Killer

John Woo de facto vytvořil subžánr heroic blooodshed, ve kterém jsou desítky mrtvých lidí (zastřelených v precizně komponovaném krvavém baletu s efektně zdůrazněnými detaily a okamžiky v podobě zpomalených záběrů) jen "vedlejším produktem" emotivních dramat o cti, mužském přátelství a touze po vykoupení. Woooův nejkrásnější film inscenuje jednu úchvatně natočenou scénu za druhou, jeho hrdinové jsou vlastně samurajové s váženým kodexem cti, a film (podobně jako v pozdějším Hard Boiled) dělá rozdíly mezi padouchy, kteří jsou samurajové, a padouchy, kteří kodex bezuzdně porušují. Extrémně antihollywoodský konec filmu ještě zesiluje jeho emocionální dopad... Hlavní roli filmu ztvárnil Chow Yun-Fat, který zde svou roli ušlechtilého zabijáka s dvěma zbraněmi v rukou a párátkem v koutku úst dovedl k dokonalosti. (30.04.2002)

Killer je akčný film, v ktorom je po celý čas zbesilá akcia a non stop strielačky. Je to dobre natočené a fanúšikovia žánru ho budú považovať za jeden z vrcholov akčných filmov. Mňa film nijako zvlášť nezaujal, aj keď objektívne chápem, čo môže pre niektorých filmových fanatikov znamenať. Nič na mojom hodnotení nemení ani pre európana a američana exotické prostredie Hong Kongu. No a navyše ten expresívny ázijský patos. Možno tomuto Wooovmu štýlu prídem časom na chuť. (10.08.2012)

Poslední dobou si nějak moc často u filmu říkám "Doháje, ten konec je úplně skvělej, proč jen nemůže být takovej i celej film?". Bohužel je to i případ tohohle filmu. Stejně jako Hard Boiled má svoji "nemocnici", Killer má svůj "kostel". Obě vyvrcholení filmu stojí za to, ale Hard Boiled má více nezapomenutelných scén a celkově spíš drží při sobě. Na Johna Woo je tu nějak až moc příběhu, imho by stačilo jedno "velký přátelství" a zato víc nějakých těch poctivých přestřelek, které pan Woo tolik umí ;) (8/10) (02.09.2006)

V porovnání s pozdějším Hard-Boiled je v Killerovi kladen větší důraz na melodramatické pozadí a tradičnímu příběhu o dvou přátelích na opačné straně zákona je též věnováno více prostoru. To přináší jak větší stotožnění s postavami a větší zájem o dění na plátně, tak množství poněkud nadbytečné vaty v podobě přitoublých dialogů, jejichž infantilnost ještě podtrhjují přesládlé úsměvy na tvářích herců. John Woo se v Killerovi chvíli zkrátká hledá a proplétá se houštím marných pokusů o prohloubení postav, ale když se v závěru konečně najde, rozpoutá na plátně totální vizuální i emocionální inferno. Být celý film tak dobrý jako finále, šlo by o jeden z nejlepších filmových počinů všech dob. (28.01.2008)

Kam na Johna Woo s nějakou scénáristickou kvalitou? Je pravda, že při poslechu dialogů vážně hrozí, že povahy subtilnější a náchylnější k estetické kráse jazyka dostanou psotník, ale co si budeme namlouvat, ono stejně jde jen o to propojit další a další fenomenální akční scény "jeden / dva proti třiceti a více". Odmyslím-li si dialogy, tak všechno ostatní šlape na 100% a i charaktery se poměrně dost povedly. Killer má typickou atmosféru hrdinského krveprolití, takovou tu sladkobolnou, melancholickou, přislazenou "casio-soundtrackem", který jakoby se chtěl inspirovat naléhavostí Ennia Morriconeho. Samozřejmě to dopadne, jak to dopadnout musí, čili neslavně z hlediska rejpala a naprosto adekvátně z hlediska spokojeného diváka. Ujetá muzika sedne k turbo tempu vyprávění i naivnímu ventilování emocí. Killer dokonale šlape, vše je v dobrém poměru, ta naivita a sladkobolnost. Choreografie přestřelek během 111 minut ukáží všechno, z čeho dodnes žije akční hollywoodská provenience, pomře několik desítek bastardů, hrdinové z obou stran zákona se pobaví o přátelství a nakonec bok po boku předvedou, zač je toho krveprolití i z vlastních žil. Máte rádi Hong-Kong? Potom musíte mít rádi Killera. (01.09.2006)