Režie:
Robert WiseScénář:
Nelson GiddingKamera:
Richard H. KlineHudba:
Gil MelleHrají:
Arthur Hill, David Wayne, James Olson, Kate Reid, Paula Kelly, George Mitchell, Ramon Bieri, Kermit Murdock, Richard O'Brien, Peter Hobbs, Eric Christmas (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Mrazivý příběh skupiny vědců, kteří v hermeticky uzavřené laboratoři zkoumají smrtelně nebezpečný mikroorganismus. Ten se na Zemi dostal při pádu vesmírné sondy a během krátké doby vyhladí obyvatele malého městečka. Záhadným způsobem se podaří přežít pouze nemocnému kojenci a starému alkoholikovi. Je vyhlášen stav ohrožení, oblast je neprodyšně uzavřena a do akce je povolán tým specialistů. Ten je ve složení biologa Stonea, mikrobioložky Leavittové, chirurga Halla a patologa Druttona uzavřen ve speciální laboratoři, umístěné v podzemí nevadské pouště, aby tu prozkoumal sondu i starce s nemluvnětem, kteří přežili, ačkoli spolu nemají na první pohled vůbec nic společného. Laboratoř je rozdělena do pěti na sobě nezávislých patrech, které lze neprodyšně oddělit a všechna jsou ovládána počítačem, který má v případě úniku nebezpečných látek zamezit jejich rozšíření na povrch.
Na sondě je objeven mikroorganismus odlišný od všech známých pozemských forem života. Je nazván Andromeda a podroben dalšímu zkoumání. Vědci zjistí, že se živí energií a včas zabrání pokusu armády zapečetit místo dopadu lokální jadernou explozí. Vyjde najevo, že organismus rozkládá zdravou krev a přestože postupně mutuje do lidského organismu neškodné podoby, je stále velmi nebezpečný, protože mu zůstala schopnost narušovat a rozkládat veškeré plastické hmoty. Z těch se skládá také část bezpečnostního systému, což vede k tomu, že počítač spustí destrukční program, který má zabránit úniku látky mimo laboratoř. Vědcům zbývá velmi málo času, aby se pokusili proniknout k dobře chráněnému počítači a vypnout odpočítávání. (Allan)
(více)Videa (1)
Recenze (167)
Až vám příště budu brečet, že mě zlobí, že nevím, jak to chodí v laboratořích a kterak se vědci vypořádávají s těmi různými Andromedami, aidsy a covidy, a že si honem honem musím pustit nějaký film, abych pochopil mechanismy fungování aplikované vědy, tak buďte od té lásky, nafackujte mi a pošlete mně radši si číst - hmm - řekněme třebas Latoura. Vhled to bude jistojistě přesnější, a vsadím se, že i živelnější (ano, pevně věřím tomu, že odborné studie mohou být víc sexy než žánrové filmy). ()
Strašně se mi na tomhle snímku líbí onen vědecký a minimalistický přístup k věci. Podobně jako v mantinelech filmu experimentální elektronická hudba. Jenže fakt, že se jedná o sympaticky ortodoxní čisté sci-fi, nezachrání jiný fakt, že je to velmi konvenční a obyčejná sci-fi zápletka, která ve mě nevzbuzuje příliš velké emoce (jako je obava z neznámého, z budoucího vývoje nebo ve vztahu k realitě), nevzbuzuje příliš vnitřní otázky ani pro tento žánr důležitý aspekt jakéhosi objevování. Tím pro mě film ztrácí na větší zajímavosti. Abych to zjednodušil...většina filmů ve sci-fi žánru akcentuje to "fi" a na "sci" zapomíná (nebo na to spíš kašle). Zde je tomu přesně naopak, a taky to není dobře. Díky tomu, jak je film nedivácký, a sází s výjimkou "akčnějšího" závěru vlastně pouze na onen výzkum, je výsledný dojem vlastně poměrně chudý. Přesto si tohoto filmu hodně vážím, podobných sci-fi vzniká v literatuře mnoho, ale v rámci filmu jde svým charakterem (nikoliv námětem) o značně odvážný a neokoukaný počin. ()
Stejně jako ve Vesmírné odysee, je i tady nedílnou součástí zážitku design místností. Tyhle odosobněné prostory se spoustou výrazných tlačítek a blikajících diod mají svoje kouzlo. Není náhoda, že se hutná atmosféra strachu a beznaděje objevila až po vstupu do laboratoře. Samotný děj nijak nepřekvapí. Potýkání vědců s problémem působí věrohodně a hrozba až nepříjemně reálně. Bohužel zamýšleně mrazivý závěr mi přišel odfláknutý a jalový. ()
Poblíž jednoho obyčejného městečka spadne poškozený satelit, a než někdo řekne švec, jsou všichni obyvatelé městečka zahubeni neznámou nákazou (až na starého opilce a kojence). Speciálně vyškolený tým se odebírá do dokonale zabezpečené laboratoře, aby zde prozkoumala vlastnosti bakterie (či viru), kterou s sebou satelit na Zemi přinesl. Riziko úniku bakterie je ovšem veliké, a tak se musí vědci připravit i na tu nejhorší variantu ... Stoprocentně můžu zkopírovat komentář který jsem psal k remaku tohoto filmu - tato kniha patří od Crichtona k mým nejoblíbenějším, a navíc vlastní téma je natolik poutavé, že přitáhne k obrazovce a nepustí. Oproti svému mladšímu bratříčkovi je sice na tomto filmu doba jeho natočení znát (laboratoř je hrozně moderní, všimněte si, že cokoliv vědci potřebujou většinou vyřeší stiskem jednoho či dvou tlačítek - žádné dlouhé psaní na klávesnici), nicméně díky skvělému scénáři by se na film dalo koukat i v divadelních kulisách. Trochu mi vadilo neustálé upozorňování Halla na autodestrukční systém (aby divákovi už do počátku bylo jasný jak film bude končit), a taky mi byli trochu nesympatičtí herci (a to tak že všichni). Ale stejně míň než 4* nedám.. ()
Už poněkolikáte musím uvést, že nejsem scifista. Přesto jsem Andromedu zkusil a nelituji. Začátek je hodně dobrej a napínavej. Nevíme, co se děje a proč jsou ty lidi mrtví, dobře je tu zachycen i zmar a strach samotných vědců. Navíc je to oživené zajímavým střihem a minimalistickou tajemnou hudbou. Jenže pak se děj přesune do několikapatrové laboratoře a film se začne strašně táhnout. Je hrozně pomalej a chvilkama asi příliš odbornej a lehce nudnej. Ta atmosféra strachu a čehosi neidentifikovatelného tu zůstává, ale bohužel to nezachraňuje. Podruhý už to rozhodně vidět nemusim. Na druhou stranu ten film nepůsobí zastarale a celá ta laboratoř se všema nástrojema vypadá důvěryhodně i aktuálně. Asi to mělo být kratší, protože někdy se to fakt strašně táhne. Herecké výkony jsou dobré, nikdo nevyniká. Technicky i castingově zvládnutý film, který by ale potřeboval prostřihat a trošku "zlidštět". 60% ()
Galerie (42)
Zajímavosti (13)
- Výroba interiérů laboratoří stála přes 300 000 dolarů a svého času byly považovány za jedny z nejvěrohodnějších. (-bad-mad-wolf-)
- Film se v době svého uvedení setkal s vlažným ohlasem. Při relativně vysokém rozpočtu 6,5 milionu amerických dolarů si z amerických kin přišel na 12 milionů dolarů a dalších 8 milionů po vydání na VHS a stal se tak 1. nejvýdělečnějším filmem roku 1971. (HellFire)
- Studio Universal koupilo práva na zfilmování za 250 000 amerických dolarů. (HellFire)
Reklama