Hard Boiled

Co Hard Boiled ztrácí na komplexnosti příběhu a spletitosti vztahů mezi postavami (kvůli obojímu si pusťte raději Killera), dohání mistrovskou instrumentací akčních scén. Hlavními nástroji při hraní zdejších skladeb pro větší orchestry jsou rychlopalné zbraně, brokovnice a pěsti (málokdo dokázal kombinovat akční gangsterku s filmem o bojovém umění s nenuceností Johna Woo). Tempo je bezchybně vybalancované díky střídání pomalejších scén s hitchcockovsky budovaným napětím (náznaky, výměny pohledů, blížící se nebezpečí) a divoké akce s vlastními vývojovými vzorci (nejpřímočařejší je akce finální, připomínající videohru), rytmizované zpomalenými záběry, detaily tváří, občasným humorem nebo „uměleckými“ zastaveními v podobě stříkanců rudé krve na bílém pozadí jako od Argenta (než protagonistu zasáhne sprška krve, prostě se musí obalit v mouce). Aby hráči nepřestali být cool a nevypadli z rytmu, o to zde běží v prvé řadě. Všechny druhy logiky jsou nekompromisně podřízeny akční stylizaci. Sóla zpravidla obstarává Chow Yun-Fat s párátkem v puse a minimálně jednou zbraní v ruce. Hard Boiled je nicméně v melodramatické tradici heroic bloodshet (resp. Melvillových gangsterek, resp. westernů) duetový film o heterosexuálním chlapském přátelství založeném na respektu a cti. Ženy jsou zde pouze od toho, aby s vyděšeným výrazem poslouchali poezii krve a pohybu, kterou muži recitují. Sice při ní zemře pár stovek lidí, ale svou rytmickou vyvážeností bez jediného falešného tónu dokáže taky povznést. 90% Zajímavé komentáře: Amarcord_1, Divočák, Fr, arkie (14.09.2005)

Po přečtení několika zdejších komentářů jsem si k projekci nejprve obstaral kbelík a dvě ruličky toaleťáku, to kdybych se z toho náhodou posral... a po úvodních deseti minutách jsem vynesl hned tři plný kýble! Teda, tohle byl totální hukot, kam se na to hrabe Matrixova čistka tichomořského ostrova. John Woo je definitivně šílenec. Chow Yun-Fat je boží, ať už se jako tarzan spouští ze stropu loděnice, proměňuje nepřátelské motorkáře v Ghost Ridery, fackuje se, ochraňuje novorozeně nebo prostě jen posílá náboje ze svých bezedných zásobníků vstříc protivníkům. A že jich je fakt požehnaně. Pokud netrpíte chronickou mnohoprstostí jako poručík Kuře, na prstech obou rukou mrtvé nespočítáte. Bodycount je stoprocentně trojciferné číslo a začíná minimálně číslovkou 2. Velmi zajímavý je i scénář, stejně jako hudba, Tony Leung, jednooký killer nebo Yun-Fatovo handrkování se s policejním šéfem. Vše vrcholí kulervoucím dostaveníčkem v útrobách nemocnice a naprosto omračující brutální sekvencí bez jediného střihu, kdy oba hrdinové kosí všechno živé, co se jen v záběru pohne. Když poté borci vkročí do výtahu a zavřou se za nimi dveře, máte pocit, že jste viděli nejlepší střeleckou scénu, co kdy byla natočena bez jediného prostřižení. Jenže dveře výtahu se po chvíli otvírají v jiném patře a jatka pokračují... Dvěma slovy: Naprosto neskutečné! (08.09.2007)

Vymazlená akce a parádní hlášky. John Woo i Chow Yun-Fat jsou tady v nejlepší formě. Technicky téměř dokonalé akční scény, nápadité a i po těch letech stále umí překvapit. Sedlo mi to a to tak že hodně. Trefné Teqilovy poznámky mi byli hodně po chuti. Klasika, kterou si mám v plánu dát brzo ještě jednou. (26.01.2014)

Tak tohle je hodne velkej masakr. Woo opet dokazuje, ze co se tyce akcnich filmu je jeden z nejlepsich. I kdyz scenar neni kdovijak promakanej ani originalni, v tomhle pripade to vubec nevadi. Hlavni hrdina Tequila (vyborne zahranej Chow-Yun Fatem) je sice nejvetsi drsnak na kteryho nikdo nema, ale neni nezranitelnej coz je jedine dobre. Vsichni herci hrajou velice slusne (na akcni film) a krome Fatovo "partaka" stoji jeste za zminku "hlavni poskok hlavniho zaporaka", kterej je taky spravne drsnej a pro Fata slusnej protivnik. Taky me potesila mini rolicka samotneho rezisera. Co se tyce prestrelek, tak i presto, ze tu jsou cca 3/4 filmu nepusobi vubec nucene, jsou prehledny a hlavne to neni jen bezduchy strileni. Skutecne to je jak tanec - delaj salta, litaj vzduchem, skacou, vsechno okolo vybuchuje, miliardy vystrilenejch naboju a desitky mrtvol z cehoz polovina jsou jen nevinny lidi co se proste pripletly. Navic je to vsechno hezky krvavy. Tohle v americkym filmu neuvidite. A co se tyce zaverecneho asi 45 minut dlouheho niceni nemocnice, to je jednim slovem dokonale. Ale i pres vsechny klady stale povazuji za nejlepsi film Johna Woo Kulku v hlave. (12.07.2005)

Perfekcionistický, všetky ostatné akčné filmy zatieňujúci biják. To snád ani nie je možné, aby tak dlhý a strielačkami nacpaný film nepôsobil preplácane a kŕčovito, a po čase nenudil. A on pôsobí úplne naopak. Posledná polhodina je dôkazom toho, že John Woo nie je z tejto planéty. (11.11.2003)