Josef Šváb-Malostranský

Josef Šváb - Malostranský byl nakladatel, kabaretiér, písničkář, režisér a scenárista, především je však dnes znám jako první český filmový herec. Se svou kulaťoučkou postavou, vykulenýma očkama a bodrým úsměvem vynikl v rolích dobrosrdečných chlapíků, často třeba sluhů nebo farářů.

Narodil se v Praze na Malé Straně. Že se mu v tomto místě asi hodně líbilo, napovídá jeho přídomek. Učil se pekařem, ale později se stal vlastníkem malého knihkupectví s nakladatelstvím lidových písní v Mostecké ulici. Seriózní podnikání ho však zcela neuspokojovalo a tak si zpříjemňoval život vymýšlením nejrůznějších žertíků, ať už to byly nějaké veršíky, kuplety nebo kabaretní scénky. Sám si svou tvorbu vydával, šířil ji i za hranice a také předváděl v pražských hospůdkách. Působil též v proslulé Malostranské besedě, založené roku 1868. V 80. letech 19. století se stal populárním, takřka lidovým komikem. Přispíval do humoristických časopisů Švanda dudák, Kopřivy, Humor a Dobrá kopa. Sám v letech 1911 až 1931 vydával Český kabaret (později Švábův český kabaret), kde vycházely noty k populárním šansonům a kupletům a také zde byla zaznamenána některá čísla Červené sedmy. Přátelil se s řadou významných osobností naší kultury, např. s Ignátem Hermannem. Znal se také s Janem Nerudou a Svatoplukem Čechem. Spolupracoval s kabaretiérem Josefem Zeffi - Heřmanem (ten roku 1922 hrál ve filmu LÁSKA SLEČNY VĚRY).

Josef Šváb - Malostranský byl opravdu muž činu a zřejmě málokdy si nechal ujít nějakou významnou kulturní událost. Chlubil se, že byl prvním Čechem, jehož hlas zaznamenal Edisonův fonograf. Stalo se tak na Jubilejní výstavě v roce 1891. Když se dozvěděl, že se bude v Čechách točit hraný film, samozřejmě chtěl být zase první, jehož umění bude tímto způsobem zvěčněno. A tak začala jeho krátká, nicméně slavná spolupráce s průkopníkem české kinematografie Janem Kříženeckým.

Inženýr Jan Kříženecký, vášnivý fotoamatér, zakoupil přímo od firmy bratří Lumièrů kinematograf, aby mohl při příležitosti pražské Výstavy architektury a inženýrství roku 1898 natočit a také promítat první české filmy. Kromě jakýchsi filmových aktualit (POLEDNÍ VÝSTŘEL NA BAŠTĚ SV. TOMÁŠE apod.) to byly tři, v Národním filmovém archivu dodnes uchované výstupy Josefa Švába - Malostranského DOSTAVENÍČKO VE MLÝNICI (známé též jako Švábovo zmařené dostaveníčko), VÝSTAVNÍ PÁRKAŘ A LEPIČ PLAKÁTŮ (známo též pod názvem Pražský párkař a lepič plakátů) a SMÍCH A PLÁČ (neboli Sólový výstup pana Švába). Josef Šváb - Malostranský byl jejich autorem a hlavním protagonistou. Nejednalo se o snímky nijak originální, vlastně vypadaly podobně jako díla v počátcích většiny národních kinematografií. Prvenství a nadšení, s jakým byly natáčeny, se jim však upřít nedají.

Po prvních Kříženeckého pokusech následovala několikaletá přestávka české kinematografie. Ale kolem roku 1907 se u nás začalo opět točit a brzy se k filmu vrátil i Josef Šváb - Malostranský. Hrál asi v padesáti němých snímcích, především vedlejší komické úlohy. Z nejvýznamnějších, ve kterých se objevil, uveďme alespoň CIKÁNY (1921) a adaptaci Haškova DOBRÉHO VOJÁKA ŠVEJKA z roku 1926.

Když na přelomu let 1929 a 1930 dorazil do českých zemí zvukový film, stal se Josef Šváb - Malostranský opět jedním z prvních Čechů, kteří si v něm vyzkoušeli hrát, když dostal roli ve snímku KDYŽ STRUNY LKAJÍ. Dlouho si však zvukového filmu neužil, protože záhy po jeho vzniku zemřel. Měl ale spolehlivou pokračovatelku - svoji neteř Zitu Kabátovou. Jeho posledním filmem byla roku 1932 komedie KANTOR IDEÁL s Anny Ondrákovou v hlavní roli.

Santa Lucia (italská lidová, „přeložil“ Josef Šváb - Malostranský):

Zpívám cupletto
dle taliana
je alegretto
z fortepiana
Jen nebrečente
spíš mě plácente
co odměnia
Santa Lucia

Krásná signora
v plné parádě
hledá amanta
na promenádě
Místo amanti
v noci sebranti
ji patrolia
Santa Lucia

Signor Pantoflo
in restauranti
z legrando grando
hodně bumbanti
Ale domento
žena ho tento
mlátí holia
Santa Lucia

Proces vedente
z Lhoty pantáto
prachy nosente
jen advocato
Ale prohranti
a teď žebranti
u silnicia
Santa Lucia

(kolem 1900)

Alena "Ony" Vodviaduktu