doGof...

May I ask what you are writing down with that ball-point pen? I bez přímích důkazů lze podezřelého usvědčit. Presumpce neviny? Na tu se tu nehraje, Meryl Streep má přeci zkušenosti a je si 100% jistá. Nevtíravé a nenásliné striktní drama, kdy jeden má jasno, druhý je naivní a nechal by se opít rohlíkem, třetí nic neudělal, všichni mají odlišný pohled na víru. Která cesta je ovšem ta správná a stojí za to bičovat někoho kdo vede tak okázalé kázání? Skvělý film ale něco tomu chybí. Nebýt tří dokonalých herců, nesetkaly by se Pochyby s takovou úspěšností jaká je jim přisuzována. Brilantní scénář, režie rozpačitá. V podobě mysteriózních věcí, které jsou pro tuto půdu jako stvořené se až na dvě prasklé žárovky v této rovině nic neodehrává. Škoda. Jediný kontroverzní rozhovor z celého příběhu a ten nejdůležitější je udělán ležérně, bez náboje a vzhledem k vyvíjecím okolnostem i bohužel bez emocí. Navíc poslední věta, myšlenka celého počinu mohla býti zvtvárněna s větší důstojností, v tomto provedení se vytratí do neznáma. I have doubts. I have such doubts. [8/10]

Statham není špatný herec, je obsazován do rolí (až na Schwerter des Königs - Dungeon Siege) které přesně sedí k jeho povaze a hernímu pojetí, nicméně celkové zpracování filmových výtvorů v nichž se jako hlavní osoba ocitá, nedpadají příliš slavně. Statham je Brit jak poleno a měl by se držet hlavně britské produkce. Za posledních pět let můžu jmenovat pouze Bank job a Crank, které byly dotaženy s nějakou důstojností dokonce. Teď zde máme Kurýra volumin 3. Je to pojaté zcela jinak než předchozí dva díly o proti kterým je trojka vzata více vážněji a temněji. Humoru se nám dostává rovněž, dobrá hudba, tak kde je chyba? Až na pár bizardních situací které jsou u car stuff zcela běžné ;) šlape všchno vcelku dobře do doby vzplanutí citů. Od té chvíle se vytrácí jakákoliv vážnost, tajemnost a důstojnost jenž byla do tohoto momentu budována. Z limitovaného okolí 20 metrů se dalo vytěžit daleko více. Otázkou je, jestli by se na světlo nedostalo více absurdních scén než jich bylo natočeno. Natalya Rudakova - první film a doufám, že poslední. Věřme, že Trasporter je již uzavřená trilogie Am I in heaven? [4/10]

Viva La Revolución! Převrat na Kubě nedá spát hodně režisérům. Zatím se ale nikomu z nich nepodařilo převést tyto léta na plátno tak, abychom si mohli říct: konečně něco, co za to stojí! Soderberghovo výtvor je silně prorevolučním dílem po jehož shlédnutí by chtěl být každý trouba partizán. Díky tomuto fanatickému pojetí se bohužel vytrácí kam si do neznáma zásadní pointa a to Chevovo myšlenky a jeho idologie které není dáván téměř žádný prostor. Je to další nepovedený dokument schovaný za celovečřní film o Fidelovi. Che tady hraje pouze druhé housle. Jen díky Del Torovi za tři. [5/10]

Fantasy je potřeba vnímat a hodnotit jinak než zbytek ostatních žánrů. Zárovň je potřeba abychom byli vděční za to, že se nějaké obstojné eFko dostává poslední dobou do kin. Sice jsem čekal celý výtvor trochu temější, ale i tak má celé dílo svůj nádech tajemna a napětí. Cením toho, že se Kenan ve svém druhém filmu nenechal svést zbytečnými dětskými kreaturami a fádními výtvory, které často nadějné fantasy pohřbívají ještě dříve než se divák stačí vtáhnout do dějě. Jeden krtek stačil a víc jich nebylo třeba. Nečetl jsem knihu, nemůžu hodnotit rozdíl. Můžu jen říct, že ikdyž je dílo směrováno spíše té věkově nižší polovině, tak i ta vyšší si zde rozhodně přijde na své. Sice bych pár věcí rád viděl jinak, např. smrt starosty, více postav vtažených do děje, ale vděčím za to co se mi dostalo před oči. Podzemní undergroundové město o jednom generátoru s tajmenými chodbamí v potrubních šachtách a mnoha variacích temných chodeb, je snesitelné jak pro dětskou tak dospělou populaci. How do you know that's what you should do? Sul: It's my job! [6/10]

Popsat nepopsatelné, představit si nepředstavitelné, ukázat nemožné. To vše je ovšem v planet Earth možné. Záběry z kterých člověk většinu času netuší a jen slepě zírá, jsou v tomto jedenácti dílném dokumentu téměř v každé minutě. Bez pochybností, bez diskuze, bez násilného vtírání se jedná o nejlepší dokument o naší planetě. Nicméně, je tu opět jedno ALE. Dodnes jsem nepřekousl znechucení, že namísto vyprávní Sigourney Weaver byl na poslední chvíli obsazen David Attenborough. Hlas vypravěče hraje v každém dokumentu velkou váhu a u Planet Earth to platí bohužel dvojnásob. Roztřesený hlas starého Attenborougha je něco příšerného. S poklidným, charismatickým a asertivním hlasem nadporučíka Ripleyové by to bylo za stodvacet procent. [8/10]

No, no. God no. Burn the body. Get rid of it... Černý humor, hodně černého humoru a kvalitního ale rovněž hodně nespokojenosti. Sice nazapomenutelné scény stylu Malkovich a sekyrka jenže to neudělá film stoprocentním filmem. Všichni chválí Pitta jak výborně zahrál a jak je úžasný. Přijde mi to jako ohrané klišé. Pár lidí napíše Pitt je senzační a všichni se najednou zblázní a udělají z něj toho strůjce té zábavy. Ano BP byl zábavný, ale často v té zábavě byla vidět křeč a nucení, jeho výkon nebyl přirozený, stejně tak jako Clooney. Tohle nejsou komikové, ale herci pro romantic stuff nebo drama. Daleko více by se do role Clooneyho hodil třeba Billy Bob Thornton. Tilda Swinton, herečka na baterky, nijak přesvědčivá a nepříjemná v každém filmu. Znechutila mi Constantina, nepřesvědčila v Narnii, v Buttonovi byla nevyrazna a mohli bychom pokračovat dále. Kvalitní mrchu dokáže zahrát líp tucet jiných hereček. Frances McDormand ji zde dává slušně na prdel. Bratři Coenové a další klišé, ano něco udělali ale zas na takovou chválu která se zde na ně pěje bych to neviděl. Abych jen nekritizoval, chválím titulky, které tak jako třeba u Mravence Z dělal Petr Putna, shodou okolností můj bývalý učitel Angličtiny ze střední. Překlad Jesus fucking Christ na to mi ho teda vyndej by si u nás trouflo málo titulkářů a dali by to spíše do přesného přepisu bez známky kreativity. Spíše než režii bych pochvalil scénář. Naprosté TOP filmu je ovšem John Malkovich, jen díky němu a CIA se to dostalo na čtyřku. / What did we learn, Palmer. I don't know, sir. I don't fucking know either. I guess we learned not to do it again. - Yes, sir. I'm fucked if I know what we did.- Yes, sir, it's... Hard to say. Jesus fucking Christ.... [7/10]

You wanted to see a bit of real India? Here it is! Slum, prostředí kde se žijí životní příběhy. V každém filmu z tohoto teritoria se zobrazuje dennodenní tvrdá realita. Snímky o slumu patří k mým nejoblíbenějším. Není tedy divu že Slumdog Millionaire byl pro mě nejočekávanějším filmem letos v kině. Navíc mě Danny Boyle velmi potěšil svojí prací na Sunshine a z Milionáře jsem tak něměl žádné obavy. V Boylovi se Britská krev nezapře, všechny jeho kousky jsou dělány v duchu britské povahy a to se na jeho výtvorech podepisuje velkým úspěchem. Stojím si za tím, že kdyby tento film dostal na práci jakýkoliv TOP režisér z USA, nedokázal by ho dotáhnout ani z poloviny do takové kvality jako se to podařilo tomuto rodáku z Manchesteru. Slumdog nám nevšedně ukazuje reálný život slumu okořeněný romancí, touhou, odhodlaností a pomstou. Vše je s britským přístupem smíchané vkusně do jednoho. Drama v kterém se občas objevují dosti brutální situace jsou někdy na druhé straně vyústěny do vtipných scén, pozor, vše s britským šarmem ;). Vynikající kamera - to je další silná zbraň s kterou film krom brilantní hudby vyrukoval. Kámen úrazu většinou nastává ve vyústění a spracování konce. Scénáristicky a režisérsky zvládnuté se vší noblesou. Místo abych domu odcházel s depresivní náladou jsem odcházel jen s mírně depresivní ;) a to díky závěrečnému tanečku na nádraží. Tak trochu jsem se obával, že budu Slumdog Millionaire porovnávat s Cidade de Deus a přemýšlet jak by to dopadlo kdyby se díla ujal Fernando Meirelles a který z výtvorů je lepší. Nic z toho se ovšem nestalo. Tyto dva kousky se srovnat nedají, oba dva jsou drsné, plné černého humoru, mírně řízlé romantikou, každý ovšem jiným způsobem. A nakonec scéna která mě smíchem skoro složila v kině z křesla: Move it around! Pit-stop's god speed! Schumacher got style!... [10/10]

Storm's comin'. Fincher ve snímku zavánějící slaďákem. Dřív nebo později to přijít muselo. První polovině filmu není téměř co vytknout. Fincherovina je z první půl hodinovky cítit téměř na každém kroku. Smrt, pohřby, příchody a odchody blízkých, to vše je ztvárněno bez emocí a srdcerivných projevů, tedy přesně tak jak to mám u Finchera rád. Příběh doplněný o Finechrovu kreativitu v první polovině nasazuje vysokou laťku, ta se ovšem bohužel v druhé části vytrácí do neznáma. Začátek přebíjí finish a něco je v nepořádku. Jako by se vytratila Fincherova kreativita, nápad, motivace do finální fáze na kterou jsou všichni zvědaví. Jedná se o čistý mainstreamový produkt, bohužel o nic víc. Celé se to dá přirovnat ke klasickému matematickému školnímu příkladu. Z bodu A a B vyjednou ve stejný čas proti sobě dva vlaky. Jeden jede o 1,5km pomaleji v jakém místě se potkají? Do bodu střetu jede každý sám než se minou a opět pokračuje každý sám po své cestě až se jednou oba dva setkají v depu. Jedna strana cesty je krásně upravené, kdežto ta druhá je zanedbaná a pomalu chátrá. Možná dementní přirovnání ale přesně tak, je tento snímek udělaný. Nicméně na rozdíl od Forresta je pro mě Benjamin víc. Did I ever tell you I been struck by lightning seven times? Once when I was repairing a leak on the roof. / Once I was just crossing the road to get the mail. / Once, I was walking my dog down the road. / Blinded in one eye; can't hardly hear. I get twitches and shakes out of nowhere; always losing my line of thought. But you know what? God keeps reminding me I'm lucky to be alive... [8/10]

Film má dva zásadní problémy. První z nich je v hereckém obsazení. Namyšlený Singer si asi neuvědomil o čem a o jaké době že to vlastně točí. Příslušníci SS vypadají jako neškodný zviřátka kterých se nikdo nemusí bát. Hitler působí jako dobrý děda vševěda který by Vám dal svůj poslední kousek čokolády a příslušníci německé armády jsou jako neškodné figurky kterým už jen ke štěstí chybí Lego. Kruva co to je?! Katastrofální výběr herců do filmu vnáší amerikanismus a vše co k němu patří. Tím se vytrácí veškerá atmosféra druhé světové války a hlavně přísno které nejenom v Berlíně panovalo. Při pohledu na toto divadlo se nezbývá než smát na co že si to tam ty kašpaři na plátně vůbec hrají. Nejzásadnějším problémem který hodně souvisí s výběrem herců je jazyk v kterém jde snímek do kin. Němčina sama o sobě zní přísně a není divu že v angličtině pak celé pojetí vyzní více než směšně a to nehledě na to, že ať se snaží jak se snaží ani jeden z herců nedokáže z poloviny zahrát přislušníka Hitlerovi armády. [5/10]

Pouze dva snímky mě dokážou dostat do hlubokých depresí. Prvním je Přelet nad kukačím hnízdem a druhým Dancer in the dark. Oba dva se mi při Changeling pořád dokola vybavovaly. Po Wanted jsem Angelinu Jolie odepsal, čili se mi dvakrát nelíbilo že ji budu muset trpět znova. Místo nelibosti ovšem přišlo nečekané překvapení. Role zoufalé matky jí sedla jako dětská prdel na nočník. Naštěstí se v pozadí celého filmu neřeší zbytečné příběhy které velmi často kazí nadějné filmy. Ačkoliv se pro mě jedná o jeden z nejlepších filmů Clinta Eastwooda, po druhé si ho pustím za velmi, velmi dlouhou dobu, tak jako One Flew Over the Cuckoo's Nest a poloslepou tanečnici. [9/10]