stručné shrnutí děje zdaleka nevystihuje, co všechno se ve filmu stane. Wilder se svým stálým spolupracovníkem I. A. L. Diamondem zachovali pouze kostru Molnárovy předlohy, dodali aktuální rámec a spoustu jedovatých výpadů, v nichž nešetřili komunisty, kapitalisty, ani nacisty (bývalé). A to vše podali ve zběsilém tempu kulometné salvy. Zběsilé tempo tehdejší doby však bylo rychlejší. Ještě během natáčení v berlínských exteriérech byla přes noc postavena nechvalně proslulá zeď a vyhnala filmaře do Mnichova. V době premiéry filmu v polovině prosince 1961 už byla situace v Berlíně úplně jiná, než jak ji vidíme ve filmu. Snímek propadl u diváků ve Spojených státech i v západním Německu, ale čas prověřil jeho hodnoty a dnes řady jeho obdivovatelů i nadále houstnou.
(Česká televize)
Videa (2)
Recenze (210)
Parádní, svižná komedie, která se řadou hlášek mistrně strefuje do politické situace v rozděleném Berlíně a vůbec doby, v níž se odehrává. Příběh vlastně není nikterak zvláštní, ale film jej skvěle využívá. Vzhledem k tomu, že se jedná o konverzační komedii, také příjemně překvapí strhující tempo snímku. ()
Jeden cmuk na celulitický zadek hornouherského punkovéhop hraběte za tip. Krásná dobová hříčka, kterou snad ani dnešní degeneraci nedoporučuji. Dle mých smutných zkušeností nejméně osmdesát procent současných produktů kapitalistického školství nepochopí z filmu ani prd, zatímco zbylých dvacet sice ano, ovšem ultimátně blbě. Strhující tempo a sem tam i studenoválečná trefa do vlastních řad dělají z filmu FILM. (Zase jsem fundil Calverovi, nechť vyjukne z libovolné škvíry a odpraví toho otravného Buch-dřeva). ()
Moje asi největší srdcovka, tenhle kousek od Billyho můžu vidět kdykoliv a kdekoliv. Na pozadí dějinných proměn se odehrává dokonalá komediální etuda, která se nebojí dělat si legraci úplně ze všeho a všech. James Cagney rozdmýchává komediálnost od první minuty až do závěrečných titulku. Schlemmer! Pamela Tiffin jako mladá slečna Hazeltine je nádhernou směsicí naivity a půvabu ve zlatých plenkách Coca-Coly. "Slyšela jsem, že Berlín je teď nejžhavější město na světě." Tenhle film je prostě MARVY! -> 100% ()
Spočiatku som chcel sem napísať zopár fórov z tejto geniálnej konverzačnej komédie, ale kto ju videl, chápe, že nie je možné si zapamätať naspamäť čo i len zlomok z nich a ak by som si ich zapisoval a chcel vypichnúť len tie najvtipnejšie, zabralo by to zhruba pol hodinu. Zo súčasnej doby som mal podobné pozitívne pocity z politickej satiry snáď iba z britských Politických kruhov, Raz dva tri sú ale trochu viac rodinne balené. Je škoda, že sa z tejto komédie nestala taká klasika, ako z iných Wilderových filmov, bezbochyby by si zaslúžila rovnakú pozornosť. Nás, bývalých východoeurópanov, poteší účasť nemeckých hereckých hviezd a peknej tváričky Liselotte Pulver, známej z trilógie o strašidlách, ktorá je tu v spodničke zkrátka eine Traumfrau a stála by aj za emigráciu zo západu na východ. Jedna z najvtipnejších komédií, aké som kedy videl a v rámci politickej satiry ešte lepšie, vtipnejšie a trefnejšie, ako Kubrickova Strangelove. ()
I když snímek působí jako starší, než ve skutečnosti je, nic mu to neubírá na kráse. Pověsti o jeho raketové rychlosti nelhaly, takovou smršť dialogů jsem nezažila, nejlepší na tom však je, že žádný bonmot není přebytečný a karikatur není ušetřen žádný národ ze zainteresovaných. Chválou nebudu skrblit ani u hereckého obsazení, z nějž jasně vyčnívá James Cagney (už jen naučit se scénář!), který na totálně upoutaného diváka vykřikuje jednu hlášku za druhou a světe div se, ani jednou nepoužije slovo "fuck", to počítadlo procentuální úspěšnosti dnešních komedií. Těsný distanc za jeho výkonem si však udržují i všichni ostatní. Hanba, že jsem se k projekci dokopala až nyní, jisté však je, že ne naposled, naopak, očekavám, že podruhé a potřetí budu teprve stíhat a vychutnám si každičký detail. Teď si však letím stáhnout "Byt" ... raz, dva tři!!! ()
Galerie (46)
Zajímavosti (8)
- James Cagney (C.R. MacNamara) tento film údajně nikdy neviděl. (Locksley)
- S ohľadom na fínsko-sovietske vzťahy bola snímka v rokoch 1962 až 1986 zakázaná Fínskou radou pre klasifikáciu filmov. (Ampi)
- Při automobilové honičce řidič Mercedesu říká, že v zrcátku vidí něco jako Nash 1937. Jenže jestli je ten Moskvič něčemu podobný, tak je to Nash Metropolitan z let 1953–1961. On totiž Nash 1937 je velmi podobný úplně jinému Moskviči, přesněji typu 400, což je vlastně licenční Opel Kadett. Ten Rusové v Moskvě vyráběli na trofejní výrobní lince, kterou si na konci války jaksi přibalili na cestu domů z Německa. (brok1)
Reklama