Wednesday

Je to strašné. Gomez Addams se nějakým zvláštním způsobem změnil na Festera, jen mu vyrostly vlasy. To ho do hajzlu nemohl hrát třeba Banderas? Ten by byl luxusní Gomez. A místo aby se podezřením z vraždy vychloubal, tak to tají! Co to je za blbost. Gomez by byl nadšený, že ho považují za bestiálního vraha... Morticie si neužívá to, že si nerozumí s dcerou a mají rozpory a dcera ji nenávidí, ale má z toho špatnou náladu a radši ji zavřou do Bradavic (ty uniformy byly jak kdyby je stáhli z Hermiony). A Wednesday... Ta malá chudinka... Co jí to udělali? Že by ji tak poznamenal ten tábor z filmu z roku 1993? Trochu ji lze poznat ve scéně s piraněmi, ale jinak je jak vyměněná. Má kamarády, nikoho nemučí, není nad věcí, ale chová se emotivně (!) a je ve stresu, háže drsné hlášky, které však většinou vyznívají pekelně pozérsky, a místo aby byla temnou a nedostižnou femme fatale, tak je jen tupou namistrovanou primadonou. A usmívá se! Vyznívá tak velmi hloupě. Prostředí školy je nevyužité a když jsme u toho, tak to rozdělení na upíry, vlkodlaky, mořské panny a to čtvrtý už nevím bylo jako co? Addamsovic svět byl mírně tajemný, ale většinou tam o žádné tyto trapné serepetičky vůbec nešlo. Mnohem lepší by bylo, kdyby to byla nějaká přísně katolická škola, případně standardní polepšovna, kterou by jí určil soud... Jenže takhle to je jen další věc, která do Addamsovic univerza nezapadá a tak to posílá do kopru. A temný, morbidní humor balancující na hraně nebo ji občas překračující se ztratil kam? Změnilo se to v pseudorodinné drama plné trapných hlášek, které se po nějaké době také vytrácejí a uvolňují tak místo standardním americkým vztahovým klišé kecům... Jenna Ortega je asi celkem fajn, ale kromě jedné zamračené polohy (a občas úsměvu) její tváře a přihrbeného postoje jsem si nevšiml, že by tak extra dobře hrála. Vypadá, jak kdyby jí někdo narval něco velkýho tam, kde slunce nesvítí. Má ji být 16, ale je jak trpaslík. Nejlepší Wednesday je stále Christina.. Jo a Christinu Ricci jsem si musel vygooglit, koho hraje, protože bych ji nepoznal a její role nijak zvlášť nevybočuje... Tim Burton feeling je naprosto nevýrazný a jeho hračičkovství a temný humor tam prostě není. Celkově to považuju za naprosto zprasenou šanci na dobrý seriál a ztrátu času. Vhodné leda tak pro malé děti. Detektivní linka je naprosto obyčejná. Trochu inteligentní člověk odhalí vraha tak ve druhém dílu a balancuje mezi dvěma, kteří to nakonec jsou. Jen ubohá Wednesday postupně obviní všechny, kteří jsou k dispozici... Na zlepšení chuti si budu muset pustit některou ze starých verzí. A když to vidím, tak jsem fakt rád, že Burton ty filmy z 90. tých let nedělal, protože tohle se mu fakt nepovedlo. To mohl točit naprosto kdokoliv a hůř by to nedopadlo. Ale švy prachy určitě dostal. (18.12.2022)

Na třetí pokus se to Timu Burtonovi podařilo. Už od 80. let se totiž motal kolem několika zpracování Addamsovy rodiny. Jenže dvojici populárních snímků z počátku 90. let nakonec režíroval Barry Sonnenfeld a o animák, který se po průtazích dostal do kin v roce 2019, se postarali Greg Tiernan a Conrad Vernon. Makabrózní poetika Addamsovy rodiny se přitom k Burtonově stylu a poetice nadmíru hodí, takže fanoušci a fanynky tvorby čtyřiašedesátiletého rodáka z Kalifornie mohou jásat, že je dlouho vyhlížené spojení tématu a tvůrce konečně na světě. Přesněji řečeno, jásat mohou hlavně ti, kteří právě vstupují do období pubescence. (15.12.2022)

"Vrána k vráně sedá, exota si hledá." V Addamsově rodině jsem vyrůstal a i díky nim ze mě je to, co je, čili hravá dablzrůda. Byl to láskyplný svět černočerného humoru a té správně morbidní rodinné pohody, tak trochu jinak žijících milých monster. Třicet let uteklo jak černá voda a najednou... mám příležitost ukázat, jak mladého ducha mám a že umím jít s dobou. Nebudu srovnávat, ohrnovat nos či lopatou kopat seriálu hrob, to nechám tuctům csfd ptakopysků, uskladněných ve skříni, v pytlích vedle strýčka Nick-Nacka. Já si budu pochvalovat. Že je Wednesday osamělá morbiďačka, která by možná chtěla... a ve své zasmušilosti je děsně šik a sexy. Že její, scenáristy opuštěný (a nemučený) bráška Pugsley je utajený levoboček Benicia Del Tora (ty oči, ta mimika) a že Morticia má nový pohled, tajnosnubný i ostrý jak Zorrův kord. Že i všichni ostatní (lykantropické koťátko... vaúúú), ruku v Ruce či dráp v chapadlu, důstojně kráčejí v morbidních stopách svých předchůdců. Až na jednoho.  Ano, mluvím o tom obscénním orangutanovi, čili Luisi Guzmánovi. Ach jo. Původní Gomez Addams byl temný aristokrat, gentleman každým coulem. Vážně bylo nutné jeho postavu takhle zprasit, takovým žoviálně se pitvořícím hňupem? Myslím, že i casting u nás v Plzni, mezi bezďáckýma květákama nebo v zoo, v pavilonu opic, by dopadl líp. Nemohu jinak, odebírám hrst hlíny a jen čtyři hážu na rakev. (14.02.2023)

Dostala jsem zaplaceno, abych se na to podívala, a rande u Pravý blondýnky bylo upřímně vtipný, takže nemůžu úplně pyskovat. Jinak je to standardní rozvláčná moderní teenagerovka, která se nápadově vyčerpá po 2 epizodách a uprostřed zapomene, jaký postavy píše (Addamsovi zničehonic vyznávají normální morální hodnoty a jsou těžce proti vraždění a stalkování, k). (18.07.2023)

Jakkoli Wednesday zdánlivě vychází z universa Addamsovy rodiny, svým narativem bohudík stojí tak trochu bokem, takže i pro ty, které zmiňovaná legendární fantasy šílenost v dětství minula, může mít Wednesday plnou hodnotu. A rozhodně ji můžu doporučit všem, kdo mají i nemají obecně rádi fantasy. Wednesday sice v lecčems nezapře burtonovskou specifičnost, na druhé straně ale úspěšně balancuje na hraně normálnosti a Addamsovy rodiny tak, jak ji známe. Stojí na pomezí mezi fantasy hororem a cynickou teenage komedií a z obojího si vypůjčuje a kombinuje mnohé prvky, čímž se stává dílem velmi pestrým a líbivým. Každopádně v obou žánrech exceluje a tuhle nonstop hru s náladou si neskrytě užívá. Kdo ještě exceluje, je Jenna Ortega, která je pro mě osobně největším hereckým objevem od Millie Bobby Brown a pro tuhle roli se doslova narodila, její mimika je naprosto fascinující. Ani další casting ale nezůstává pozadu, což je něco, v čem zkrátka Netflix na poli seriálovém nemá konkurenci a tady to jen potvrzuje. Možná překvapí, že příběh není vycucaný z prstu, vykradený z historie a vlastně ani neparazituje na značce, naopak je originální, poutavý a v kombinaci s geniálním soundtrackem (navíc v dech beroucí interpretaci Ortegy na cello, kterou dlouho nedostanu z hlavy) a dalšími zmiňovanými i nezmíněnými aspekty tvoří celek jednoznačně kandidující na seriálovou novinku roku. (29.11.2022)