Režie:
William WylerScénář:
Harry KurnitzKamera:
Charles LangHudba:
John WilliamsHrají:
Audrey Hepburn, Peter O'Toole, Eli Wallach, Hugh Griffith, Charles Boyer, Fernand Gravey, Marcel Dalio, Jacques Marin, Roger Tréville, Moustache (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Koníčkem Charlese Bonneta je falzifikátorství uměleckých děl. Na poslední aukci se mu podaří úspěšně prodat padělek Cézannova obrazu. Jeho sebevědomí to ještě posílí. Jeho dcera Nicole, která otce neustále zrazuje od jeho počínání, jednou v noci překvapí v domě distinguovaného muže, o němž si myslí, že je to zloděj. Simon Dermott je však specialistou na padělky a přišel odebrat vzorek barvy z domnělého obrazu Vincenta Van Gogha, aby mohl Bonneta usvědčit z podvodu... Bonnet se mezitím rozhodne vystavit v prestižní pařížské galerii falzifikát sošky Venuše od Benvenuta Celliniho. Sošku již před dávnými roky padělal Nicolin dědeček a jako model mu stála Nicolina babička. V galerii je soška z bezpečnostních důvodů umístěna uprostřed kruhu infračervených paprsků, při jehož přerušení se spustí alarm. Nicole Bonnetová se schází s americkým obchodníkem přes počítače Davisem Lelandem, z něhož se vyklube zájemce o sošku Venuše. Nicole zdůrazní, že je soška neprodejná, a když ho políbí, Leland si začne dělat naděje. Daruje jí zásnubní prsten. Za Bonnetem přichází pojišťovací agent, aby podepsal dokument, podle něhož bude soška Venuše pojištěna na milion dolarů. Svým podpisem však Bonnet dává také svolení k odborné expertíze. Nicole se zděsí a kontaktuje Dermotta. Chce, aby jí pomohl sošku ukrást, než se na podvod přijde… Dermott se Nicole ptá, proč chce ukrást něco, co jí patří. Také jí řekne, že se mu zdá, že soška Venuše je Nicole nápadně podobná. Ale Nicole se mu líbí, a proto souhlasí... Oba navštíví galerii a obhlížejí situaci a bezpečnostní opatření. Dermott je znepokojen, když zjistí, že naproti galerii je přísně hlídané sídlo ministra vnitra. Přesto však vymyslí plán. (TV Prima)
(více)Videa (2)
Recenze (297)
Audrey Hepburn byla skutečně výborná herečka. V současnosti už moc takových není. William Wyler je obecně velmi oblíbený režisér. Já mám na něj takový lehce rozporuplný pohled, některé jeho filmy se mi líbily, jiné zase ne. Tento bych zařadil někde mezi. Příběh není úplně nudný a místní ochranka muzea je skupinka velmi vtipná, tudíž jsem se jednou, či dvakrát skutečně zasmál. Nějaké nadšení však nepociťuji, tudíž čtyřhvězdičková a vyšší hodnocení jsou mi záhadou. Já film vidím pouze jako klasický film 60. let. Pravda, je jeden z těch povedenějších. Bohužel jsem nedávno viděl Temného rytíře, který povstal a tak nějak podvědomě se neubráním srovnávání nesrovnatelného, takže se to na hodnocení projeví rovněž. Dále bych filmu vytkl to, že Peter O´Toole měl zbytečně moc modré oči. Film se ani příliš netrefil do mého vkusu. Za zmínku stojí pouze ta, buďme milí a řekněme, nepravděpodobně se vyvíjející závěrečná loupež. Zbytek filmu je lehce o ničem a skrývá v sobě zbytečně moc romantiky. Slabší 2*. ()
"Papá, jsi bídák! - Děkuji mé dítě." Mezi otcem a dcerou, ženou a mužem či mužem a mužem to patrně nikdy nejiskřilo tak úžasně jako v tomto snímku. Je to vlastně pouhá romanticko-padělatelská zlodějina z doby, kdy bylo možné dokonale střežený předmět odcizit za odborného užití kbelíku, magnetu a bumerangu, ale na mě to funguje spolehlivě. Takový návrat z přetechnizované současnosti k filmové klasice mě prostě občas dokáže řádně potěšit. ()
Od takových jmen jsem čekal něco lepšího. V Audreyině filmografii mám velké mezery, ale docela se mi potvrzuje, že to prostě není čistě komediální herečka a v téhle roli moc jiného prostoru nedostávala. Její mužský protějšek po komické stránce vychází lépe, oba to táhnou nahoru, ale moc jsem se nezasmál. Aspoň že chemii ti dva měli. ()
Děsně příjemná komedie. Taková poameričtělá, ale plná evropských rolí a francouzského prostředí. Ameriky tam ve skutečnosti pochytáte hrozně málo. A je to vlastně dobře, protože celou tu dobu, co jsem na překrásnou Audrey a charismatického Petera koukal, pořád jsem myslel na Růžového panthera. U filmu mi bylo krásně. Dlouhá scéna samotné krádeže je prakticky nezapomenutelná. Nejenom, že legrace, ale také důmyslná krádež. Klobouk dolů. ()
Audrey Hepburn a Peter O'Toole sú vynikajúcou dvojicou v tomto filme pre pamätníkov a ja som sa uchechtával pri predstave, ako naše mamky bulili slzy šťastia pri scénke v kumbálku . Tykačky po prvom bozku :))) A najlepšie bolo, kedˇ ju posielal do krbu, tak ju už veselo chytil i za prdel ! :-D " Ja to tedˇ vypnu! Definitivně!!" ***** za jednoduchosť, priamočiarosť, pôvab, eleganciu a v neposlednom rade, za nepostrehnuteľné vtipné gestá a hlášky ! ()
Galerie (105)
Zajímavosti (20)
- Původní dabing České televize z roku 1975 byl podle sdělení ve špatném stavu. Ukázka, kdo daboval tři hlavní postavy: Libuše Švormová – Audrey Hepburn (Nicole), Luděk Munzar – Peter O'Toole (Simon Dermott), Miloš Kopecký – Hugh Griffith (Bonnet). Proto vznikl v roce 1995 dabing nový: Sabina Laurinová – Audrey Hepburn (Nicole), Jiří Štěpnička – Peter O'Toole (Simon), Stanislav Fišer – Hugh Griffith (Bonnet). (sator)
- Portrét, na ktorý ukazuje Dermott (Peter O'Toole) a opisuje ho Nicole (Audrey Hepburn) ako "vynikajúci Rembrandt", je "Portrét Jacoba Tripa", namaľovaný okolo roku 1661. (TheRoller)
- Kniha, kterou si Nicole (Audrey Hepburn) čte v posteli, je "Hitchcock Magazine: Le Revue du Suspence", francouzská verze měsíčníku "Alfred Hitchcock's Mystery Magazine". (facojurka)
Reklama