Pluj tiše, pluj hluboko

Robert Wise už dělal Strážní loď Sand Pebbles a vzducholoď Hindenburg a dokonce nakoukl i na vesmírnou flotilu ve Star Trek: Film. Takže ponorka pro něj musela být vlastně docela nudnou záležitostí, ačkoli před všemi jmenovanými. Scénárista John Gay má na kontě zase Vzpoura na Bounty, na tu si ale musel 4 roky počkat. Takže je logické, že když to dali tito dva dohromady, přizvali si Hollywoodské herce a zvolili mistrovské napětí, perfektní exteriéry i interiéry, nemohlo to špatně dopadnout. Padesátá léta byla věnována historickým velkofilmům a pak tě válečným. Těch, kde vítězili hlavně Američané bylo pochopitelně více. Ale je zajímavé, že i v tomto se málem posádka vzbouřila a připravila kapitána o funkci. Ten si nakonec respekt a uznání zasloužil. Nedávno jsem viděl jiný válečný film, kde kapitán nakonec od kormidla odstaven byl. Zřejmě byla častá nespokojenost amerických námořníků běžná. (31.10.2022)

Výborná dvojka Lancaster-Gable v celkom napínavej vojnovej dráme z prostredia mne imponujúcich vojnových lodí či ponoriek. Príbeh dobre odsýpa, napätie je dobre dávkované, no a vojnová akcia patrí medzi to lepšie, čo sa na poli vojnového námorníctva natočilo. Vidno, že na režisérskej stoličke sedel človek na správnom mieste - Wise. Aj keď zub čas sa už na filme podpísal - napr. na tom, keď scény prechádzajú zo štúdiových do exteriérových a naopak. (12.04.2019)

Skvělý film z námořní americko japonské části druhé světové války. C. Gable a B. Lancaster předvádějí ukázkově, co Američané nepřekonatelně dovedou: vztah dvou autorit stojícíh na protilehlých pólech, ale uznávajících a respektujících jedna druhou. Příběh je vedený obdivuhodně vynalézavě, aniž ve kterémkoliv okamžiku postrádá logiku. Ani po létech nenacházím nic, co bych mohl prohlásit za slabší moment. (28.11.2010)

Klaustrofobické chodbičky a místnosti ponorky se střídají se záběry na širý oceán, kde ale hrozí nebezpečí z moře i ze vzduchu. Kapitán ponorky se žene za japonskou vojenskou lodí jako kapitán Achab za Moby Dickem a své pomstě je ochotný obětovat všechno. Protože je to za války, není jeho boj nesmyslný, ale že překračuje rámec běžné vojenské operace, to je jasně patrné. Film je heroizující a přesto není směšný. Zejména ke konci je napínavý. Stísňující prostředí prostřihává se záběry na vzdálený horizont a detaily ponorky s celky na obrovské válečné lodě. Je to válečný film, který vznikl dost dlouho po válce na to, aby se zamýšlel i nad něčím jiným, než jak zlikvidovat nepřítele. Totiž nad osobní odpovědností a výší ceny, kterou lidé za své cíle můžou platit. (31.05.2017)

Jak píše Rob Roy, Robert Wise byl režisérský chameleon a génius, který zvládal nespočet žánrů. Mé srdce sci-fisty si získal prvním filmovým zpracováním Star Treku a Kmenem Andromeda a z jiného soudku také překrásným muzikálem West Side Story. Ale zvládal i historické filmy, horory, dramata a také válečné. Pluj tiše pluj hluboko je mladší bratříček Nepřítele pod hladinou a čistý válečný film. Máme tu nepotopitelnou loď, která zničila 4 ponorky, posedlého kapitána který ji chce dostat, prvního důstojníka myslícího hlavně na posádku a mírný konflikt. Dva skvělí herci (Lancaster, který nikdy nezklamal a Gable, kterého jsem zas v tolika filmech neviděl). Spousta taktických manévrů, hlubinných pum, zaměřování torpéd, trošku nervů při ponorkovém souboji a happyend. Trošku nepochopitelně je film opět černobílý (5 ze 6 válečných filmů roku 1958 jsou černobílé proč proboha?) a kaňka na konci je SPOILER smrt kapitána kvůli nemoci. KONEC SPOILERU. Jinak perfektní film a válečný film roku 1958. (04.12.2020)