Sběratel

Jeden z filmů, kde jsem při sledování přemýšlel, jak asi vypadá Fowlesova předloha. Důvod byl jednoduchý, chtěl jsem se dozvědět něco o postavách. Southernův scénář totiž na postavy z vysoka kašle, na jejich myšlenky, pocity. Sem tam sice něco vypustí, ale je toho hrozně málo a je to povrchní. Zábavné je však pozorovat z větší části teatrální herectví od obou, které je ve výsledku hrozně roztomilé. Stamp zábavně přehrává a Eggarová roztomile koulí očima a to po celou stopáž. O ženskou hrdinku divák nemá obavy, z (anti)hrdiny naopak vůbec nejde respekt a už vůbec ne strach. Při fyzickém konfliktu jsem se vždy o Stampa bál, fyzická převaha byla viditelně na straně Mirandy, škoda, že nechtěla a nemohla (vyhrát). Jako thriller to tudíž absolutně nefunguje (snad možná úvodní "hon na ještěrku"), dramatických momentů to v sobě několik skrývá. Jenže, když máte na režisérské stoličce Williama Wylera, tak to by bylo, aby se na to dobře nekoukalo, navíc potěchou pro mé oko byl i vzhled Eggarové (hlavně ty culíčky) a ty přepálené dvě hodiny vlastně vůbec nenudí. Objektivně za tři, ale já si tu jednu přidám a klidně někdy dám opáčko. 75% (nad Oscarovými nominacemi naopak koulím očima já, koukám, že tyhle ceny se nikdy nedaly brát vážně) (10.04.2014)

Introvertní mladík s obrovskou touhou po vysněné lásce má poněkud nevšední seznamovací metody a já musím zcela otevřeně přiznat, že se mi Terence Stamp moc líbil, křehký, zranitelný a velmi pravděpodobně s diagnózou.. Samantha Eggarová v roli unesené studentky zajímavá, byla jsem zvědavá i napnutá, jak to celé dopadne.. Hra stínů a světla ve sklepení úchvatná, podpis WW nezaměnitelný, pro mě působivý.. (30.01.2023)

Jeden by nevěřil, jaký nervák může být voda tekoucí ze schodů... Tak copak to máme ve sklepě? Housenku, ze které je třeba vypěstovat motýla. Motýla do sbírky. Příjemně se tvářící Terence Stamp dokáže na svém obličeji vykouzlit takové grimasy, až z nich běhá mráz po zádech. Unesená Samantha Eggarová za ním trochu pokulhává, ale je jen o malinko horší. Skvělé konverzační drama ze starého sklepa s gotickou křížovou klenbou, které má nakročeno ke špatnému konci. Výborná kamera, hudba...zkrátka poctivě udělaný film po všech stránkách, i když současný divák by nemusel pomalejší tempo zcela unést... (04.07.2016)

Americký režisér William Wyler skvěle převedl na plátno knihu The Collector od britského spisovatele Johna Roberta Fowlese. Hrůza zde není zhmotněna žádnou brutalitou, a přesto hororové klima napínavě ladí s prostředím malebného starého domu. Psychopatický sběratel motýlů a studentka umění procházejí zajímavou proměnou zvratů, ale představení zdaleka nekončí. Navíc v thrillerové atmosféře čeká ještě pár překvapení. Nudit se určitě u toho nebudete. Vřele doporučuji všem ctitelům tohoto žánru. (28.11.2010)

Opravdu jsem byla mile překvapena, když jsem zjistila, že film se drží originálu (tedy knihy od Johna Fowlese). Jistěže všechno podchytit nedokázal a trochu ubral psychologicko-filosofickému střetu dvou odlišných mentalit, nicméně je dokázal alespoň nastínit (ve scéně s knihou asi nejsilněji). Prostě krásné podobenství o společnosti a lidech, horror bez krve, psychologické válečné drama ... já vlastně ani nevím jak bych ho charakterizovala ... podivnost, při které řvu vzteky. (03.06.2003)