Agonija
Agony
Agónia - koniec Rasputina
Obsahy(1)
V roce 1916 bylo Rusko v kritické situaci. Car Mikuláš II. byl nucen odjet do války. V jeho nepřítomnosti řídila stát carevna Alexandra Fjodorovna, která sluchu dopřávala v hojné míře radám Rasputina, který ji ovládal a prakticky ji nařizoval, co má dělat. Svým skandálním životem Rasputin diskreditoval carskou rodinu. Proto se rozhodla skupina hodnostářů carského Ruska Rsputina odstranit. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (27)
Falešný obraz konce samoděržaví, křivé zrcadlo nastavené jednomu ruskému mýtu... Škoda, že umělecky nepochybně silnému filmu nebylo dáno vzniknout o pár let později, kdy v rámci >perestrojky a glasnosti< by se nepochybně toto Klimovovo dílo vyrovnalo s jednou temnou kapitolou ruské historie lépe a pravdivěji... ()
Elem Klimov zvláda jednu vynikajúcu vec lepšie, než väčšina režisérov. Aspoň pokiaľ môžem súdiť na základe dvojice filmov, ktoré som od neho mal možnosť vidieť. Na Agónii, podobne ako na Idi i smotri, nemožno neobdivovať všeobecnosť výpovede. V jadre to nie je film o Rasputinovi, nie je to film o úpadku cárskeho Ruska. Je to film o človeku či ľudstve ako takom, všetky (inak zdá sa vcelku dodržané) historické súvislosti neslúžia konkrétnemu cieľu, ale prerastajú do plnokrvnej metafóry. Možno viem, ale hlavne som naplno precítil. Nutné podotknúť, že v neposlednom rade aj vďaka hlavnému predstaviteľovi – v Petrenkovom podaní pramení Rasputinova démoničnosť z reálnych povahových čŕt, nie z teatrálnej mimiky a gestikulácie. Naozaj úžasná súhra medzi režisérom a hlavným predstaviteľom... ()
Expresivní snímek lze chápat současně jako životopisné drama i podobenství o rozpadu ruské monarchie. Klimov pracuje s různými rovinami vnímání reality a času Střídá "běžné vnímání" se silně stylizovanými scénami vizí a černobílými dokumentárními záběry. Podobně jako hrdina Klimovova snímku Jdi a dívej se projde hrdina filmu vlivem okolností a vlastní sebedestruktivity několika výraznými změnami, až nakonec zůstane jen sám se sebou a není mu dáno ani jednoduše umřít. ()
Film rozkladu a zániku, zachytených v Klimových nesmierne atmosférických pomalých zhlukov obrazov komorného charakteru, posilnených autentickými zábermi udalostí. Skvelá monotónna, podvedomo pôsobiaca hudba tlačiaca scény do k ešte silnejšiemu, vyhrotenejšiemu výzoru. Nezabudnuteľné obrazy historickej tragédie cárskeho Ruska a jeho "svätého muža" so silnou dávkou expresivity. ()
Petrenko s bravurou ztvárnil rozporuplnou postavu Rasputina, dal jí přímo démonický vzhled, temný náboj, mystickou auru (hravě tak překonal i Ch.Lee). Druhá část filmu je výrazně lepší - větší prostor má hraný film, dokumenty jsou využity méně a lépe (první část naopak působí jako polohraný dokument). Výtvarná kamera je doprovázena majestátní hudbou. Ve druhé části zaujmou snové scény, symboly, filmová zkratka, práce s barvou, smysl pro detail. Obeznámený divák samozřejmě ví, že značný prostor dostane snaha postav odstranit ďábelského Rasputina, což nebude snadné. Druhá část je také mnohem temnější. Režisér se nebál zobrazit nahotu a vykreslení dekadentní společnosti připomene úpadek Říma. Není divu, že film měl problémy s cenzurou a uvedením do distribuce. Ochránci zvířat možná zaúpí nad krvavým masakrem vran - pro film má však symbolický význam. Také dnešnímu divákovi připomene, že v sovětských filmech bohužel zvířata skutečně umírala - ptáci, kočky, psi i koně... ()
Galerie (36)
Zajímavosti (1)
- Film byl točen několik let. Natáčení zdržovaly především zákazy v letech 1966 a 1967. Po úpravách scénář se film dokončil v letech 1973 a 1974. Původně dvoudílný film byl poté v roce 1975 sestříhán do kratší kinoverze. Uvolněn do distribuce byl však až v roce 1981. (Dr Lizal)
Reklama