Strážní loď Sand Pebbles

Nechutná stopáž je naprosto zbytečná, příběh by vydal maximálně na hodinu a půl ve velmi vlažném tempu. Jenže to by potom ve filmu chyběly americké nacionalistické kecy, pohledy na americkou vlajku ze všech možných úhlů a hlavně zdůraznění americké nadřazenosti. Obzvláště při srovnání s čínskou civilizací vyznívá americký pocit, že celý zbytek světa je tvořen bandou zaostalých primitivů, velice odpudivě. Číňané jsou zde vykresleni jako nevzdělatelní barbaři, kteří horko těžko zvládnou své role pomocných dělníků pro nadnárod Američanů. Za takovou propagandu by se nestyděl ani Goebbels. Tfujtajxl! (18.05.2019)

Konečně zas jednou starý film, který mě naprosto strhnul. Perfektní, pomalu plynoucí příběh jedné po zuby ozbrojené americké lodi uprostřed turbulentních časů v Číně 20. let. Je to skvěle zahraný ne příliš slavnými herci - Crenna jako komisní kapitán, Attenborough jako stárnoucí námořník zasažený láskou. Mako, kterého znám ze spousty rolí v béčkách 80-90. let jako mladý nadšený "sluha". A McQueen jako strojník, milující stroje, držící si odstup, odmítající lásku která nemá smysl, jako muž co si nezíská moc přátel. K tomu na režisérské židli Wise, který nikam nespěchá, představuje jednotlivé lidské příběhy a s akcí přijde až ke konci, ale brutální říční boj na barikádách či závěrečné nádvoří stojí za to. Dvě výtky - o situaci v Číně se moc nedovíme, jen že jsou tu různé bojůvky co tu nechtějí cizince. A je to příšerně, ale PŘÍŠERNĚ smutný. Režisér zaháčkuje člověka nějakým zajímavým osudem (přítelství McQueena a Maka, Attenboroughova vyvzdorovaná láska) a pak ho zdrtí tím nejbrutálnějším způsobem... SPOILER a ještě ke všemu hrdina na konci umírá ve zbytečném boji. Nebýt toho, dal bych i 5*, takle 4*, ale i tak válečný film roku 1966. (06.06.2022)

Jako alternativní způsob léčení nespavosti výborné, jako film neskutečně špatné. Umístění příběhu do samo o sobě atraktivního období čínských dějin je zcela nevyužito a autorům se hodí pouze pro ilustraci nadřazenosti západní civilizace nad místními barbary. Čínští obyvatelé jsou zde vylíčeni buď jako krvelační nacionalisti, co s klidem zabijí ženu těhotnou s nenáviděným cizincem, jen aby toho využili jako munici do nové zbraně proti okupantům, propagandě, a zrádce brutálně veřejně mučí či jako trochu chytřejší pověrčivé opice, které se díky péči trpělivého cizince dokáží za doprovodu dětského šišlání a znakové řeči naučit zacházet s parním motorem a tak se alespoň lehce civilizovat. Hnus. Snímek se navíc nedokáže rozhodnout, zda chce být protiválečný a pacifisticky laděný či naopak by rád oslavoval válečnou odvahu tváří tvář smrti a tak obě polohy průběžně střídá. Chvíli se tedy hrdinně bojuje proti přesile nepřátel, aby se poté ovšem hrdina na chvíli zastavil a smutně se podíval na marast okolo sebe, aby se vyjádřilo jeho znechucení (nijak nevadí, že do té doby se okolo zabíjelo jako na běžícím pásu, on nyní přece uvažuje o nechutnosti vraždění a tak v tu chvíli nikdo přece nestřílí). Vrcholem je pak scéna s misionářem a jeho idealistickým výlevem na téma "za všechno zlo mohou státy a jejich vlajky", což ovšem nebrání tvůrcům v záběrech, kdy postavy získávají z vlající vlajky odvahu. Hnus na druhou. A to všechno se po celou dobu neskutečně vleče, zaplněno spoustou klišé a postav psaných podle šablony. V zájmu vlastního psychického zdraví doufám, že už nikdy nic podobného neuvidím... (18.02.2010)

Borci Amíci v akci. Nepříčetný patriotismus, sviňte vlajku vlastní krví, všichni za jednoho a tak všelijak podobně, tedy samozřejmě pokud ten dotyčný jeden nerozvrací morálku a nepřináší smůlu. Stopáž vypadá děsivě, ale u námořnického filmu bych vydržela celý den bez jídla a vody a navíc se mi líbí hrdinské příběhy, modré oči a příjmení Bordelles. :) (17.08.2015)

Kedysi sa skrátka rozprávalo iným štýlom, než dnes. Trojhodinový film z občianskej vojny je prevažne konverzačná dráma, kde dôjde na akciu až v poslednej polhodine. Medzitým nás ale čaká jeden perfektný amatérsky zápas v boxe. Tie dialógy sú však napísané výborne, navyše postavy majú svoju hĺbku a okrem zopár vyložených rasistov nepôsobia plocho. Na druhú stranu ten rasizmus Američanov v tej dobe voči Aziatom, spomeňme si na podobný princíp uplatňovaný voči Japoncom počas a krátko po druhej svetovej vojne, tu v takejto forme bezpochyby bol. Možno aj preto môžme ospravedlniť dne už arachaicky pôsobiacu milostnú linku, do filmu tohto typu a doby ale taktiež hladko zapadla. Inak ide o jednu z najlepších úloh Stevena McQueena a určite aj Richarda Crennu. Tie tri hodiny ubehli celkom hladko, nepochybujem však, že pre dnešnú mládež by išlo o záležitosť k neprežitiu. (17.02.2020)