DaViD´82

Holmes naruby, který kdyby byl býval vznikl u nás, tak v něm mají prsty Lipský s Macourkem. Pravděpodobně by to pak bylo vtipnější, byť asi ani zdaleka tak dobře zahrané.

Třetí díl pentalogie, tentokrát o tom, jak si co nejlépe objednat smaženou kočku s nudlemi. Původní Police Story to již mnoho nepřipomíná, ale především první polovina až do "rambičské akce v pralese" je i tak výtečná; pouze po svém. Byť se tady toho více vystřílí než vykope. A buďme upřímní; všichni chceme Jackieho v kontaktní kaskadérské akci plné hravé i napadité choreografie spíše než se zbraní.

Jackie buď musí bezmezně milovat film i svojí práci nebo je nehorázná držgrešle a jeden plat mu nestačí. Posuďte sami - zpívá tu ústřední píseň, hraje tu, vtipkuje tu, napsal to, výraznou měrou se podílel na choreografii, ošetřuje zraněné kaskadéry, ostatně i sám nemálo kaskadéruje a jen tak mimochodem si to rovnou i zrežíroval. A všechno tohle dělá ještě o pomyslný chlup z hrudi čínského chocholatého psa lépe než minule. Ovšem možná je to tím, že mi tohle, ne snad přímo vážnější, ale určitě méně rozjuchané a každopádně akčnější pokračování sedlo prostě více. Ale opravdu pouze o chlup.

Good ending is missing.

Ideální film pro "čajíčkáře", který nabízí jasnou odpověď na věčnou otázku kdo byl tím nejlepším fotbalistou všech dob. Malá nápověda - ani jeden z tria Pelé, Garrincha, Maradona to není. Osobně bych se rovněž vyvaroval zvolání toho typu, že Woo tímto redefinuje výrazy jako opulentnost, davové scény či megalománie, protože i přes veškerou výpravnost to stále vedle Bondarčukovi adaptace Vojny a míru vypadá, jako když si dvě děcka hrají za domem na dvorečku na vojáčky. Přesto jde o velký návrat Johna Woo. O tom žádná.

Přeefektované, neuspokojivé a téměř až nechtěně směšné finále sráží Vlkodava do zbytečně průměrných vod. Tedy do vod kam jeho ušpiněná východní nátura ani náhodou nepatří. On totiž chasník co si svou cestu ke slávě krvavě prosekává zapařenými lesy skrze tucty protivníků v době, kdy přes všechny ty rodinné fantasy není pomalu ani kam šlápnout, vyloženě potěší. Zvlášť, když ho zuby nechty podporuje Rybnikovova hudba, která i z tak odpadových scén jako je ta flashbacková z dolů dokáže vymlátit první poslední.

Politika je svinstvo. Novináři jsou vychcánci. Klasická novinařina to má nahnuté. Tony Gilroy umí psát. Kevin Macdonald má čuch na zajímavé aktuální látky. Russell Crowe má charisma i s taťkovským panděrem. Helen Mirren umí strhnout i na minimáním prostoru. Jeff Daniels již má nejlepší roky za sebou. Rachel McAdams je naprosto nezajímavá. Prostě samé staré známé pravdy, které bezezbytku platí i zde. Jediná pravda, která neplatí je ta o zbytečných remacích, tenhle je všechno jen ne zbytečný či špatný. Nijak britské předloze dobré jméno nehanobí, spíše naopak.

Nápad to sice originální příliš není, ale to vtažení diváka nejen skrze magii stříbrného plátna je rozhodně vyvedené, to se zase musí nechat. První půlka s érou němého filmu přes grotesky až po Leoneho segment je takřka dokonalá. Má to nápady, spád, je to vtipné i perfektně udělané a nejednoho filmového fanouška to jistě nadchne. Problém je s druhou polovinou, která už se změní pouze ve vršení odkazů ve stylu pejska s kočičkou. Hvězdné války! Titanic! Costner! Exorcista! Monty Pythoni! Zpívání v dešti! Mary Poppins! A tohle a támhleto i tamto... Chybí snad už jen Chuck Norris. V tu chvíli už to přestává být zábava. A navíc si člověk začně všímat, že Martin Short opravdu není ani sympatický natož vtipný.

The Movie That Rocked... Láska nebeská šířila dobrou náladu skrze lásku, Vánoce a vztahy. Piráti na vlnách šíří to samé (a stejně kvalitně, ještě více vtipně, ale z logických důvodů již ne tak dojemně) skrze sex, drogy a rockenrol. Stejně tak platí, že i tady lze Curtisovy objektivně vyčítat spoustu věcí. Jenomže, opět jako u Lásky nebeské, je to naprosto smeteno kamsi mimo zřetel tou tsunami "just feel good". A ano, drtivá většina postav je sice v duchu Billyho Macka, ale sakra, to přece není ani v nejmenším zápor, ne? Krom toho je tu lahůdkově využit Morricone, o doslova geniálním výběru a využití dobových rockových pecek ani nemluvě. PS: Ke konci je vidět výrazné krácení (především Branaghova linka), tak doufám, že na DVD bude stejně výživná sekce vystřižených scén jako u předchozího Curtisova počinu, tohle si to plně zaslouží.

Škoda, že nikdy nevzniklo pokračování čistě o Joubertovi, ta postava má v sobě neskutečný potenciál. A jen tak mimochodem, jsem sám koho již od dětství naprosto očarovala ta Turnerova náplň práce?