Dopis

"With all my heart, I still love the man I killed!" Tento film patří určitě k mým oblíbenějším filmům z přelomu 30. a 40. let, přičemž v tomto období vznikl velký počet kvalitních noir snímků. Film byl natočen na základě velmi úspěšné divadelní hry z roku 1927, která vznikla na základě skutečné události z roku 1911. Během tohoto vývoje samozřejmě došlo k odklonění / manipulaci se skutečnostmi, které se promítly do samotného filmu. V roce 1911 žena xy (jméno si nepamatuji) skutečně zabila cizího muže u sebe doma, zatímco byl manžel mimo. Nicméně v soudním procesu byla zbavena viny a z Malajsie se dostala se zdravou kůží pryč (zemřela až někdy v 70. letech v USA, býv. manžel někde v Argentině o hodně dřív). Když byla napsána divadelní hra podle tohoto příběhu, autor si vymyslel dopis, který dokazoval její nevěru, a kolem kterého se celý film (a hra) de facto odvíjí. Mno a jelikož Warner Bros. byli bukvice (a taky protože byla taková doba) nemohl dopustit, aby zfilmovali něco tak skandálního, museli scénář upravit a cizoložství (tehdy stále zločin) museli potrestat smrtí hlavní herečky, za což taky po zásluze sklidili oprávněnou kritiku. Přesto se film stal legendárním a to nejenom zásluhou skvělé mrchy Bette Davis. Mimo ní jsem si užil herecké představení Jamese Stephensona v roli advokáta Howarda Joyce (což byla víceméně jediná jeho pořádná role a byl v té době prakticky neznámý), jeho pomocníka Sen(a) Yung(a) (který tady nepochopitelně nemá profil, ačkoliv hrál v desítkách filmů), a v neposlední řadě taky Gale Sondergaard, která skutečně naháněla hrůzu. Především u vetešníka se celou dobu dala atmosféra přímo krájet. Podtrženo a sečteno, kromě zmršenýho konce, který je prostě dílem doby, je to skvělý snímek a všechna čest Williamu Wylerovi. (09.01.2016)

Překvapivě sugestivní podívaná, která technickou stránkou věci předběhla dobu. Bette Davis je jako Leslie dokonalá ve všech polohách a její vytřeštěný pohled v klíčových momentech dokazuje, že se její kukadla o mnoho let později objevila v písničce od Kim Carnes zcela právem. Proč tedy tak nízké hodnocení? Protože producentský zásah podrazil veškerému snažení nohy. Divadelní hru bych hodnotil o třídu výše a film měl skončit stejně jako ona, tedy asi o pět minut dřív. Tehdy totiž přichází zbytečný, logiku nedávající a úvodní výstavbu umenšující epilog, který sice Wyler dokázal natočit napínavě, ale veškeré emoce, které ve mně do té doby byly, v tu chvíli vyletěly oknem. (18.07.2022)

Brilantne natočený noir s vynikajúcim scenárom Hawarda Kocha ( podľa románu Williama Somerseta Maughama ) je najlepšou ukážkou ako sa majú točiť filmy. Nehovorím to len preto, že Wyler je môj obľúbený režisér, ale precíznosť a poctivosť všetkých zainteresovaných je obdivuhodná. Výnimočnosť filmu je daná už úvodnou jazdou kamery, zastaviac sa na diabolsky ľadovej Bette Davis, ktorá vyprázdni zásobník na schodoch svojho domu do neznámeho muža a taktiež záverečné dlhé finále bez slov. Film otvorene hovorí o posúvaní všeobecných hraníc vo svedomí ( Leslie ) alebo profesionálnej cti ( právnik Joyce ). (25.05.2012)

Na celém Listu mi hodně vadily především dvě věci a bohužel si nemůžu odpustit kritiku ani přesto, že pravděpodobně mají své místo i v knižní předloze. Celou dobu mi připadalo, že exotické prostředí zde hraje jenom na efekt, že se svým způsobem snaží "koupit si" diváka, když pro příběh mělo téměř nulový dopad. To souvisí i s věcí druhou, tedy dost odsuzujícím a omezeným pohledem na exotickou kulturu. Nebýt tohoto, asi bych neměl co vytknout, naopak z celého trojúhelníku jsem byl nadšen. Výborná byla jak femme fatale, tak její manžel a samozřejmě i nerozhodný advokát stojící mezi nimi. Největší chválu si ale bezpochyby zaslouží kamera, právě ta totiž celou dobu udržuje výbornou atmosféru. (19.04.2010)

Čiernočierny noir so skvelým výkonom Bette Davis. Mrazivá atmosféra (najmä fenomenálna scéna prvého stretnutia Leslie s pozostalou manželkou v ultratemnom podaní Gale Sondergaard) sa buduje postupne a spolu s ňou rastú emócie pri odhaľovaní jednotlivých tajomstiev, ktoré skrývajú oči Bette Davis. Po technickej stránke nádherne nakrútené (vidieť, že Wyler si dal záležať na všetkých zložkách o čom svedčia aj oscarové nominácie), pritom výborne zahrané (okrem už spomínaných 2 dám je presvedčivý i pochybujúci právnik Jamesa Stephensona, ktorý elegantne zvláda rozporuplnosť svojho rozhodnutia - najmä silná scéna záverečného pladoyer). A čo sa týka príbehu, ktorý nie je najsilnejšou zložkou, jeho podanie z neho ťaží maximum a dosahuje vysokú efektnosť, ktorá sa smelo môže porovnávať s podobnými filmami Alfreda Hitchcocka. Proste silné 4* a moja veľká spokojnosť s týmto dielkom. (13.07.2005)