Mare z Easttownu

Trochu ešte váham. Tí istí ľudia, ktorí vyčítali poslednej sérii True Detective, či novému Farhadimu údajnú telenovelovosť, sú teraz z Mare vo vytržení, pritom tie rodinné veci sú tu spracované ešte konvenčnejšie a neoriginálne. Iste, je to dobre napísané a skvele zahrané, ale tiež je tam (konkrétne v epizódach 4 a 6) nepreberné množstvo násilných cliffhangerov. Nie som úplne nadšený. Spokojný a namotaný na pokračovanie to hej. Je to napínavé, záver piatej epizódy je dychberúci, Winsletka perfektná. Ale všetko to sme už predtým vedeli a videli. A rovnaké vyústenie, má aspoň raz každá séria CSI. (01.06.2021)

Očakávania vyššie než realita, no stále je “Mariena z Východu” solídna social-krimi, ktorá by spôsobom zamotania samotnej story, severským zážitkom chcela byť, no bohužiaľ ten závan z poza oceánu, sa proste nedá z tela zmyť. Dalo sa, žiadna strata času to nebola, no tá hranica 90% je tak trošku ako žart na účet volajúceho. Čakal som atmosferickejšiu zábavu, ktorá bude viac zahalená do rúška temnoty. “Nevadí”. (11.07.2021)

Watch Children. Poctivá symbióza kriminálky a sociálně-psychologického dramatu, ve které Mare jako Titán drží z Diovy vůle easttownská nebesa a svůj život žije pro druhé, ač ti ji těmi svými fackují. Nepřináší v té temnotě spásu, jen čeká s pochodní u jisker naděje.. Vzpomněl jsem si na dva citáty. V Zahlerově Mean Business on North Ganson Street je přenosná charakteristika místa: „Je to část Rezavého pásu. Mělo budoucnost v době, kdy se Asiatům říkalo Orientálci..“ Ve Flashbacks of a Fool zase padlo: „Jediná věc, na kterou potřebujete odvahu, je zůstat.“ Člověk musí tvořit místo, protože jak je tomu naopak, nekončí to dobře. Good night, Mare.. (19.07.2021)

Dílo téže síly jako Šťastné údolí. Možná díky tomu, že i zde prvořadě jde o mimo-kriminální souvislosti, konkrétně o to, kterak se postava matky (Mare), resp. matek (bylo by chybou fixovat se pouze na dění okolo Mare, všímejte si dějových linií Lori Rossové, Dawn Baileyové a Judy Zabelové, resp. toho, co jsou nuceny řešit, v těchto "mikro-příbězích" se níže zmíněná bolest zmnožuje), které na svých bedrech nesou tíhu pomalu celého světa (motivy přepracovanosti a vyčerpávající péče), (ne)vypořádávají s bolestí plynoucí ze ztráty dítěte. Zločin sám pak v příběhu hraje důležitou roli pouze natolik, nakolik se mu daří přispívat k narušovaní vztahů mezi hlavními a vedlejšími postavami a jitřit nezhojené rány. Velmi mrazivé, mimořádně depresivní, nicméně precizní (překvapující i tehdy, když se zdálo, že byly vyloženy všechny karty), vystupňované k nezapomenutelnému, zdrcujícímu finále. 90 % (13.05.2023)

Mare z Easttownu není běžný kriminální seriál, jakých produkce chrlí každý rok tucty. Za to, že se série stala jedním z nejdiskutovanějších a nejvyhledávanějších titulů současnosti, vděčí práci s charaktery a tomu, že si klade otázky, jaká je povaha a fungování amerických maloměstských komunit. Výborný scénář nenašlapuje opatrně kolem bolavých vředů dnešní Ameriky, divák má například možnost sledovat, jakým způsobem dopadá na Američany neuvěřitelně rozbujelá epidemie zneužívání opiátů vzniklá masovým předepisováním léků proti bolesti vyvolávajících rychlou a těžkou závislost. To vše je podepřeno kvalitním hereckým obsazením v čele s Kate Winslet, která popadla příležitost za pačesy a podala podle mého nejvyzrálejší a nejvýraznější výkon své kariéry. Její nabroušená, emočně vyprahlá policistka je přesvědčivá a zajímavá. Není prvoplánově sympatická, leckdy šlápne vedle, ale její tah na branku posouvá případ k cíli i přes odmítavé reakce okolí včetně jejích nejbližších. Seriál jsem nepřijal bez výhrad, považuju ho za emočně přepálený. Tohle nadužívání emocí, respektive citová manipulace ze strany tvůrců, sice zdaleka nedospěla do stavu emočního porna, jako tomu bylo v případě seriálu Tohle jsme my, ale i tak na mě působila rušivě a podepsala se na ztrátě tempa posledního dílu. Celkový dojem: 75 %. (06.07.2021)