Sběratel

Opravdu jsem byla mile překvapena, když jsem zjistila, že film se drží originálu (tedy knihy od Johna Fowlese). Jistěže všechno podchytit nedokázal a trochu ubral psychologicko-filosofickému střetu dvou odlišných mentalit, nicméně je dokázal alespoň nastínit (ve scéně s knihou asi nejsilněji). Prostě krásné podobenství o společnosti a lidech, horror bez krve, psychologické válečné drama ... já vlastně ani nevím jak bych ho charakterizovala ... podivnost, při které řvu vzteky. (03.06.2003)

Film naštěstí moudře vynechává veškeré flashbacky a salónní levičáctví z předlohy a soustředí se jen na vztah věznitele a vězněné v "hitchcockovsky" laděném thrilleru. Terence Stamp je typově přesný "Kaliban" a když nasadí svůj kukuč týraného štěňátka, tak ho skoro litujete. Samantha Eggar se také snaží, nicméně vypadá tak na pětatřicet (k čemuž přispívá i tehdejší móda) a moc se nehodí do role křehké studentky a milovnice umění. (13.10.2012)

Mladý psychopat sbírá nejenom motýly, ale i ženy. Není s nima schopen fyzického kontaktu, ale rád se na ně dívá a vyžaduje jejich pozornost. Bohužel za cenu toho, že je vězní u sebe doma. Což, jak jistě uznáte, není příliš standartní a to samé si myslí i dívka, kterou vězní. Terence Stamp jako citově deprivovaný psychouš s ledovým výrazem je znamenitý. Ovšem co každého překvapí, aspoň tedy mně a to nemile, je neobvyklý konec. (08.05.2003)

Rozhodla jsem se, že se pokusím sehnat knihu a pak to třeba objektivněji ohodnotím. Ať jsem dělala, co jsem chtěla, tak hlavní představitelé mně nesedli. V mých představách kolovalo mnohem víc jiných hereckých es, kteří by to zvládly podle mého subjektivního názoru mnohem lépe. Terence na mě působil jak nevinné malé kotě sbírající nejen motýlky a postrádala jsem u něj alespoň trochu víc těch psychopatických rysů, které by celému příběhu trochu rozproudily krev. A Samantha se snažila seč jí síly stačily, ale nestačilo to k mojí lítosti nad jejím osudem. Konec konců tam měla poměrně dokonalý servis, mně do postele jídlo nikdo nenosí. Takže já bych s těmi nominacemi rozhodně tak nehýřila, ale jsem pouhý laik. (14.04.2014)

Chci znát jeden důvod, proč doufat v kvalitu adaptace knihy, která se odehrává v myslích postav, nenabízí objektivní úhel pohledu a jejíž poselství není utvářeno ani tak událostmi, jako spíš tím, jakým způsobem protagonisté přemýšlejí. Nic? Já to věděla. Navíc zdejší Miranda má do té neortodoxní hlubokomyslné, elegantní a lišácké krásky asi tak daleko jako školní uklízečka k anglické královně. (09.03.2010)