Killer

Opulentní vizuální žranice s romantickým nádechem, a to nemám na mysli pouze zabijácké sekvence :-), snímek rozhodně předběhl svou dobu v mnoha ohledech a mimo skvělého Yun-Fata se tu vyskytovali minimálně dva další neuvěřitelní sympaťáci. Stoprocentní spokojenost zkalila s blížícím se koncem stále sílící sentimentalita. (01.05.2010)

Další skvělá akční klasika, která se mi líbila i o něco více než Hard Boiled, ale zase o něco méně než Full Contact, ve všech zmíněných však hraje Yun-Fat Chow, který je bezpochyby akčním tahounem Hong Kongu. Akce se skládá pouze z přestřelek, které jsou na svou dobu velmi slušné, protivníci padají jako švestky, krev poměrně slušně stříká a závěr v kostele je definitivní highlight, ovšem tohle není jen o akci má to i hezký příběh a určitou hloubku, takže jednoznačně doporučuji. Klasika jak víno, jejíž kvalitu mohu pouze potvrdit. 75 % (29.03.2015)

Má první wooovka mě docela zklamala. Po nedávno zhlédnuté dechberoucí akční řežbě Full Contact režiséra Ringo Lama s Yun-Fat Chowem v hlavní roli jsem od mnohem známějšího a lépe hodnoceného Johna Woo čekal mnohem víc. Hlavně jsem postrádal pořádnou atmosféru. Příběh a charaktery postav byly v rámci žánru docela dobré, když pominu jistou naivitu a fakt, že děj více méně směřoval od přestřelky k přestřelce pořád dokola. Naprosto mi nesedlo právě provedení všech těch do nebes vychvalovaných megalomanských jatek, ve kterých se hrdinové stávají nesmrtelnými pistolníky a nekrytí stylově kosí jednoho zloducha za druhým. Postupně mě čím dál tím víc nudily. Hodnocení nevytáhne na **** ani precizní nápaditá kamera a celková stylizace. (18.05.2009)

Jestli mi u Hard-Boiled vadilo málo emocí, tady se jich člověku dostane požehnaně. Velice silné (melo)drama se opírá o zajímavé postavy a jejich vztahy. Přátelství jako hlavní téma akčního thrilleru v případě Killera funguje fantasticky. K tomu připočtěte nadživotní akci a dostanete dle mého názoru nejlepší snímek Johna Woo vůbec. (24.06.2006)

V porovnání s pozdějším Hard-Boiled je v Killerovi kladen větší důraz na melodramatické pozadí a tradičnímu příběhu o dvou přátelích na opačné straně zákona je též věnováno více prostoru. To přináší jak větší stotožnění s postavami a větší zájem o dění na plátně, tak množství poněkud nadbytečné vaty v podobě přitoublých dialogů, jejichž infantilnost ještě podtrhjují přesládlé úsměvy na tvářích herců. John Woo se v Killerovi chvíli zkrátká hledá a proplétá se houštím marných pokusů o prohloubení postav, ale když se v závěru konečně najde, rozpoutá na plátně totální vizuální i emocionální inferno. Být celý film tak dobrý jako finále, šlo by o jeden z nejlepších filmových počinů všech dob. (28.01.2008)