Hige o soru. Sošite džošikósei o hirou.

Ak v Japonsku u seba doma ubytuje dospelý človek neplnoletú osobu, hoc s tým aj táto osobu súhlasí, ide o trestný čin. Niet preto divu, že toto anime štúdia Project No.9 z roku 2021 vyvolalo v krajine vychádzajúceho slnka rozporuplné reakcie. Príbeh totiž sleduje úradníka Yoshidu, ktorý u seba uchýli Sayuu Ogiwaru - stredoškolskú študentku na úteku z domu. Tá mu síce zo začiatku chce toto prijatie oplatiť najrôznejšími spôsobmi, Yoshida však trvá na tom, aby u neho len upratovala. Naprieč trinástimi epizódami sa postupne vyvíja ich spoločný život pod jednou strechou, ozrejmujú sa skutočnosti Sayuinho úteku a obaja sa navzájom učia byť lepšími ľuďmi. Je zrejmé, že už samotný námet tohto anime môže rozdeľovať (a do istej miery aj rozdeľuje) divácku obec, v konečnom dôsledku však neponúka nič až také mimoriadne kontroverzné. V podstate totiž ide skôr o romanticko-dramatický počin, ktorý v sebe dokáže šikovne uchopiť komediálne prvky a zamiešať do nich aj vážne témy, pričom to celé "dochucuje" akousi stále detskou hravosťou spojenou s mierne lascívnym laškovaním Sayu. Všetko však v medziach slušnosti a zákona! Dá sa povedať, že príbeh je rozdelený na dve polovice, pričom prvá si zakladá na budovaní vzťahu medzi Sayuu a Yoshidom, druhá zasa na vysvetlení pozadia Sayuinho úteku a jej minulosti. Hoci práve druhá polovica je tou serióznejšou a vyzretejšou, tou lepšou, zábavnejšou a uvoľnenejšou je polovica prvá. Spomedzi postáv určite dominuje spomínaná dvojica hlavných protagonistov, za zmienku však stojí aj Yoshidova kolegyňa Yuzuha Mishima, ktorá je do neho zamilovaná, alebo Sayuina kolegyňa a kamarátka Asami Yuuki. Po vizuálnej stránke nejde o nič výnimočné, animáciu možno označiť za "typicky klasickú". Hige wo soru. Soshite Joshikousei wo Hirou. je priemerná všehochuť, ktorá divákovi ponúka čosi "z každého rožku trošku". Je v tom romantika, je v tom dráma, je v tom kúsok ecchi. Zároveň je však morálny kompas celého anime (a najmä Yoshidu) nasmerovaný správnym smerom. Príbeh sa v žiadnom prípade nezvrháva a namiesto toho ukazuje nemožnosť budovania akéhokoľvek väčšieho či rozšírenejšieho vzťahu medzi hlavnými postavami. Celkovo nejde o extra výnimočné anime, ale aj vďaka neveľkému počtu epizód predstavuje príjemnú vec na pozretie. (28.02.2022)

Začátek byl zajímavý, stejně tak sledovat tenhle podivný vztah mělo občas něco do sebe a Yoshida mi přišel sympatický, protože měl spoustu věcí docela rozumně srovnanou. Na druhou stranu se kroutím u některých jiných důležitých bodů. Ano, je normální, se hnedka nevyspat s cizí nezletilou holkou, ale nějak se nemůžu dostat z toho, že je divný si brát cizí nezletilou holku jen tak domů na přespání. Nebo dobře, když jí chci pomoct, tak je to asi OK, ale určitě bych si jí tam jen tak nenechal nakýblovanou půl roku, aniž bych chtěl hned přesně vědět, proč zdrhla z domova a dělala co dělala. Navíc jestli někdy byl dobrý důvod obrátit se na sociálku... Ale tak fajn, možná i tohle pořád asi nějak chápu (dokážu si najít nějaké vysvětlení, které sice nesouzní s mým přesvědčením, ale dokážu ho pobrat). Ale obdobných věcí, které mnou takhle zvláštně rezonují a já je plně nepobírám je ve výsledku víc. Co mě tu štvalo obecně byla většina ženských postav (snad kromě Asami), jejich chování a způsob, jakým řešily svoje problémy. Našel bych tu opět řádku věcí, které jsem moc nepobíral, nebo se mi prostě regulérně nelíbily (o některých píše už cesmine). Když na jednom diskuzním fóru začali anime fanoušci řešit, s kým by měl Yoshida skončit a intenzivně rozebírali klady a zápory všech ženských postav, tak už tehdy jsem byl vnitřně přesvědčený, že v tomhle případě by udělal nejlíp, kdyby zůstal sám. Stejně tak jsem jen nevěřícně koukal v samém závěru, jak se všechno rozseklo a nechápal jsem tu už ani Yoshidu a říkal si, SPOILER jestli tohle není jen další díl Dogezy (protože i tady Dogeza, tradiční způsob japonské omluvy, vyřeší každý problém a zvládne nezvládnutelné). KONEC SPOILERU Celé to drama mi tu přišlo zvláštní, nedokázal jsem se do něj vcítit a příliš nevěřil ani účelnosti toho, jak to postavy řeší a občas mi to přišlo až blbý... A tak tu tak sedím a přemýšlím o výsledném hodnocení a kolik mi toho Higehiro vlastně dalo a jak moc mě to bavilo a jediné co ze sebe dokážu vysoukat je hodně nepřesvědčivé "meh". 4,7/10 (28.06.2021)

Pff, toto bylo hard to watch. Při první půlce se ve mě míchaly mé "justice" pocity o tom, jak je to vlastně celé špatně. Pak jsem si i dokonce sám sebe představil, že jdu takhle v sobotu večer po nezdařilém rande vcelku v podnapilém stavu domů a na rohu ulice potkám krásnou 17 a nenapadne mě nic lepšího než si ji nakvartýrovat do baráku, protože údajně nemá kde spát. Mé ožralé já by se také určitě nezmohlo na nějaký velký postelový výkon. Ale že bych si ji nakvartýroval na půl roku? Rozmazloval si ji a kupoval jí věcí? Brr. První půlka byla ale opravdu vážně síla, v podstatě v každém díle jsem měl chuť to vypnout a smazat. Mimo nějaké reálie, tvůrci si s příběhem udělali asi to samé, co s názvem, což by mělo každého normálního weeba odradit, ať se na Higehiro nedívá. Ale pokud si člověk ujíždí na masochismu a iracionalitě a je totální sociální ignorant, jako jsem já, tak prosím. Druhá půlka už naštěstí v klidném duchu, proto taky 3* hodnocení. Jinak teda cringe jak prase, ještě že to mělo jenom 13 dílů. Co do animace, byl to jeden velký podprůměr. Nejhorší to bylo vidět asi na mimice obličeje (respektive kresbě mimiky a její vyjádření). OST asi ok, na anime tohoto typu.  Na závěr, největší sráč co se v Higehiro objevil, byl nějaký wannabe Kyouya YAGUCHI, který si v klidu nárokuje svůj rape trůn jakožto bývalý landlord Sayu. Cringe. Potkat takového zmrda v reálu, už nemá koule. Naštěstí se tvůrci rozhodli mu věnovat asi jen 1 a půl dílu. (11.02.2022)

Higehiro pro mě bylo jedno z nejrozporuplnějších anime momentální sezóny. Nemyslím tím překvapivě jeho zápletku (od doby co jsem si dal do oblíbených mang DomeKano jsem ztratil právo se k tomu vyjadřovat), ale hlavně celkové fungování série. Když jsem se před pár měsíci dostal k první epizodě, bylo to po odkazech snad na všech anime stránkách a jediné, co jsem si řekl, bylo "hele, to bude asi fajn romantické anime, když se o něm teď tak mluví". Už po tom prvním díle jsem ale zaklapl notebook a uvědomil jsem si, že jsem se dost zmýlil. V příběhu, kde si dospělý muž pozve do bytu nezletilou středoškolačku, která mu navíc pořád a pořád nabízí nejrůznější protislužby, jsem ze začátku viděl pouze autora, který si snaží naplnit své sny. Když jsem byl přemluven k tomu pokračovat, uviděl jsem, že se série snaží s příběhem pracovat daleko lépe, než jsem čekal a snažila se brát takové téma vážněji, oproti například Koikimo, které se do takové fáze dostalo výrazně později a následujících pár dílů začalo fungovat trošku lépe. Těch dílů, které ale tak nějak fungovaly, bylo ale žalostně málo. Už ani ne v polovině se série snažila až na sílu přidávat zbytečné momenty, křečovité "seriózní" a "vážné" scény (bylo moc pěkné, že se učili od Fairy Tailu, že nejlepší vážnou scénu musí vždy provázet kamera namířená do výstřihu, ale ne, takhle to nefunguje). Stále se občas nějaký světlý moment našel, ale vždy byl přerušen tou strašně vážnou (po stopadesátém opakování neskutečně otravnou) melodií, po které nastal vždy ten typ dialogu, který kdybych byl schopný napsat, byl by mi scénář oprávněně omlácen o hlavu. Po všech těchto problémech jsem si už i říkal, že bych byl i raději, kdyby z toho vznikla ta "špatně dobrá" série, která by se o žádnou serióznost ani nesnažila a já bych se jen mohl bavit tím, jak špatné to je. Za těch pár kvalitnějších epizod bych sérii rád hodil víc, ale za neustálé a hlavně výrazné přeskakování kvality nemůžu dát více, než slabých 5/10. (29.06.2021)

Z tohohle jsem byl trochu překvapen na začátku, kdy jsem čekal nějak typické romantické ecchi s opět nestardním věkovým rozdílem, ale nakonec tomu tak nebylo. Drama tu je, ale spíše hraje vedlejší roli, které dokresluje pozadí příběhu. Romantika na druhou stránku je tu velice komplikovaná, kdy bych jí řadil až na třetí místo, protože opět zase dokresluje už dokreslované, kdy tu není nic definitivního (spíše řečeno v duchu, domysli si sám). Tím nechci říct, že je špatná, ba naopak jsem byl celkem příjemně překvapen z konce, kdy autoři nešáhli po obvyklích klišé a chovali se k tomu dospěle, než přesládle. Obecně bych ale zmínil hlavní linku a to nálepku ze života, kdy je především důležitý každodenní život a vztahy mezi jednotlivými postavami, kdy ústřední myšlenka je určitá sounáležitost. Po animační stránce je to dobré, ale zdálo se mi to trochu chudé na kvantitě, kdy mi přišlo, že tu není moc scén v různých prostředí (protože se většina odehrávala v onom bytě). Po hudební stránce je to pěkné. (30.06.2021)