Živý terč

Sympaťák Van Damme zde vypadá neuvěřitelně stylově, vlasy mu létají všude možně, dělá akrobatické manévry a lítají u toho holuby a všechno poletuje a vybuchuje. Mnoho nezapomenutelných akčních scén(postavení na motorce proti autu, vykopnutí kanistru na motorkáře atd…) a další akční perla minulých let ve které jsou ti největší a nejdrsnější záporáci, kterým Chance dá co proto. Každý může mít na tento film jiný pohled, nachází se zde mnoho chyb, slabších dialogů, ale když vypnete mozek a necháte se unést extrémností Johna Woo tak byste mohli být nadšeni. V tomto filmu mě John Woo nezklamal a jeden z těch lepších filmů Van Dammeho. Mé hodnocení silné 4 hvězdičky, za které také může nostalgie... (20.02.2006)

Určite v rámco Van Dammovej tvorby nadpriemer, zatiaľ čo v rámci Woo-ovej priemer. Ja som mal taký pocit, že sa John v Hollywoode iba rozkukáva. Chance je zobrazený ako hrdina najťahšieho kalibru (podobne ako bývaval Yun-Fat), bez akéhokoľvek náznaku že by mohol byť poraziteľny. Spomalené zábey abčas pôsobili rušivo a pát krát pateticky, ale to je asi jedniné čo môžem vytknúť. Tento film je krásny príklad toho keď sa béčka ujme šikovný režisér. (08.07.2005)

Tak tohle je jeden z mých oblíbených filmů s Van Dammem. Je to sice béčko jako svině, ale dobrý béčko a hlavně si nehraje na nic víc, prostě Van Damme tam ukáže pár chvatů a kopů, rozstřílí pár šmejdů. Do toho celkem slušnej příběh a hlavně výborná dvojice záporáků Lance Henriksen a Arnold Vosloo ty prostě nemaj chybu. Oba jsou pěkně drsný a pro Henriksena to je asi jeho nejlepší role, i když ve vetřelcích taky nebyl špatnej, ale tady je jako jedna z hlavních postav a je tady fakt skvělej a spolu s Voslooem zase rozstřílej pár hodnejch aby měl Van Damme proč kopat, střílet a zabíjet, takže se to pěkně rozjede a končí to závěrečným masakrem, kterej sice neni moc realistický, ale to mi ani nevadilo, o to tady přece nešlo (11.10.2005)

Nejlepší film s toporným belgickým karatistou a zároveň první americký zářez velmistra krvavého baletu Johna Woo. Do heroic bloodshed má tento kousek dost daleko, ale ke cti režiséra lze říct, že vzhledem k míře vměšování producenta Sama Raimiho do jeho práce a agilním střihačovým nůžkám, výsledek není vůbec špatný. Ba ne, některé akční momenty a zpomalovačky jsou geniální. V paměti mi utkvěla zejména scéna se zabijákem Pikem, jeho brokovnicí, hlavou podvodného náboráře, předním sklem auta a následným vylétnutím nábojnice ze závěru. Vůbec Piko v podání Arnolda Vosloo van Dammova geroje zastiňuje. Lance Henriksen si též ostudu nedělá, až na ten afektovaný výstup na konci. Van Damme je tu narozdíl od některých svých fláků snesitelný. Scénář je tradičně u vandammovek blbý. Tento není vyjímkou, ale naštěstí ho zrealizoval John Woo a ne pan Golan. Dříve jsem tento akčňák hodně žral (nebyl jsem sám, v Cinemě dostal 100%). Teď je sice oproti svým moderním bratříčkům trochu dýchavyčný, ale u mně mu to na ty 4 hvězdy stále stačí. (03.10.2005)

Ako decko som to zbožňoval. Živým terčom v Hollywoode debutoval legendárny ázijský akčný borec John Woo... a tvrdo narazil. Ten film je dodnes po akčnej stránke skvelý, ale je to len také vykastrované čosi v porovnaný s jatkami, aké bol Woo zvyknutý natáčať doma. Peklo zo života mu v USA prekvapivo robil Sam Raimi, režisér Evil Deadu a producent Živého terča, čo je teda fakt posledný človek na planéte Zem, ktorý by mal niekoho cenzurovať. Tvrdil Johnovi, že v americkom filme nemôže tak krvavo odpraviť tak veľa ľudí. Sam Raimi. Raimi! Ten Sam Raimi, ktorí svojho času natáčal najnechutnejšie americké humusy na trhu. Radikálne sa prestrihávalo a John nemal z takéhoto druhu natáčania príjemné pocity, ostatne kto normálny by mal? Našťastie, Živý terč napriek tomu nepôsobím dojmom drastického prestrihávania a dokonca slávil v rámci skromného 18-miliónového rozpočtu slušný úspech (spokojnosť akčnej fanúšikovskej obce, celosvetová tržba temer 80 miliónov) a tak Johnovi bolo umožnené pokračovať v hollywoodskej kariére. Už vo svojom druhom americkom filme, skvelej a charizmatickej Operácii Zlomený šíp, dostal podstatne väčšiu slobodu. A do tretice z toho vypálila Tvár toho druhého, kde mu Michael Douglas dal toľko slobody, že mu na oplátku John vytvoril jeden z najlepších akčniakov desaťročia. A Živý terč? V hlavnej úlohe vtedy ešte úžasný a elektrizujúci Van Damme, proti nemu ukážkový psychopat Lance Henriksen (Terminátor, Votrelci) a sadista Arnold Vosloo ako jeho drsná pravá ruka, skvelá zápletka (lovení bezdomovci, lebo bezdomovci nikomu nechýbajú, nikto ich nehľadá) a už o čosi horší scenár, ktorý sa však dá prežiť. Oproti iným Wooovým filmom to síce pôsobí ako komorná dráma, ale nebojte sa, akcie je veľmi veľa a je čertovsky zručne natočená. Poteší horúca južanská atmosféra famózneho New Orleans a jeho bažinato-lesného okolia. Mimochodom, "len" o 23 rokov neskôr vznikla dvojka so Scottom Adkinsom (aj keď ja by som asi použil výraz remake). Keďže napriek problémom na pľace nakoniec šlo o solídny kinoúspech, jednak dostal Woo na starosť aj hore spomínané hity a jednak sa vyrojila krátka vlna spriaznených "loveckých" titulov (v čele s béčkom Hra o prežitie s Rutgerom Hauerom). (08.11.2004)