Killer

Tak tohle je vskutku masakr. Dechberoucí akce, pro níž nejsou tabulky. Lepší i než mistrovský Hard-boiled. Woo nikdy nevypadal tak "filmově" a nesypal náboje do soupeřů s takovou energií a jistou rukou nepřekonatelného režiséra. A i příběh mě docela zasáhl, přestože asijské emocionální vypjatosti zrovna neholduju (viz třeba Lepší zítřek). Prostě paráda, kterou jsem si s chutí šlehl hned dvakrát po sobě. (19.04.2004)

DVD/// Obsazení 9/10 Děj 10/10 Hudba 8/10 Efekty 10/10/// +příběh, emoce, akce, přátelstvý, hudba, děj, herci, prostě vše -škoda, že už film skončil/// BOMBA. Nikdy bych nevěřil, že zhédnu film, který překoná všechny hranice a vše co jsem doposud viděl. Velice nadčasový film. Těžko se výjadřit, jen bych opakoval mnohé již vyřčené. Ale jsem uchvácen úplně vším a rozhodně si film dám ještě mnohokrát. Tak mě napadá, že si udělám kolekci azijských filmů. Jo a patřím mezi Killerovce. A to i přesto, že Haird-Boiled je taky slušný. Ovšem tohle překonává všechno./// Celkem 95%/// (08.11.2006)

Ono je to naivní již od samého počátku, ale ten prostoduchý závěr, v němž k sobě lezou dva slepci, ten už přece musí vyvolávat salvy smíchu u každého, kdo již odrostl omalovánkám. Asi si tu sekvenci vystřihnu, a když mi bude ouvej, zasměju se u ní. Mám totiž parodie ráda. A Killer ničím jiným než parodií být nemůže. Jen by mě zajímalo, zda všichni hongkongští policisté pláčou pro Mickey Mouse. (24.06.2023)

Kam na Johna Woo s nějakou scénáristickou kvalitou? Je pravda, že při poslechu dialogů vážně hrozí, že povahy subtilnější a náchylnější k estetické kráse jazyka dostanou psotník, ale co si budeme namlouvat, ono stejně jde jen o to propojit další a další fenomenální akční scény "jeden / dva proti třiceti a více". Odmyslím-li si dialogy, tak všechno ostatní šlape na 100% a i charaktery se poměrně dost povedly. Killer má typickou atmosféru hrdinského krveprolití, takovou tu sladkobolnou, melancholickou, přislazenou "casio-soundtrackem", který jakoby se chtěl inspirovat naléhavostí Ennia Morriconeho. Samozřejmě to dopadne, jak to dopadnout musí, čili neslavně z hlediska rejpala a naprosto adekvátně z hlediska spokojeného diváka. Ujetá muzika sedne k turbo tempu vyprávění i naivnímu ventilování emocí. Killer dokonale šlape, vše je v dobrém poměru, ta naivita a sladkobolnost. Choreografie přestřelek během 111 minut ukáží všechno, z čeho dodnes žije akční hollywoodská provenience, pomře několik desítek bastardů, hrdinové z obou stran zákona se pobaví o přátelství a nakonec bok po boku předvedou, zač je toho krveprolití i z vlastních žil. Máte rádi Hong-Kong? Potom musíte mít rádi Killera. (01.09.2006)

Hlavní hrdina je už podle názvu filmu (nájemný) zabiják. Při jedné ze zakázek způsobí téměř totální slepotu barové zpěvačce, kvůli které cítí šanci na vykoupení a lepší život. Pokusí se sehnat dostatek peněz pro potřebnou oční operaci. Mezi oběma postavami se v průběhu filmu vytváří zvláštní pouto, které přerůstá až v milostný cit. Pouto jiné, přerůstající v přátelství se vyvine i mezi hlavní postavou a policejním detektivem, který jde nejdříve našemu hrdinovi po krku. Určitým způsobem tak můžeme hovořit o buddy movie. Jak je u filmů Johna Woo zvykem, i zde je devizou filmu vizuální stránka s mnoha mistrně nasnímanými přestřelkami, které lze přirovnat až ke krvavému baletu. (16.06.2011)