The Desperate Hours
Režie:
William WylerScénář:
Joseph HayesKamera:
Lee GarmesHrají:
Humphrey Bogart, Fredric March, Arthur Kennedy, Martha Scott, Dewey Martin, Gig Young, Mary Murphy, Richard Eyer, Robert Middleton, Whit Bissell, Ray Collins (více)Obsahy(2)
Dům plný rukojmí a čas ubíhá tak pomalu... Nejznámějším dílem spisovatele Josepha Hayese, jenž se specializoval na kriminální tematiku, byl román Hodiny zoufalství (1954) o předměstské rodině, terorizované trojicí uprchlých gangsterů. Hayes tento incident, založený na skutečné události, upravil pro jeviště a stejnojmenná dramatizace se s velkým úspěchem představila na Broadwayi a získala Cenu Tony 1955 za nejlepší hru. Další Tony si odnesl režisér divadelního představení Robert Montgomery (známý především jako herec). Od jevištní podoby k filmovému přepisu to byl už jen malý krůček, i když bylo třeba upravit hlavní postavu kriminálníka Glenna Griffina pro Humphreyho Bogarta (jako mnohem mladšího hrál Griffina na Broadwayi Paul Newman). Hayes sám napsal scénář filmu a režie se ujal William Wyler, který v zájmu větší autentičnosti natáčel černobíle, přičemž ovšem využil nového širokoúhlého systému VistaVision.
Vedle Bogarta se v rolích gangsterů objevují Dewey Martin (mladší z bratrů Griffinů Hal) a Robert Middleton (brutální Kobish). Jejich protihráči jsou Fredric March v úloze usedlého otce rodiny Dana Hilliarda a Martha Scottová jako jeho žena Eleanor. Kvalitní herecký soubor ještě doplňují mj. Arthur Kennedy (zástupce šerifa Bard) a začínající Gig Young (nápadník Hilliardovy dcery, advokát Chuck Wright). Snímek i po letech udrží diváka v napětí díky dobře napsaným dialogům a díky hereckému umění obou hlavních představitelů, kteří své role hrají s velkou vnitřní intenzitou. Wylerovo filmové drama už se na obrazovce ČT objevilo, ale Hayesova knižní předloha u nás nevyšla. Jevištní dramatizace Hodin zoufalství se v polovině 70. let hrála na prknech královéhradeckého divadla pod názvem Dům rukojmí. Z televize a z videa je u nás také známý filmový remake režiséra Michaela Cimina z roku 1990, v němž hlavní role vytvořili Mickey Rourke a Anthony Hopkins. (Česká televize)
(více)Recenze (76)
Velice zajímavě rozehraná partie, banda vetřelců, tj. uprchlých trestanců, obsadí rodinný dům a celá familije začne fungovat mimo zajeté koleje.. Rukojmí s pistolí u hlavy moc možností nemá a gangsteři potřebují příliv financí na další útěk, čas společně strávený pod jednou střechou nebude jednoduchý pro nikoho ze zúčastněných.. Humphrey Bogart je bourák, dal toho grázla v kvalitě A+ a já musím smeknout, věřila jsem mu každé gesto, každý krok, každé rozhodnutí.. ()
„Komu by sa vlastne páčilo, že by sa mu Bogart nasáčkoval do baráku” ? Ale, ak by mal prísť legendárny gentleman Rick Blaine, tak by sme si dali po káve, len to by ale nesmel byť, ako kriminálnicky Glenn Griffin, ktorý spolu s jeho bandou kumpánov, vtrhnú „do priazne” rodiny Dana Hilliarda, a týchto milých dobrákov budú určitý čas terorizovať_ Môj obľúbený herec bol schopný stelesniť buď odpudivého hajzliska prvej svietivosti, alebo totálneho gavaliéra. Vynikajúci je i Fredric March, ktorý taktiež perfektne ovláda obidve herecké polohy- par excellence ! Pod filmom je podpísaný William Wyler, ktorý je absolútny režisérsky kráľ ! PS: Finále je splnením sna každého filmového cinefila... ()
Zub času se na tom už sice podepsal, postavy mi taky nepřišly bůhvíjak dobře představené a nedokáže si to udržet atmosféru po celou dobu, ale jinak jsem spokojený. Je to dobře vedené, slušně natočené i zahrané, dokázalo mě to zaujmout, má to nejednu napínavou scénu a hlavně to krásně celé funguje i bez gore, které je v dnešní době u filmů s podobnou zápletkou dost často používané. Mohlo to vypadat líp, ale jinak jsem spokojený a v rámci roku vzniku je to dost slušná práce, ačkoli tou jsou Hodiny zoufalství tak jako tak. A Humphrey Bogart se do role padoucha hodil naprosto skvěle. 4* ()
Zkusímli si na nečisto něco tomu filmu vytknout, tak zjistím, že nemám co. Od počátku do posledního záběru napínavé drama plné humoru, který nezlehčuje závažnost základního motivu rodinné lásky pociťované a hájené z obou stran konfliktu. March i Bogart jsou naprosto výteční, scénář nemá ani dírečku, příběh odehrávající se povětšinou v jednom domě prochází nečekanými a těžko předvídatelnými zvraty, aniž v jediném momentě postrádá logiku. ()
Příběh starý jako sám svět, ale v úžasném a originálním provedení...Bogart uprchl spolu s dalšími dvěma muži z vězení a přechodně se usídlil v jednom americkém domku na předměsti Indianopolis. Zločinci ovšem netuší, že čtyřčlená rodinka, kterou teď drží jako rukojmí, jim dá pořádně zabrat. Fredric March je opravdová hlava rodiny a nenechá si od Bogarta nic líbit. Tak hustý a perfektní konec jsem snad ještě neviděla. ()
Galerie (55)
Photo © Paramount Pictures
Reklama