One, Two, Three
One, Two, Three
Režie:
Billy WilderKamera:
Daniel L. FappHudba:
André PrevinHrají:
James Cagney, Horst Buchholz, Pamela Tiffin, Arlene Francis, Howard St. John, Ralf Wolter, Hubert von Meyerinck, Liselotte Pulver, Red Buttons (více)Obsahy(2)
Coca-Cola versus komunismus! Hollywoodský režisér Billy Wilder (1906–2002) je v našich končinách nejvíc známý populární převlekovou fraškou Někdo to rád horké (1959). V jejím stínu stojí trochu neprávem jiná bláznivá veselohra Raz, dva, tři (1961), která se sžíravým vtipem reagovala na tehdejší politickou situaci v rozděleném Berlíně. A to byl také důvod, proč se u nás před rokem 1989 nesměla promítat. Jak bylo Wilderovým zvykem, u zrodu filmu stála prověřená látka, stejnojmenná jednoaktovka Ference Molnára, kterou režisér viděl už při její berlínské premiéře v roce 1929. Šéf berlínské pobočky Coca-Coly McNamara (James Cagney) se má postarat o dceru svého nadřízeného a jeho organizační schopnosti jsou podrobeny ďábelské zatěžkávací zkoušce, když během pár hodin musí z dívčina odrbaného komunistického nápadníka udělat společensky přijatelného ženicha.
Takto stručné shrnutí děje zdaleka nevystihuje, co všechno se ve filmu stane. Wilder se svým stálým spolupracovníkem I. A. L. Diamondem zachovali pouze kostru Molnárovy předlohy, dodali aktuální rámec a spoustu jedovatých výpadů, v nichž nešetřili komunisty, kapitalisty, ani nacisty (bývalé). A to vše podali ve zběsilém tempu kulometné salvy. Zběsilé tempo tehdejší doby však bylo rychlejší. Ještě během natáčení v berlínských exteriérech byla přes noc postavena nechvalně proslulá zeď a vyhnala filmaře do Mnichova. V době premiéry filmu v polovině prosince 1961 už byla situace v Berlíně úplně jiná, než jak ji vidíme ve filmu. Snímek propadl u diváků ve Spojených státech i v západním Německu, ale čas prověřil jeho hodnoty a dnes řady jeho obdivovatelů i nadále houstnou.
(Česká televize)
Videa (2)
Recenze (210)
Moje asi největší srdcovka, tenhle kousek od Billyho můžu vidět kdykoliv a kdekoliv. Na pozadí dějinných proměn se odehrává dokonalá komediální etuda, která se nebojí dělat si legraci úplně ze všeho a všech. James Cagney rozdmýchává komediálnost od první minuty až do závěrečných titulku. Schlemmer! Pamela Tiffin jako mladá slečna Hazeltine je nádhernou směsicí naivity a půvabu ve zlatých plenkách Coca-Coly. "Slyšela jsem, že Berlín je teď nejžhavější město na světě." Tenhle film je prostě MARVY! -> 100% ()
James Cagney tu sehrál vyloženě funesovskou roli. Film pobaví, ale je výrazně dobově podmíněný. Pro generaci diváků, která už měla to štěstí, že se nesetkala se světem rozděleným na východ a západ, která už nevyrostla v realitě průvodů a socialistických hesel, to nemusí být už tak velká legrace. Pro nás, kteří víme, o čem je řeč, je to povedená taškařice. Ale nic víc. ()
A tak se Coca Cola prodrala do zahraniční politiky a stala se v diplomatických kruzích nápojem č.1! Automaty na chlazené nápoje od té doby tvoří nezbytné vybavení každé americké ambasády, co jich na světě je!!! Neuvěřitelně vtipné! Nejen v historickém kontextu (viz. Chruščovova bota, etc). Pepsi má sice Spice Girls a Real Madrid, ale Coca Cola zase Billyho Wildera a Západní Berlín. Satirická smršť natolik mohutná, že všechny ty hlášky ani nestihnete opakovat, natož zapisovat. We have emergency meeting with Swiss Trade Delegation. They send us twenty car-loads of cheese. Totally unacceptable! Full of holes! ()
Tempom brutálne nabitá, slovom preplnená a usmievavá jazda, ktorá sa s pribúdajúcimi minútami stále stupňuje až do bravúrneho konca. Nebyť pomalšieho rozjazdu, plné hodnotenie by film odo mňa neminulo. Skvelo využitý potenciál nastolenej pointy a vyťaženie z témy West-Ost Berlin vo vtipnejšom podaní a s nadhľadom finálne neurážajúcim ani jednu stranu. Stretávanie sa dvoch diametrálne odlišných ideológií, vzájomné štipľavé poznámky a korenisté narážky sú hlavným ťahom a vydržia počas celého deja. Klobúk dole. 95%. ()
Billy Wilder posedlý tempem svého filmu tentokrát představil látku, která mi tak úplně nesedla. Sice je znovu precizní, že by mu osmdesát procent současných režisérských generací mohlo tiše závidět, protože ani z poloviny nedosahují jeho umu držet divákovu pozornost pevně v rukou. Solidní otisk v soudobých politických reáliích představuje aktivního Američana v Berlíně, který chce přinést onu výtečnou cola-colu celému civilizovanému světu. Jenže soudruzi na východ asi tak žízniví nebudou, navrch se musí postarat o nezvladatelnou dceru šéfa, která se potají provdala za východoněmeckého komunistu. Cynický Wilder valí bleskurychlé repliky, frká gagy jak Baťa cvičky a dá se říct, že nešetří nikoho a nic. Strefuje se do velikášských Američanů, o nic lépe nevycházejí z jeho rukou Rusové a Němci. Precizní řemeslo můžeme ocenit i dnes, osobně ale mám jiné Wilderovy kousky o třídu výš. ()
Galerie (46)
Zajímavosti (8)
- Při automobilové honičce řidič Mercedesu říká, že v zrcátku vidí něco jako Nash 1937. Jenže jestli je ten Moskvič něčemu podobný, tak je to Nash Metropolitan z let 1953–1961. On totiž Nash 1937 je velmi podobný úplně jinému Moskviči, přesněji typu 400, což je vlastně licenční Opel Kadett. Ten Rusové v Moskvě vyráběli na trofejní výrobní lince, kterou si na konci války jaksi přibalili na cestu domů z Německa. (brok1)
- James Cagney (C.R. MacNamara) tento film údajně nikdy neviděl. (Locksley)
- S ohľadom na fínsko-sovietske vzťahy bola snímka v rokoch 1962 až 1986 zakázaná Fínskou radou pre klasifikáciu filmov. (Ampi)
Reklama