Poslední recenze (4 449)
Osvětová přednáška v Suché Vrbici (1992) (TV film)
,,Suchá Vrbice? Vždyť to má patnáct čísel i s hrobama!'' --- V době nouze o vtipné komedie byla tahle retro jednohubka příjemnou podívanou. Však to také dělalo duo Svěrák - Smoljak. Jak jsem Suchánka nikdy neměl moc rády, tak tady mi kupodivu ani nevadil. Osazenstvo osvětové přednášky bylo skvělé a tuhle část jsem si užíval nejvíc. Na tomhle filmu je úžasné, že se tu mihli mistři malých rolí a v podstatě si v něm všichni střihli hlavní role. Příjemná záležitost, která je za 3 kočičky, svěcené ! * * *

Poklad (2024)
Tak tohle bylo velký špatný. Film se měl jmenovat trochu jinak, určitě měl být delší. Divák bvy tak hned pochopil mnohem více. Navrhuji - Poklad, aneb jak jsme si se štábem zajeli vycachtat na Bali. Langoš dostal nabídku, která se neodmítá. Z nekonečných rolí prošedivělých českých vobšourníků, pardon zralých mužů se jako první stát českým Indijánadžounsem a ještě se při tom smočit v tyrkysových vodách Bali. Zápletka o hledání pokladu potopené karaky narvané zlatem byla pardon, ale debilní a až dětsky naivní. Já vždycky kvetu jak hrdinové najdou nějakou mapu nebo značku vyrytou do šutru, jsou z toho zmatení a pak najednou otevřou nějakou knihu co maj zrovna doma na stole a tam na stránce 53 je ta samá značka s kompletním popisem cesty k pokladu. Jako, že jim v tom nebylo trapný hrát, to fakt nechápu... Do toho zoufalá snaha o dramatično v podání Khek Kubařice. Ta se sice snažila asi jako jediná hrát i plakat, ale průser byl, že neměla v čem a co. Humor zajišťovala Fialová průpovídkami ve vodě, že není ryba. Haahahahahaha. Přesně takový humor v českých komediích miluji. Bože. Jestli to celé byla zoufalost, tak závěr to zazdil naprosto totálně. Z mého komentu záměrně nevyčtete, zda parta poklad najde. To se nechte překvapit tedy spíš unudit, ale když tohle dílko vynecháte a čas místo toho strávíte tupým čuměním do mobilu (nebo i do stropu), pořád ho proinvestujete mnohem lépe. Dávám za jednu poslední vzduchovou bublinu z Langmajerových spoďárů. *

Mord (2024)
Ač jsem zapřísáhlý masožravec, zabijačkám neholduji, respektive produktům z nich. Ale na téhle jsem si sakra pošmáknul. Úplně na mně z toho dýchl až jakoby feeling československé nové vlny. Žánr, kde se komedie klopí v drama a naopak mám rád. Tady se to podařilo mistrně. Ze zprvu trochu nervózní přípravy na domácí zabijačku se závěr filmu změní v regulérní drama, kdy nejeden divák přestane napětím dýchat. Filmu strašně prospělo nasazení málo známých hereckých tváří (já znal akorát Alberta Čubu), kdy ale každý z herců předvedl naprosto parádní výkon. Užíval jsem si každou minutu a mnohdy se stačilo zaposlouchat jen do té kakofonie hlášek, co jednotliví aktéři pronášeli při práci, či koštování ovaru. Kdo na nějaké zabijačce byl, nebo je jeho rodina dokonce provádí pravidelně, jistě si v tom najde i lecos skrytého navíc. Z konce jsem měl obavy, ale sednul mi jako celý film. Panu Martincovi tleskám, stejně tak kameramanovi Davidu Hoffmannovi. I hudba tam seděla skvěle. Tohle krásně smrdělo člověčinou, takovu to přirozenou, kdy divák zapomene na skutečnost, že se dívá na hraný film. Místo toho má pocit, že se tak nějak motá přímo sám u té zabijačky a občas má až skoro potřebu mimoděk ustoupit stranou, to když se nese hrnec s horkou vodou nebo škopek s vypranými střívky. I když se u toho nebudete válet smíchy po zemi, přesto dím, že by tohle mohla být cesta ven z té bažiny soudobých českých komedií s Langmajerem, Řezníčkovou, Polívkovou a spol... Dávám za 5 jitrnic. Skvělé ! * * * * *
Poslední deníček (1)
Restart
Tak mi bylo 42.
42 bombiček pod kabinou...
Pro někoho je to krásné mládí ( co by za to dal ), pro někoho ta lepší část života pryč, pro někoho teprve ten správný rozjezd opřený o zkušenosti a nezávislost...
Nejlepší je věk když ona číslovka končí slovem na ..náct, když končí na ..cet, ještě to ujde, ale když končí na ..sát, je to prý na hovno tvrdí mi moudrý výrazně starší kolega z práce.
Tak nevím. Lecos se za tu dobu událo, lecos nebylo marný.
Nad některými věcmi teď pochybuji. Bylo dobře jít tudy a ne tam? Ohlédnutím zpět vidím, že jsem asi v životě minul pár důležitých křižovatek, kde to chtělo vzít jiný kurz.
Včera jsem si to docela přesně uvědomil u filmu Danny Collins. Jenže fór je v tom, že cestu před sebou teprve ohmatáváme zatímco když se ohlédneme vidíme už prošlou trasu v celé kráse. Někdy špatnou trasu, zbytečně ušlou.
Naštěstí mi to konečně asi došlo.
A tak si dám restart. Se vším všudy. Nejde pořád mít ručičky budíků v červenejch hodnotách...
Tak letíme dál. U motorů 1 a 3 zapraporovat vrtule! ,,Hlaste flak a stíhače! '' :-)