Andílek (E03)

Seriál Ochránce je opravdu natočen na solidní úrovni. Jenže moji maličkost neba. Natočeno střízlivě , přízemně, bez potřebnýho zásahu scénáristy, režisérky a produkce, což by samotný případy odtáhlo od skutečnosti, ale dalo by tomu koule. Ale je vidět, že to má úspěch. No budiž, ale já to, že někdo natočí něco o hodně závažnejch tématech, podle skutečnej příběhů,ještě nepovažuju za dobrý.. Tři příběhy stačej. První za 60%, druhej za padesát, ovšem třetí už byl bebilní jak hovno. A za 30%. Celkově za 40% už pro celej seriál. (20.09.2021)

Už jsem pochopila, jak asi bude vypadat každý díl tohoto seriálu. Vždycky se načne nějaký problém, většinou způsobený agresivitou nějakého žáka a nakonec to vyzní tak, že násilník nebo vrah je vlastně oběť. Systému, rodinného zázemí, špatných učitelů... Problém je, že s tímto verdiktem bytostně nesouhlasím. Násilníci a vrahové nejsou lidé, kteří by měli být obdivováni a litováni, ať už vyrůstali jakkoli a dělo se kolem nich cokoli. Existuje totiž spousta lidí, kteří si prošli otřesnými podmínkami a přesto nikoho nešikanovali a nezavraždili. A obhajoba typu "on je originál", která zazněla v dnešním díle, mne opravdu zvedla ze sedačky. Všichni lidé jsou "originál" a někteří k tomu dovedou být hodní, slušní a přizpůsobiví podmínkám a prostředí, a to je znak sociální inteligence. Ať mi nikdo nenalhává, že dítě chovající se jako naprostý spratek, který mlátí dospělé, vyslovuje nejhorší vulgarity a řeže spolužáky nůžkami, má vysokou inteligenci. Tomu zkrátka nevěřím a neodpovídá to mé životní zkušenosti. Každý kriminalista vám řekne, že vrahové a násilníci mají většinou nejnižší možná vzdělání a jsou to omezení primitivové, (pro zajímavost nejčastěji zaměstnáni jako zedníci). S vyzněním této epizody tedy nesouhlasím, domnívám se, že je dokonce zavádějící a lživé. Technicky v pořádku, ale už to není ničím příliš zajímavé, na rozdíl od předchozích dvou dílů. 2*. (19.09.2021)

Technicky v pořádku, příběh k zamyšlení taky v pořádku, ale to smířlivé vyznění, kdy za všechno může nedostatečná připravenost systému (rozuměj agrese vystupňovaná k nekontrolovanému napadení). Něco hodně vzdáleně podobného mám teď v reálu na dosah ruky. Systém opravdu není připraven. Ale nikoli v pomoci chudince, není připraven pomáhat okolí, rodině, která to musí zvládat a kterou chudinka nakonec zcela rozložil a zdecimoval.   Tohle je prostě příliš sluníčkové, příliš zjednodušené a rozhodně mě nemohlo toto zpracování tématu uspokojit. Je mi líto. (20.09.2021)

Dnešní díl velmi chválím. Téma opět maximálně aktuální, příběh šílený, dobře zahraný. Inkluze je velké téma a z vlastních zkušeností vím, že zařazení dětí hendikepovaných je prospěšné pro obě strany, jsem pro to. Jenomže nic není černobílé a tady se dostáváme do situace, co s dětmi chytrými, zdravými, ale agresívními. Asi zjednodušeně, ale taky názor: v momentě, kdy je označíme diagnózou, tedy jako nemocné, budou "vhozeny" třeba děti hodné, jen na vozíčku a s pomalejším vnímáním do stejného pytle a to je velká škoda, protože zrovna takovým je inkluze nesmírně prospěšná. Potřebují kolektiv, společnost rychlejších, naopak děti zdravé si zvykají a příjímají své spolužáky i s jejich těžším údělem. Do života cenná lekce. Pokud agresívní děti budeme brát jako zdravé, budou buzerovat celý kolektiv, kolektiv je, učitelky se zhroutí, pochopitelně tohle by nedával nikdo, čili začarovaný kruh, ze kterého vždycky vzejde pokáceno a kolem rozlítané mega hromady třísek. Vsuvka s Aničklu Polívkovou řešení nastínila, ale všichni víme... Jakmile se tam strčí jeden, vzápětí půjde asperger, lehká, kulhající DMO, slabozraký, DMO na vozíčku nebo Dawníķ... Klasika. Názory mít můžeme, jasně že počátky většiny problémů nezvladatelných děcek jsou v rodině, kantory lituji, ale co s tím? Kecy o tom, že za nás to nebylo a ty dnešní děti atd. jsou mlácením prázdné slámy. Jediné, co za nás funfgovalo byl fakt, že když byl běžný průser, rodič a učitel drželi spolu basu. Tedy aspoň, co pamatuju. Provinilec to chytil ve škole i doma a zkusil by si něco ceknout. Většinou to fungovalo. Těžké téma. Být rodičem pobodané holčičky bych být nechtěla a být matkou nezvladatelného dítěte, taky ne. Navíc takové dítě není jen výsadou zdecimovaných samoživitelek, ale světe div se, docela často i z rodin kompletních, kde se do fakanů cpe horem dolem a to je potom taky chuť. Plný počet, výborné celé, Martha opět jela bomby a jasně, každý je chytrý, ale řeklo se, že to ma rozvířit diskuzi, tak vířím. Čaute. (19.09.2021)

Ďalšia ťažká téma, čo s takými deťmi, ktoré nie sú tupé, ale majú poruchu správania? Neviem, ale keby mojej dcére nejaký zasran rozrezal brucho nožničkami, tak by som asi nereagoval takto zmierlivo, ako to bolo tu. To je normálne na lynč a je mi jedno, či on má nejakú poruchu. Dnes sa však bežne poruchám dáva priestor a tvrdí sa, že ich máme tolerovať a my zdraví ľudia sa máme nechať nimi zatlačovať, len aby sme sa nedotkli ich práv. Opäť ukážka chorej doby. Hoci zámer režiséra bol trochu iný. (29.12.2021)