Detektivní příběh

Film, který se celý odehrává na policejní stanici. Zpočátku se zdá, že to bude další rutinní den několika policajtů. Nejvýraznější osobností zde je detektiv James McLeod. Problém u McLeoda nastane, když se mu pracovní život skříží s osobním. A ona každodenní rutina dostává zcela jiný rozměr, takřka fatální. Velmi dobře vykreslené postavičky pomohly hereckým výkonům, jimž vévodí Kirk Douglas. (28.05.2009)

Já jsem celou dobu přemýšlela o těch dvou týpcích, ale nakonec mě to napadlo, proč tam jsou jejich role tak důležité. Výborná noirovka s Charismatickým Kirkem, který tady neměl až tak moc vděčnou roli, ale ujal se jí velmi dobře. Polda, který vnitřně otupěl a to se nutně muselo nějak projevit ve vztazích nejen k zatčeným, ale i k jiným osobám, jemu velmi blízkých. A souhlasím s hanagi, že ta vyděšená zlodějka Lee Grant byla tím správným kořením, které celý film udělalo ještě víc povedeným. (19.10.2015)

„Co je to za policistu?!“ - „Detektivové jsou jako otisky prstů., každý je jiný. I on má své chyby.“ Název a žánr „film-noir jsou tu zavádějící. Má očekávání byla jinde, ale popořadě. Policejní oddělení, které řeší tak akorát rušení sousedy, prosakování vody ze stropu, paranoidní paničky či drobné zlodějny neslibuje příliš vzrušení. Přesto se zde v 1 dni odehraje hned několik dramat a morálních dilemat. Na filmu se však znatelně projevuje jeho stáří. Kupodivu ani ne tak v případě technické stránky jako spíš společenského ovzduší. Ohledně Arthura jsem v sobě nenašel žádný soucit (v poválečném publiku to asi rezonovalo, dnes jen těžko), na příkladě ústředního páru je zas vidět dobová úzkoprsost. Jistě, Jim byl prudká povaha (se sklonem k „vřelejšímu“ lidskému kontaktu), ale stejně byla jeho reakce min. hraniční (bez ohledu na velikost „brouka v hlavě“). Teatrální projevy (hlavně Mary či Charleyho) dojmu též příliš nepřidaly. Konec byl přitom překvapivý (škoda „skvrny“ v podobě dementního telefonátu). Lepší průměr, pro mě zatím nejslabší Wyler. (12.07.2020)

Nedôveryhodná a príliš divadelná snaha prekonať afekt žánru a pozrieť sa na detektívov a ich prácu z civilnejšieho pohľadu. Výsledkom je herecký súboj, kto sa viac hodí o zárubňu. Kľúčovou postavou príbehu je žena hlavného detektíva, ktorej osobný príbeh sa stáva súčasťou prípadu. Jej postava je však len primitívnym nástrojom rozprávača a jej reakcie sa zo sekundy na sekundu menia podľa toho, ako sa to hodí. Zostarlo to strašne, ale strašne. Čím vážnejšie a serióznejšie sa tieto "ambiciózne" noirovky snažili tváriť, tým horšie to dopadlo (viď. napr. The Lost Weekend). (19.04.2020)

Den na newyorské policejní stanici s pestrou směskou charakterů a dost paličatým hlavním hrdinou – Douglas je tu jednoznačně deviza, ale jeho postava se chová až moc jako blbeček, nemyslím jen dle dnešních měřítek (pak by to byla debilní výtka), ale snad i těch tehdejších. Škoda, že nepřišlo více na jeho Dirty Harry "zákon do vlastních rukou" přístup, než trapný žárlivý chování... A padne tu pár zábavně stupidních hlášek / komplimentů jako "Joy’s prettier than you, but you’re more beautiful", no ne, že bych se nudil. (18.03.2024)