Šakalík

Wow, tak je to pravda. Alespoň pro jednou vysoká hodnocení nelhala. Tato (doufám že jen zatím) třídílná minisérie je opravdu prvotřídní. Příběhy notoricky známého geniálního detektiva zasazené do moderní doby nejsou vůbec kýčovité, jak by se možná dalo očekávat. Naopak tento Sherlock Holmes je daleko klišé dokonalého gentlemana a jeví se býti spíše arogantním parchantem ne nepodobným Sheldonovi z Big Bang Theory. První díl příjemně navnadil, druhý díl taky nezklamal (i když je z trilogie znatelně nejslabší), ale to pravé přišlo až v samotném finále, které je doslova lahůdkové. No, snad se dočkáme pokračování, plně otevřený konec po tom doslova volá.

Postupně tak nějak propadám kouzlu japonského filmu a tuhle tak trochu „emo“ perličku jsem si nemohl nechat ujít. Japonská kultura je od té naši natolik odlišná, že jí shledám prudce přitažlivou, a o japonské kinematografii to platí dvojnásob. Film Goth je navíc ještě specifický v tom, že jeho dva hlavní hrdinové jsou svým způsobem cizinci i ve své vlastní domovině. Jsou prostě jiní. Fascinuje je smrt, morbidita, zohavení. Když se v jejich okolí odehraje několik vražd dráždící jejich tak trochu zvrácené a většinovou komunitou nepochopitelné pocity a touhy, poznají, že nejsou sami – poznají se navzájem… Námět úžasný, provedení však už horší. Goth mi přišel celkově takový prázdný, divák si z něj nic neodnese, přitom zpracovávaný materiál k tomu přímo vybízí. Chybí tomu hloubka, nějaká silná scéna. Škoda, ale i snaha se cení, špatné to taky určitě nebylo.

Velmi podařená záležitost a další důkaz výjimečnosti japonského filmu. Tragikomicky úsměvná mozaika jednoho, pro pět mladých lidí nezapomenutelného dne. Zase to je jiné, zase to je divné, je to PROSTĚ JAPONSKÉ. Z počátku místy až dojemný příběh ostýchavého a naivního třicátníka Miyata a opuštěné Maki dostane náboj ve chvíli, kdy se na jevišti zjeví Miyatův povedený kamarád Kando (ale to je fakt borec :-)) a korunu všemu nasadí yakuzácký boss Kisuke. To už jsem se smál nahlas. Výborné je i samotné vyvrcholení (to až po začátku titulků). Jo, takovéhle filmy já můžu.

Asi budu za blbce, ale mně se tenhle americký remake líbil dokonce ještě o malinko víc že španělská předloha. Hlavní zásluhu na tom nese ustálenější kamera, díky které film nepůsobí tak „kostrbatě“, pak taky dynamická režie, která nenechá diváka ani na chviličku oddechnout, a zapomenout nesmím ani na výbornou Jennifer Carpenter v hlavní roli. Remake se obsahově snaží věrně držet originálu, což je určitě dobře, a přitom tu a tam nenuceně přihodí nějakou tu lahůdku navíc, kdy třeba scéna s nakaženými psy ve výtahu je skutečně parádní. Přišlo by mi laciné shazovat hodnocení jen proto, že to není originál, naopak natočit podruhé v podstatě totéž – a dle mého názoru stejně dobře – je taky kumšt. Tohle se mi opravdu moc líbilo a nad hodnocením jsem ani na vteřinu neváhal.

Na tenhle film jsem se docela těšil byv namlsán tím, že ho natočil stejný režišér jako geniální Noroi. Po deseti minutách jsem na netu kontroloval, jestli se nejedná jen o shodu jmen. Bohužel nejednalo... Grotesque je tak neskutečně O NIČEM (v podstatě to nemá žádný děj), že si vystačí pouze se záběry mučení mladé dvojice, kterežto může sloužit snad jen jako masturbační materiál pro náctileté uchyláky. Dle mého NAPROSTÁ GIGAHOVADINA.

Proč? Proboha PROČ už se dneska netočí takové filmy? Stačí pár sugestivních záběrů do vystrašených očí, několik rozhoupaných lustrů, trocha vybitých oken, občas nějaký ten vyděšený výkřik a duchařina jedna báseň je na světě. Jak jsem se tady někde dočetl, film "The Entity" u široké veřejnosti propadl. Hlavní příčinu bych viděl v jeho dost odvážném pojetí. Hlavní hrdinka je totiž opakovaně napadena sexuálně, a to dost brutálně, a na dané téma se vede několik otevřených debat. Nejedná se tedy o "rodinný strašidelný film", tak jako třeba v tomto směru nezávadný Poltergeist. The Entity obsahuje několik velmi silných scén podkreslených jednoduchou, ale o to chytlavější hudbou, které tento snímek zařazují do TOP svého žánru. Škoda jen trochu nedotaženého konce, jinak bych šel do plných. Přesto fanouškům duchařských hororů nezbývá než vřele doporučit.

Tenhle film jsem viděl v původním znění (estonsky - velmi zajímavý jazyk) s anglickými titulky. Po celou dobu projekce jsem přemyšlel, zda Chytilové "Vlčí bouda" tak trochu nečerpá právě z tohoto snímku. Má to mnoho společného (pozor SPOILER odlehlá chata kdesi v horách zasypaná sněhem, mimouši, psychologické ladění snímku). Takže když řeknu, že Vlčí bouda se mi absolutně nelíbila (dal jsem jí celou jednu *), tak asi nepřekvapí, že "Hotel U mrtvého horolezce" u mě nedopadne o moc líp. Tak nějak je to celé o ničem, herecké "výkony" alá Vlčí bouda, celkově nuda, nuda, nuda.

Tak už podle názvu je zřejmá inspirace Paranormal Activity a dost nestoudně to tenhle film i vykrádá. Nicméně já prostě ty filmy dělané ruční kamerou mám strašně rád a když se k tomu přidá i trocha té duchařiny, nemůžu odolat. Strašidelné to je, a to že se divák hned na začátku dozví, jak to celé dopadne, je vlastně geniální tah filmařů, protože to pak dodává celému snímku nesmírně pesimistický nádech totální bezmoci, protože nečekáte na to JESTLI, ale pouze JAK a KDY. Mně se to líbilo, ale protože to je prostě jen kopie, hodnocení ponechám průměrné.

Tak když pominu ten trapácký konec (to je fakt úlet), musím říct, že to není zase tak špatné, první polovina filmu dokonce velmi dobrá. Ovšem s přibývajícím výskytem lido-screamerů je stále zřetelnější, že to je prostě jen béčko, a to se vším všudy. Kdyby autoři nechali záchranou četu trochu déle bloudit v nevědomí po planetě místo neustálého skrývání se v kobkách a čekání, kdy je screameři objeví, aby mohli zdrhnout zase někam jinam, mohlo to být lepší. Nicméně přítomnost Lance Henriksena potěšila a Gina Holden je kus, to zase jako ne že ne.

Milý Ridley! Po nevšedním zážitku z Tvého posledního filmu „Robin Hood“ bych ti chtěl poděkovat za Tvůj přínos světové kinematografii a navrhnout Ti toto: přijeď k nám do Čech, potřes si pravicí s panem Zdeňkem Troškou a běž dělat rozhodčího do zábavných pořadů na TV ZNOVA. Ale o to bych tě chtěl požádat, už o nás loupežnících nikdy netoč film, pokud možno už netoč film vůbec žádný. Tvůj věrný fanoušek Rumcajs, les Řáholec.