Velká země

William Wyler opět nezklamal, ve Velké zemi se prolíná fascinace krajinou, chlapská čest a skromnost a narazíme tu i na kritiku soudobých poměrů. A rozhodně tu neplatí, že když se dva perou, třetí se směje, ale naopak trpí všichni. Rozmáchlé a nikam nespěchající westerny mám moc rád, tenhle je navíc podpořen vynikajícím ústředním hudebním motivem a oporu si našel i ve všech hercích (věčná sláva Gregory Peckovi!) Jeden z nejlepších "true-american" westernů. (21.06.2010)

Víte jak vypadá velká země? Prostor, prérie...meluzína fičí ze strany na stranu. Nikdo jí nevnímá. Prostě si fičí. Jen jeden nenápadný otřepaný oř si to štráduje onou prérií. Na něm drsný muž s koltem a unaveným obličejem. Potí se jako prase a kolem něj lítá hejnu much jako kolem hovna. Tyhle filmy o tvrdých chlapech jsou pro tvrdý chlapy jako dělaný. Asi nejsem dostatečně tvrdej. (16.03.2010)

Co do propracovanosti vizuálu se klasické hollywoodské westerny těžko můžou poměřovat např. s vyvrcholením Leoneho Dolarové trilogie nebo se solitérním Tenkrát na Západě (tedy s hybridním spaghetti western westernem), ale přesto jsou mi ve všech směrech neskole milejší. Oceňuji na nich především tu ryzí "americkost", tedy pravost, pevnost a hlavně filmovost, která zdaleka není tak banální, jak by se mohlo zdát. A právě Wylerův malebný opus je této "americkosti" nezkaleným destilátem na třetí, nutno podotknout, že příjemně rozvratným v podrývání mytologie amerického snu i nečekaně chytrým ve své práci s kosmopolitní dualitou a tření z něj vyplývajícího. Nejpřesněji jej vystihuje příměr: nejpamětihodnější epický western a Velký film v pravém smyslu slova. Jako správný paján na krajinu Divokého západu je Velká země nasnímána v úchvatných uměleckých panoramatech a celcích, které nedávají prostor zjemňujícím detailům, je ozdobena skvělým mnohovrstevnatým příběhem, svěžím scénářem a vyváženou kolekcí do detailů vykreslených charakterů, takřka až velkoplošnou učebnicí lidské povahy. Zvláště mi pak zaimponovala Peckova postava příkladného, v jádru skromného a morálně bezúhonného jedince, ze které přímo sálá charakterová nezdolnost a síla. Nu, a pak je tu samozřejmě Morossova nádherná a živočišná heroicko-patetická (nejde o urážku!) hudba, která ve své kategorii patří rovnou k těm nejlepším a nejbohatším kompozicím, ne-li na samotnou špici. Způsob jakým rytmizuje obraz a vdechuje život pravé, nespoutané krajině Západu i konfliktům, které netečně sleduje, to je čirá magie, před kterou nezbývá než tiše žasnout. Potrženo, sečteno: Jeden z Filmů, pro které mi buší mé kvazi-cinefilské srdíčko. Klasika každým coulem! (23.01.2009)

"Střílet moc neumějí nebo je to lepší klobouk než jsem myslel." James McKay je zásadový týpek, který se nikoho a ničeho nebojí, ale tak nějak si tuto informaci tutlá pro svoji potřebu a nikoho s ní nezatěžuje. Tím je mi samozřejmě sympatický a zároveň je jisté, že to mezi ostřílenými kovboji nebude mít lehké. Na můj vkus je Jamesův pacifistický boj celkem dlouhý, ale atmosféru mu rozhodně nelze upřít, i když tentokrát nerozhoduje rychlost tasení koltu, o indiána tu člověk nezakopne a vůně střelného prachu z obrazovky taky není moc cítit. (14.04.2016)

Moc pěkně odvyprávěný příběh! James McKay (Gregory Peck) je sympaťák! A konečně vím, z jakého westernu je ta úžasná ústřední melodie! ■ Po x dalších viděních: Maximální hodnocení zasloužené. A Jean Simmons se mi líbí čím dál víc. ■ S odstupem dvou let a dalších viděních: Jeden z mých nejoblíbenějších vesternů. (26.10.2012)