Bílý lotos - Série 1

Budiž zmíněno, že Mark White už napsal jeden brilantní scénář na stejné téma a s velmi podobným nenápadným, byť stejně silným kouzlem a vyzněním, a to k těžce nedoceněnému filmovému skvostu Večeře s Beatriz (moje recenze). V něm se stejně jako zde naprosto bez dramatu, bez skutečného střetu, odehrává klidné míjení dvou protisměrných proudů lidství: obranného sobectví boháčů a mocipánů a bezbranného přirozeného soucitu, pokory a napojení těch nesobeckých, jenže zatímco v Beatriz byl ještě dán dostatek prostoru oběma silám a jejich moci a bezmoci a poetickému vyústění vévodil tichý žal, zde už nás režisér noří výhradně do konejšivé lázně mocné existence boháčů s jejich líbeznými starostmi a zájmy a opájí nás jejich téměř virtuózním talentem bohorovně ignorovat všechno, čemu je - i v přímém důsledku jejich činů - ubližováno a co je tragicky ničeno. Díváme se, jak se zkázonosné dopady chování a jednání mocných a bohatých automaticky, samosebou retušují, jak do jejich světa nepronikají, jak jsou vědomí o nich dokonale vymazávána různými obrannými mechanismy dřív, než by k nim mohla proniknout... Ti, kterým na něčem záleží, právě proto prohrávají, slábnou a jsou splachováni do nebytí s postupnou destrukcí všeho. Ale zkázy se odehrávají někde jinde, nekonečně daleko, v paralelním vesmíru, mimo pozornost a svět bohatých, nepředmětné, a pokud je bohatí nevidí a neslyší, tedy stejně jako onen pověstný pád stromu v prázdném lese v jejich světě ani neexistují. To jen my někteří slyšíme na pozadí hlasitého a barevného ráje uměle uspokojených potřeb těch nejbohatších hroutit se, tříštit a praskat v kostech lidské životy a naděje, včetně svých vlastních, stejně jako tající ledovce. (S O. na B12.) *~ (05.01.2023)

Tvůrce Mike White zaslouží pochvalu i poklonu, tohle je trefa do černého a využívá k tomu vše, co mi sedí,  satiru, černý humor, pichlavý kritický osten a závěrečné vyznění s hořkostí v podstatě až k pláči... Nastoupila jsem zcela nepřipravená, ovšem hned po prvním dílu jsem měla naladěno a vtáhlo mě to mocnou silou, nedokázala jsem od toho odejít... Všechny postavy jsou svým způsobem zajímavé, některé parádně odporné, jiné k politování, nejvíce mě zaujala Belinda a zcela pochopitelně Armond... Skvěle natočené, úchvatně zahrané, krásně napsané.. Věcička k zastavení a zamyšlení.. (03.06.2023)

+4* Tomuto HBO seriálu každým dnem stoupají divácké počty a já jsem byl na něj nalákán i díky komentářům mých spřízněných duší. Sám se přidám k jeho oblíbencům, protože jsem si ho i přes pomalejší tempo vychutnal a těšil jsem se na každý další díl se zvědavostí, jak to může pokračovat a dopadnout. Vyzdvihnout musím kvalitně vykreslené a rozvedené charaktery všech hlavních postav, jemný humor a hudební podkres. Proto se nebráním vyšší známce a i když působí lehce nezávislým dojmem, tak doporučuji všem a každý si tam může najít to své - prostě nějaká ta satira, drama, napětí, romantika, prasárna i poznání v jednom ;-). [ PŘÍBĚH: 3 /// SMYSL: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] (25.06.2024)

Nekompromisní seknutí do všeho a všech. Před Mikem Whitem a jeho ironickým komentářem současného světa nejsou ušetřeni kritici, zastánci, muži, ženy, přímí ani falešní. Všichni v jistou chvíli více či méně prohrají, protože v životě prohrát alespoň jednou musí. Nejraději budu vzpomínat na životní roli Murrayho Bartletta, jehož chameleonský Armond se mi ve vzpomínkách vrací i pěkných pár měsíců po zhlédnutí. Od nejvyššího hodnocení mě nakonec drží množství prostoru, které dostává Shane. Chápu pointu jeho dějové linky, ale Jake Lacy je po Girls opět králem nesympaťáků. A co vy? Dokážete havajský soundtrack plný "kukání" dostat z hlavy? (23.09.2022)