Za zvuků hudby

Děkuji Bazu Luhrmannovi za to, že vytvořil Moulin Rouge, díky jehož ústřednímu nápěvku "The hills are alive with the sound of music" jsem objevil právě tento muzikál. Podle počtu hodnocení je to u nás zjevně málo známé dílo, nikoliv však ve světě, kde patří mezi ty vůbec nejznámnější (a komerčně nejúspěšnější). A je to škoda, protože rozhodně stojí za vidění. I když asi ne pro všechny. Ne každý snese tak dlouhou stopáž přeslazeného a poměrně předvídatelného děje. Na druhou stranu jsou to téměř tři hodiny poctivé filmařiny, krásných melodií, úžasných exteriérů rakouských Alp a kouzelného Salzburgu, ale hlavně nekonečné pozitivní energie vyzařované novickou Mariou (v podání úchvatné Julie Andrews), která pojala svůj úkol postarat se o sedm(!) dětí rázného kapitána Von Trappa zcela nezištně svým osobitým způsobem... Moc hezký film. (15.05.2013)

Na muzikálech mi vadí... písničky! Jako tady. Kromě úvodní tedy. A moje hodnocení? Přehnaně rozjívená nálada, kýčovitý románek jak z Popelky, 16-letou Liesl jsem Charmian Carrové nevěřil... Zazpívané odtančené jistě výborně, nádherné lokace (Salcburk!), Mariino okouzlení horami taky plně chápu, přesto dávám 3* (02.04.2012)

blá blá blá ...bla bla bla... bla bla bla... bla bla bla... blá blá blá... bla bla bla... odejdi z kláštera... bla bla bla... bla bla bla... blá blá blá... bla bla bla... miluji tě... blá blá blá... bla bla bla... blá blá blá... bla bla bla... utečeme... BLA BLA BLA... bla bla bla... blá blá blá... (S mejma komentářema to jde z kopce) (28.11.2011)

Panenko skákavá! Tak tenhle kýč budu rozdýchávat ještě dlouho! A není tu řeč o roztomilém dobovém kýči jako třeba ve Zpívání v dešti, ale o šílené samoúčelnosti, která si bláhově myslí, že jí anšlus dodává nějakou sílu či druhý rozměr. nedodává, naopak ještě podtrhává tu neuvěřitelnou debilitu. Všeuměl Wise očividně neuměl vše... (14.04.2012)

„Niekomu Wiseov komerčný muzikál sadne viac, niekomu zase menej” . Rešpektujem každé jedno hodnotenie, a taktiež každý jeden komentár. 100 ľudí, sto chutí. Nevravím, že je iba opulentný, ale i vskutku značne exteriérový Za zvukov hudby patrí medzi populárne muzikáli, keď jeho dvaja hlavní hereckí predstavitelia sa môžu zrovna teraz pochváliť, kde si pred viac, ako päťdesiatimi rokmi zahrali. Postavu Márie už rok predtým Julie Andrews stelesnila v pomaly hádam aj legendárnejšom, či obľúbenejšom muzikálovom skvoste MARY POPPINS, a tak opätovne nadviazala na to, čím je povestná. Kanaďan Christopher Plummer je dobrý, ale na Júliu skrátka nikdy nedosiahne, nech sa snaží akokoľvek. Režiséra Boba považujem niečo, ako za „otca muzikálu” , aj keď sa vyznal vo viacerých žánroch, napríklad už zostrihal Občana Kanea, alebo režíroval STAR TREK film. WEST SIDE STORY síce už cenovo neprekonal, ale finančne ho s prehľadom zdoláva. Vôbec, v 60. rokoch mal tento žáner na ružiach ustlané. Scenár je vskutku obyčajne - neobyčajný. Ako sa mníška v Rakúsku dostáva k siedmym deckám, ako vychovávateľka vedľa námorného kapitána, ktorý po nej už jedným okom pokukoval. Pred Máriou tu boli mnohé neúspešné kandidátky, ktoré zakrátko rezignovali na svoju funkciu, čiže dá sa teda očakávať, že táto „kliatba” postihne i ju ? V dome panuje tvrdá disciplína, bez smiechu a hudby, a tak príchodom ďalšieho tzv. hosťa do tohto obydlia, sa tento rituál čoskoro zmení. Sú prázdniny. A koniec 30. rokov. Nie je ťažké si domyslieť, čo visí na vlásku... / Newyorský scenárista Lehman patril určite medzi uznávanú spisovateľskú špičku, snímky ako sú : Kráľ a ja, Na sever severozápadnou dráhou, Kto sa bojí Virginie Woolfovej? , hovoria jasne samy za seba, to nepotrebuje ďalšiu dôkladnejšiu analýzu, i napriek svojim nepopierateľným skúsenostiam, sa jedná o voľnejšiu verziu von Trappovcov, kde príde na „lámanie chleba” až na konci, keď dochádza k dlho vytúženej konfrontácii. Kameramanom bol Ted D. McCord, ktorý rakúsky Salzburg, ženský kláštor, či iné kamerové nájazdy, zúžitkoval naprosto ojedinelým a mimoriadne nadčasovým spôsobom, a tak aj kvôli tomu nestráca snímok nič zo svojej atraktívnosti, ktorá je neustále extra pôsobivá a lahodná. V roku 1965 mal Wise silnú konkurenciu, v podobe Doktora Živaga, nebyť toho, tak pevne verím, že by ešte pribudol minimálne jeden oscar za kameru pre Teda, lebo stretnúť sa zoči-voči Davidovi Leanovi = minimálne si podelenie úrody, ak nie celkové stratenie, t.j. prísť o ňu. THE SOUND OF MUSIC je klasický muzikál, ktorý trhal rekordy v návštevnosti, stál za ním jeden z dvojice režisérov monumentálneho West Side Story, obsadila sa veľmi dôležitá herečka Julie Andrews, bez ktorej by to nebolo to pravé orechové, ale najmä, ak by som sa narodil v tej dobe ( okolo roku 1945 ), tak by som sa chcel dostať INKOGNITO na nakrúcanie k našim juho - západným susedom, poprípade pozrieť si samotný film, ak by bola taká možnosť. (18.02.2018)