Jak ukrást Venuši

Role rozmazlené dcerušky, ochotné udělat pro svého „papá“ cokoliv, sedne Hepburnové dokonale. Vždy elegantní O’Toole sice nevyzařuje takovým sex-appealem, aby jste mu uvěřili, že dokáže na potkání dostat do postele každou krásku, natožpak panovačnou Hepburnovou, čímž trpí chemie mezi oběma, alespoň však není lupičem přímočarým a snadno prokouknutelným. Způsob, jakým Wyler přistoupil k již tolikrát obehranému schématu „filmu o loupeži“, je pozoruhodný. Člověk je zvyklý na hodinovou přípravu a následně hodinovou akci samotnou (pokud samozřejmě film netrvá déle než dvě hodiny), jenže Wyler přípravu omezil na nezbytné minimum, divák se nedoví v podstatě žádné detaily, a první polovinu raději věnoval rozvíjení netradičního romantického trojúhelníku. Ačkoliv je zlodějský tým tvořen pouze dvěmi osobami, jistá redukce postav by filmu stejně prospěla. Zcela jasná například není úloha – pochopitelně skvěle hrajícího – Wallachiho (nebo jak se to skloňuje). A ještě jedna věc mi vadila – jakkoliv je ústřední myšlenka jednoduchá a cíl jasný, Wyler, resp. scénář Harryho Krumitze, se k němu propracovává příliš zdlouhavě. Na poměrně velkém prostoru se nachází poměrně málo vtipů. Pravda, když už nějaký, tak stojí za to („Chodíme spolu střílet“), ale pokud se jedná primárně o komedii, jakože jedná, je to v tomhle směru slabota. Jak ukrást Venuši je moc příjemným snímkem, avšak jakkoliv mám Hepburnovou rád (moc, moc, moc, moc, moc!), pokud dostanu chuť na nějaký poctivý zlodějský film, raději sáhnu po Dassinově Topkapi (1964). 80% (25.10.2007)

Audrey Hepburn a Peter O'Toole sú vynikajúcou dvojicou v tomto filme pre pamätníkov a ja som sa uchechtával pri predstave, ako naše mamky bulili slzy šťastia pri scénke v kumbálku . Tykačky po prvom bozku :))) A najlepšie bolo, kedˇ ju posielal do krbu, tak ju už veselo chytil i za prdel ! :-D " Ja to tedˇ vypnu! Definitivně!!" ***** za jednoduchosť, priamočiarosť, pôvab, eleganciu a v neposlednom rade, za nepostrehnuteľné vtipné gestá a hlášky ! (21.11.2010)

S přibývajícím počtem shlédnutých filmů tohoto velmistra se mi postupně odhaluje jeho charakteristický rukopis a šarm, jaký dokázal svým filmům vtisknout. Nejinak je tomu i v případě How to Steal a Million. Vlažnější rozjezd bohatě žehlí kouzelná Audrey s intelektuálním elegánem Peter O'Toolem. Několik chytrých fórů skvěle doplňuje mix romantiky a loupeže. Zkrátka poctivá filmařina, která díky geniální režii zahřeje na srdci i moderního diváka, neboť i po tolika letech si stále zachovává svůj půvab a styl. (22.02.2021)

Vytříbené slovní přestřelky a bezchybný výběr herců v podobných filmech už je skoro samozřejmostí, to ale nic nemění na tom, že udělat, aby to takto klapalo, není nic jednoduchého. Provedení krádeže se od snímků s podobným nápadem mírně odlišuje. Čím víc se však blížil závěr, tím víc se mi zdálo, že se film táhne a už mi nedokázal předvést nic překvapivého. Bonusové bodíky za český překlad názvu. A potěšilo mě i zjištění jména legendární Skladatele, který sem stvořil hudbu. (26.07.2017)

„Žijeme v hloupém, komerčním světě, bez víry a důvěry,“ pronese otec půvabné Audrey Hepburn, uznávaný sběratel, ale hlavně velký padělatel. Dcerunka se pak proto, aby experti neodhalili nepravost jedné jeho vzácné sochy, rozhodne exponát z muzea ukrást. Zápletku tvůrci sice nerozvíjí tak, jak by mohli a dostáváme se k ní navrch zdlouhavě, nicméně velmi potěší hned několik scén: třeba ta, jak se tvůrci vypořádali se scénou v přístěnku (a vlastně s většinou scén během krádeže), který představoval úzký prostor a tím pádem mačkající se Audrey s Peterem O´Toolem. Ten sice nevyzařuje takovým sex-appealem, ale pořád je velmi slušný. I Hepburn tak trochu znovu hraje postavu, u které dojde k romantickému probuzení. A laskavá a okouzlující herečka spíš víc jen přihrává a předvádí luxusní šaty. Nejsou to nějaké zásadní výtky, přesto je patrné, že William Wyler měl silnější momenty.. (30.07.2016)