Dědička

Zařazení pod romantický žánr je v tomto případě opravdu mimo mísu. Krutost si tu podává ruce s necitelností a nejsmutnější na tom je, že ačkoliv byl otec v zásadním rozhovoru s dcerou až moc tvrdý, měl bohužel pravdu. Stejně jako to, že teprve až následný cynizmus dokázal vykřesat z průměrné husičky Catherine jiskru zajímavější osobnosti. Jen netvrdím, že lepší, té hořkosti tam bylo nakonec přeci jen až příliš. (09.07.2016)

Znala panna pána, zdálo se, že o ni stál. A to byla rána, jíž se její táta bál. Měl svou dceru příliš rád a pánovi jí nechtěl dát, a kdo tu byl vlastně zlý, můžete hádat dál… Ti, co to s myslí dobře, často napáchají největší škody. Máme vůbec právo násilně zasahovat do životů druhých pod záminkou dobra? Kde je psáno, že „dobře“ je pro nás to nejlepší? Působivý příběh, bolestivě uvěřitelný, stejně jako vývoj charakterů. Olivia de Havilland v roli Catherine dokonalá. (03.08.2018)

Nemám príliš v láske, keď časť jasnozrivých užívateľov ČSFD hrdo píše do komentárov, ako bolo vo filme všetko predvídateľné a už po úvodných titulkoch vedeli, ako to dopadne. Napriek tomu som si spočiatku pripadal presne ako oni. Film mal priamu líniu, spočiatku ma aj nudil a mal som dojem, že ma už nič na ňom nedokáže prekvapiť. Ale majster Wyler sa nezaprel. V druhej polovici sa postavy príbehu začali meniť a vyvíjať zaujímavým smerom až do výrazného finále. Dokonca aj Olivia de Havilland, ktorá v prvej polovici pôsobila, ako herecký nedouk v druhej ukázala, že Oskara nedostala zadarmo. Starý, zaujímavý film, ktorý sa oplatilo vidieť. (10.07.2013)

Žilo bylo v přepychovém paláci na Washington Square ošklivé malé káčátko. Bylo plaché, dobrosrdečné a toužilo po lásce. Maminka mu umřela a od bezcitného otce poslušně snášelo jen samá ponižování a opovrhování. Když jednou potkalo na bále pohledného mladíka, zdálo se, že se na něj konečně usmálo vytoužené štěstí. Tato smutná pohádka však neměla pohádkový konec. Wylerova mistrovsky vykreslená proměna bezelstného káčátka v sebevědomou a krutou labuť je mrazivá a nezapomenutelná, neméně jako finální, jedovatě sladká pomsta. (29.11.2011)

Skvěle vybalancované. Pohnutky postav jsou velmi jemné, takže si divák nemůže být jistý, kdo cítí co doopravdy a co jenom předstírá. Myslím, že příběh mohl mít jiné vyústění, tady záleželo jen na hlavní hrdince, jaký výklad toho, co se stalo, zvolí. Vybrala hodně tvrdě, ale i obdivuhodně. /24. 12. 11./ (24.12.2011)