Phex

Roccovi to snad nemůže nikdo věřit. Tolik klišé je tam narváno až je to trapný. Drsňák co zatočí s každým zločincem metodami stojícími nad zákonem. S dobrým srdcem (má pejska) přitom rošťák (kouří, pije, má spousty milenek) ale s velkým bebí na duši (halušky jeho zesnulé zenušky). Kolegové ve sboru jsou vedle něj totální blbci (ti statří, oškliví a malí) a nebo ho nekriticky žerou (ti mladí, krásní, vysocí). Nevím no... ty díly, které byly uzavřené (díl=jeden případ) ještě šly, nyní je tam nějaká linka pomsty z minulosti a to je opravdu slabounké.

Velmi dobrý dokument, vycházející z dobových obrázků, ale i současných animací, které přibližují zejména unikátní technická řešení té doby. Občanská válka mě vždy fasnicovala jednou věcí - bojovalo se na hranici sever-jih, ale intenzita těch bojů se lineárně snižovala od východu na západ. Jinými slovy objem bojů např. v takové Virginii je několikanásobně vyšší než objem bojů třeba v Novém Mexiku. Asi proto, že hlavní města obou znepřátelených stran si totiž byla geograficky velmi blízko a tak jejich dobytí, nebo aspoň ohrožování, bylo pro obě strany lákavým cílem jejich kampaní.

Velmi silný film, zachycující snahu dětí vyrovnat se s životem na válečné linii v Donské oblasti. Válka oba kluky silně ovlivňuje - Oleg je sirotek (matka zabita střepinou, o otci ve filmu není zmínka) a jeho bratranec Jurik má tátu na frontě. Mamka/teta na ně pěkně kašle a tak obou klukům zbývá babička, která je pro oba záchytným bodem jejich života. Dává jim to nejdůlžitější - lásku a porozumění. Působí jako citlivá protiváha odosobněného ostřelování a blízkého dunění smrt přinášející dělostřelby. Oleg je ve věku "klukovského objevování" a své strachy zahání snahou přiblížit se tomu čeho se bojí. V nepodnětném, chudém prostředí východní Ukrajiny mu snad ani nic jiného nezbývá - rozbíjí lahve kameny, sbírá nábojnice, navštěvuje opuštěné kasárny, střílí z Kosťovy pistole žáby i přesto, že ho tato zábava stála zranění. Je z toho cítit jak se v nich brzo bude svářet dobro, které do nich vkládá babička, s mužskou potřebou činu, kterou ještě poženou jejich vnitřní strachy a bolesti. Dokument určitě více osloví někoho kdo již má vlastní děti nebo vnoučata.

Kamarád do deště říznutej Emilem Haklem :-). Místa mají výbornou atmosféru, ale rozehrávají (a pouze naznačují) příliš mnoho motivů z nichž ten závěrečný (konflikt s otcem Anny) je zbytečně přepjatý a kapku nevěrohodný. Jan Cina je tu (snad jako všude) vynikající.

Slovo zvířata je v tom seriálu omylem...Scénář všech dílů je podobný: problém "s duchy" vnímá někdo z rodiny + zvíře které začne být agresivní - pak problém vnímá víc členů rodiny - nastává rodiný rozkol a zvíře jde z domu - pak se povolá tým paranormálních vyšetřovatelů - ti problém vyřeší...

Než film začal vsadili jsme se nad čipsy a pivem o to co se bude ve filmu vyskytovat či ne (tip/skutečnost): ve filmu bude postava biologa (ano/ano), bude i postava šerifa (ano/ano), zazní slovo legenda (ano/ano), bude se pít pivo (ano/ano), ve filmu bude postava právníka (ne/ne), bude se pít víno (ne/ne), vyskytne se postava chlapce rozvážejícího novin (ne/ne), ve filmu bude cukrárna (ne/ne).

kopírka Gladiátora + bum na konci

Seriál z boxerské tělocvičny kde je úplně všechno co vás k danému tématu napadne. Je zvláštní pocit si uvědomit, že jste právě koukali na hodinový zápas v boxu, ještě k tomu pouze animovaný, a nespustili jste oči z obrazovky. Kdo na sobě neměl nikdy rukavice pochopí asi hůř.

Některé věci jsou udělány zajímavě, třeba zjevování bohů a jejich zásahy do děje. V tom hlavním ale pohádka zklamala - boj s Minotaurem probíhá nepochopitelně bez jeho býčí hlavy. Asi nedržela...

Motiv muzicírování "městských elit" v bytě, kterého se účastní i vyšetřovatel se objevuje ještě v o něco lepším filmu Jak se zranit ve službě.