Hard Boiled

Tohle je film, kterému odpustím úplně všechnu pitomost a hloupost, protože děj je tu až druhořadý. Hlavní je akční řežba, která snad nemá v historii filmu obdoby. Bodycount = nepočítaně, nulová korektnost. V poslední půlhodinové přestřelce je nemilosrdně likvidováno všechno co se hýbe. Bezbranní civilisti, policisté i gangsteři jsou koseni po stovkách. John Woo je megaloman. (18.02.2007)

Přes dvě hodiny trvající megalomansky pojatá střílečka, do které se Johnovi Woo nepodařilo dostat emoce ani silné postavy, kterým by se dala věřit jejich motivace. Propracovanější "undercover cop" než Alan byl i Max Payne. Asi jsem po skvělé a dobře mířené kulce do hlavy čekal od Hard Boiled příliš. A nejspíš na tom má podíl i podání paní Novy. Místopřísežně však prohlašuji, že si Johna Woo i nadále velice vážím a řadím ho mezi své oblíbené režiséry; a stejně tak i nadále trvám na tom, že tak jako Humphrey Bogart dokázal vytvořit z kabátu se zvednutým límcem a klobouku s širokou krempou kult, nikdo nedokáže co do charizmatu překonat Chow Yuna s párátkem;) (10.05.2006)

Na Hard Boiled je nejlepší to, že už první přestřelka hravě překonává plány ostatních akčních filmů a prakticky se vůbec nezastaví. Filmu dominují cca 4 větší akční sekvence, které jsou střídány jednohubkami v podobě nájemné vraždy, či vyčištění pár svědků. Všechno by to bylo působivé, nebýt druhé poloviny filmu (zvláště pak poslední půlhodiny) odehrávající se v nemocnici. Ta je opravdu špičkou nápaditosti akčních scén a totálně dynamická akce střídá další, která je zabalena do dalších dvou a ty jsou překonány ještě pár akcemi. Woo na úplném vrcholu své tvorby musel snad rok neustále líbat múzy, protože kdo TOHLE natočí, fakt není odsud. V rámci žánru i slušný scénář a výborná hudba. [Přesná stopáž: 128 min] (16.06.2007)

Dějově to je absolutně normální akčňák, ale jakmile se film dostane k Woově oblíbený filmový disciplíně akci, tak se na obrazovce strhne peklo a jelikož Woo se moc nezabívá kecama okola a nějaký představování postav u něj taky moc neni( to se stihne během akce), tak se nečeká ani minutu a už začíná ta největší řežba, která končí až se závěrečnými titulky a ty 2 hodiny jsou oravdu jen zřídka prokládaný dějem, který akorát připravuje půdu pro další masakr, kterej na sebe nenechá dlouho čekat. Nejvíc akce v tomhle filmu zprostřekovává Chow Yun Fat a číní tak opravdu skvěle a naštěstí se nespokojí s ubohou pistolí, ale většinou vytahuje větší kalibr, nejčastěji brokovnici a to ja pak teprve jízda a všichni pak už jenom lítaj 2 metry od něj nebo všude lítá sklo, což má Woo asi hodně rád, protože rozbitích oken a jiných skleněných věcí tam je hodně. Takovej akční nářez jsem už dlouho neviděl a nic jinýho než 5 * si to prostě nezaslouží (17.09.2005)

Tak to jsem fakt čuměl. Větší počet mrtvol (a hlavně těch nevinných civilistů) jsem ve filmu opravdu neviděl. Ať jsou americké akční filmy jakkoliv násilné, tak tohle byl fakt masakr. U závěrečné demolice nemocnice jsem jen nevěřícně kroutil hlavou. Zpomalovačky Johna Woo se mi velice líbily a je vidět, že zobrazit správným způsobem chlapa s bouchačkou (případně se dvěma) je u něj denní chleba. Ale já prostě potřebuji v akčním filmu nějaký hmatatelný smysl toho všeho střílení. Tady jsem ho vůbec nemohl najít. V Hard Boiled se pálí o sto péro, postavy jednají na můj vkus velice divně (prostě jak ve východím filmu, že?) a hrdina? Pro mě tam žádný nebyl. Musím ale pochválit tu dlouhou akční scénu, kdy Chow Yun-Fat vystřílí dvě patra nemocnice bez jediného střihu. PS: Já dávám přednost americké tvorbě Johna Woo, i když je pochopitelně značně přibržděná. Mě se to tak líbí víc. FACE/OFF (17.09.2005)